tag:blogger.com,1999:blog-57832033874158264032024-03-13T20:33:13.972+01:00THE SIGN OF THE MOON - HRÁČIAnonymoushttp://www.blogger.com/profile/17301327326541691562noreply@blogger.comBlogger56125tag:blogger.com,1999:blog-5783203387415826403.post-23988006784743882972015-11-08T07:17:00.000+01:002015-11-08T07:19:40.559+01:00Bethany Elizabeth Johnson<div style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: #010307; background-image: initial; background-origin: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; font-family: Georgia, Utopia, 'Palatino Linotype', Palatino, serif; line-height: 15.35pt; margin-bottom: 3.75pt;">
<span style="color: #cccccc;"><br /></span></div>
<div style="line-height: 19.5px; margin: 0cm 0cm 10pt;">
<span style="background-color: black; color: #cccccc; font-family: "georgia" , "times new roman" , serif;"><b>NICK:</b> Natali</span></div>
<div style="line-height: 19.5px; margin: 0cm 0cm 10pt;">
<span style="background-color: black; color: #cccccc; font-family: "georgia" , "times new roman" , serif;"><b>EMAIL:</b> <a href="mailto:Nataliaswein@seznam.cz" style="text-decoration: none; text-shadow: rgb(255, 255, 255) 0px 1px 1px;" target="_blank">Nataliaswein@seznam.cz</a></span></div>
<div style="line-height: 19.5px; margin: 0cm 0cm 10pt;">
<span style="background-color: black; color: #cccccc; font-family: "georgia" , "times new roman" , serif;"><b>FACECLAIM:</b> Nina Dobrev</span></div>
<div style="line-height: 19.5px; margin: 0cm 0cm 10pt;">
<span style="background-color: black; color: #cccccc; font-family: "georgia" , "times new roman" , serif;"><b>FOTOGRAFIE:</b> </span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://www.google.cz/url?sa=i&rct=j&q=&edata-src=" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-decoration: none; text-shadow: rgb(255, 255, 255) 0px 1px 1px;" target="_blank"><span style="color: #cccccc;"><b><img alt="http://cdn.girlhdwalls.com/wallpapers/nina-dobrev/nina-dobrev-10363-2560x1600.jpg" border="0" height="346" src="https://www.email.cz/download/i/T6JkmqkQ_ORC5G1AyBJvvRFFDthwOMlaYOzT20XEnY24afrqeYKEU7vOPRBH2skc4uZVKBw/" style="border: none; vertical-align: middle;" width="553" /></b></span></a></div>
<div style="line-height: 19.5px; margin: 0cm 0cm 10pt;">
<span style="background-color: black; color: #cccccc; font-family: "georgia" , "times new roman" , serif;"><b>JMÉNO: </b>Bethany Elizabeth Johnson</span></div>
<div style="line-height: 19.5px; margin: 0cm 0cm 10pt;">
<span style="background-color: black; color: #cccccc; font-family: "georgia" , "times new roman" , serif;"><b>VĚK: </b>60</span></div>
<div style="line-height: 19.5px; margin: 0cm 0cm 10pt;">
<span style="background-color: black; color: #cccccc; font-family: "georgia" , "times new roman" , serif;"><b>RASA:</b> Vlkodlak</span></div>
<div style="line-height: 19.5px; margin: 0cm 0cm 10pt;">
<span style="background-color: black; color: #cccccc; font-family: "georgia" , "times new roman" , serif;"><b>VZTAHY:</b> Zatím nic</span></div>
<div style="line-height: 19.5px; margin: 0cm 0cm 10pt;">
<span style="background-color: black; color: #cccccc; font-family: "georgia" , "times new roman" , serif;"><b>PRÁCE:</b> Zatím žádná</span></div>
<div style="line-height: 19.5px; margin: 0cm 0cm 10pt;">
<span style="background-color: black; color: #cccccc; font-family: "georgia" , "times new roman" , serif;"><b>POPIS POSTAVY:</b></span></div>
<div style="line-height: 19.5px; margin: 0cm 0cm 10pt;">
<span style="background-color: black; color: #cccccc; font-family: "georgia" , "times new roman" , serif;"><i> </i>Bethany je zhruba 168cm vysoké, štíhlé děvče. Se svými 168 centimetry sice nepatří mezi obry, ale ona je s tím spokojená. Má vlasy v barvě mléčné čokolády, semtam nějaký světlejší pramínek. I když jí někdy překážejí, ráda je nosí rozpuštěné. Dosahují jí pod lopatky a jsou rovné. Oči má čokoládově hnědé lemované dlouhými řasami. Její rty jsou plné, růžové. Pleť má světlou, jemně opálenou.</span></div>
<div style="line-height: 19.5px; margin: 0cm 0cm 10pt;">
<span style="background-color: black; color: #cccccc; font-family: "georgia" , "times new roman" , serif;"><i> </i>Na první pohled se může zdát, jako okouzlující, bezbranná slečinka. Okouzlující? Možná ano, ale bezbranná, to ne. Má vysoké sebevědomí a je cílevědomá. Má ve zvyku se všem neznámým lidem dívat do očí, nebo alespoň do tváře. Snaží se vyčíst jejich osobnost, jako z karet. Je velmi společenská, ráda se baví. Je ale také podezíravá. K známým lidem je ale milá, přátelská a umí dobře poradit. Když je v podobě člověka a je naštvaná, nebo se jí někdo snaží ublížit, má ve zvyku vrčet. Je to prostě vlk v lidské podobě.</span></div>
<div style="line-height: 19.5px; margin: 0cm 0cm 10pt;">
<span style="background-color: black; color: #cccccc; font-family: "georgia" , "times new roman" , serif;"><b>POPIS POSTAVY PO PŘEMĚNĚ:</b></span></div>
<div style="line-height: 19.5px; margin: 0cm 0cm 10pt;">
<a href="http://www.google.cz/url?sa=i&rct=j&q=&esrc=s&source=images&cd=&cad=rja&uact=8&ved=0CAcQjRxqFQoTCOHH5OPb58gCFUXWFAodtjoK7A&url=http%3A%2F%2Fwww.whitewolfsanctuary.com%2Fphotos.php%3Fgallery%3D2&bvm=bv.106130839,d.d24&psig=AFQjCNFekoPO-4n1ZqFG7HUZBl-Uh55Ygw&ust=1446209336172164" style="text-decoration: none; text-shadow: rgb(255, 255, 255) 0px 1px 1px;" target="_blank"><span style="background-color: black; color: #cccccc; font-family: "georgia" , "times new roman" , serif;"><img alt="http://www.whitewolfsanctuary.com/photos/C24S0066.jpg" border="0" height="393" src="https://www.email.cz/download/i/ulBGZpirXDBjF_FhTjOzid2RuoSi8acqufENnjSrMhtmpjQjLc7IhweaidyTphXoLrKh9Og/" style="border: none; vertical-align: middle;" width="591" /></span></a></div>
<div style="line-height: 19.5px; margin: 0cm 0cm 10pt;">
<span style="background-color: black; color: #cccccc; font-family: "georgia" , "times new roman" , serif;">Bethany svou vlčí podobu miluje. I když maskovat se s ní v období trav zrovna nejde, v zimě jí nejde od sněhu rozpoznat. Má sněhobílou, jemnou srst, za kterou vděčí své matce. Na barvě jejích očí se nic nemění, ačkoliv jsou v odstínu světlejší hnědé, než její oči v lidské podobě. Ve svém vlčím těle se pohybuje rychle a mrštně, což miluje ze všeho nejvíc.</span></div>
<div style="line-height: 19.5px; margin: 0cm 0cm 10pt;">
<span style="background-color: black; color: #cccccc; font-family: "georgia" , "times new roman" , serif;"><b>HISTORIE:</b></span></div>
<span style="background-color: black; color: #cccccc; font-family: "georgia" , "times new roman" , serif;"></span><br />
<div style="line-height: 19.5px; margin: 0cm 0cm 10pt;">
<span style="background-color: black; color: #cccccc; font-family: "georgia" , "times new roman" , serif;">Bethany se narodila v Severní Americe poblíž Aliašky někdy okolo roku 1920 do celkem početné smečky. Měla 4 starší a hromadu mladších sourozenců. Jakožto hrdé dceři Alfy jí matka vždy vyprávěla o svém zaneprázdněném otci. Už tehdy bylo jejím snem stát se Alfou smečky, i když byla ještě malé vlče. Problém byl ale v tom, že její tři starší bratři se o roli Alfy ucházeli před ní. Bylo jí jasné, že z ní Alfa asi nikdy nebude. Matka se s ní ale brzy rozloučila. Při svých toulkách narazila na člověka, do kterého se zamilovala. Každou neděli se se svou dcerou scházela, ale jednu neděli nepřišla. Bethany na to niky nepřišla. Nikdy jí nedošlo, proč za ní matka přestala chodit. Zůstala u otce v domnění, že asi s tím člověkem někam utekla. Nevěděla, proč od otce utekla, vždyť to byl Alfa, měly se dobře. Bethany začala vychovávat její o 4 roky starší sestra Cloud. Naučila jí všechno, co vlci potřebovali k přežití. Učila jí nejrůznější triky, proměnu nevyjímaje. Byla se svou smečkou spokojená, ale něco jí stále scházelo. Byla to láska. Nejrůznější nápadníci se Bethany vnucovali, aby měli ve smečce lepší postavení. Ona ale nechtěla někoho, kdo jí bude mít rád pro slávu. Chtěla někoho, kdo bude brát i její vnitřní stránku. Ve smečce kolovaly příběhy, že poblíž je lidská vesnice. Bethany neváhala a běžela tím směrem, který jí ukazoval její instinkt. Lidská vesnice nebyla zrovna poblíž, ale Bethany k ní stejně doběhla. Po úspěšné přeměně na člověka se šla podívat do vesnice. Nebyla velká, tak se šla juknout do parku. Náhle se jí někdo trefil míčem do hlavy. Naštěstí to nebyla nijak silná rána, takže hlava jí jenom trochu bolela. Přiběhl k ní chlapec zhruba stejného věku. Začal se hned omlouvat a pomohl jí se zvednout. Podívala se mu do těch jeho zelených očí a náhle, jako by všechno zmizelo a byla tam jen ona s ním. Rychle zatřepala hlavou. Ten kluk se jí strašně líbil. Začali si spolu povídat, samozřejmě mu neřekla, že je vlkodlak. Když už byl čas k odchodu, domluvili se na další schůzce. Další dny k němu chodívala a postupně se jejich přátelství vyvinulo v lásku. Jednou jí Christopher pozval do parku večer, že se budou koukat na hvězdy. Poklekl před ní a zeptal se, jestli by si ho nevzala. Bethany tam stála úplně omráčená s pusou dokořán. Musel to vědět. Musel vědět, že není, jako ostatní dívky z vesnice. Přímo před ním se proměnila ve vlka. Christopher, omráčen a vystrašen tím, co právě vidí, vytasil na ní nůž. Rychle se přeměnila do lidské podoby a začala ho uklidňovat. Ten na ní ale pořád mířil nožem. Po chvíli nůž vrátil zpátky do kapsy a udělal gesto, aby ho Bethany objala. Ta měla radost, že se k němu bez jakýchkoliv poznámek přitočila a objala ho. Náhle ale zpozorovala, že jedna Christopherova ruka pomalu zamířila do kapsy. V poslední chvíli uskočila a ve zmatku se znovu přeměnila ve vlkodlaka. Christopher k ní běžel s připraveným stříbrem v ruce. Bethany neměla na výběr. Skočila mu po krku a svalila ho na zem. Rozdrásala mu hrdlo a chlapec naposledy vydechnul. Bethany se hrnuly do vlčích očí slzy. Běžela zpět domů a tam se dlouho trápila. Vzpomněla si na matčina slova, když jí učila o nejrůznějších temných vesnicích, které obývají vlkodlaci „slyšela jsem o Faybourne. Vyprávějí se o něm nejrůznější pověsti“. Co může být horšího, než ztracená láska? Bethany se rozhodla – její budoucnost bude pokračovat ve Faybourne. Ať už je to město velké, nebo malé.</span></div>
Karušhttp://www.blogger.com/profile/11693185850829697327noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5783203387415826403.post-17705950182262846892015-10-02T00:07:00.000+02:002015-11-08T07:19:26.491+01:00Malia Reyes<div style="font-size: 15px; line-height: 19.5px;">
<span style="background-color: black; color: #cccccc; font-family: "georgia" , "times new roman" , serif;"><b style="line-height: 15.35pt;"><span style="font-size: 9.5pt;">Nick:</span></b><span style="font-size: 9.5pt; line-height: 15.35pt;"> Malia</span></span></div>
<div style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; font-size: 15px; line-height: 15.35pt; margin-bottom: 3.75pt;">
<span style="background-color: black; color: #cccccc; font-family: "georgia" , "times new roman" , serif;"><span style="font-size: 9.5pt;"><b>E-mail:</b> </span><span style="font-size: 9.5pt;">verca.stursova@seznam.cz</span><span style="font-size: 9.5pt;"><br /><b>Faceclaim:</b> Lindsey Morgan</span></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<span style="background-color: black; color: #cccccc; font-family: "georgia" , "times new roman" , serif;"><b style="line-height: 15.35pt;"><a href="http://celebmafia.com/wp-content/uploads/2015/05/lindsey-morgan-afterglow-magazine-20-may-2015-issue_1.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://celebmafia.com/wp-content/uploads/2015/05/lindsey-morgan-afterglow-magazine-20-may-2015-issue_1.jpg" height="320" width="245" /></a></b></span></div>
<br />
<div style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; font-size: 15px; line-height: 15.35pt; margin-bottom: 3.75pt;">
<span style="background-color: black; color: #cccccc; font-family: "georgia" , "times new roman" , serif;"><b><span style="font-size: 9.5pt;">JMÉNO:</span></b><span style="font-size: 9.5pt;"> Malia Reyes<br /><b>VĚK:</b> 19let<br /><b>RASA:</b> vlkodlak<br /><b>VZTAHY:</b> Mercedes Reyes (sestra - mrtvá)</span></span></div>
<div style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; font-size: 15px; line-height: 15.35pt; margin-bottom: 3.75pt;">
<span style="background-color: black; font-size: 9.5pt;"><span style="color: #cccccc; font-family: "georgia" , "times new roman" , serif;"> Octavia Reyes (matka - nestýkají se)<br /><b>PRÁCE:</b> Počítačový hacker</span></span></div>
<div style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; font-size: 15px; line-height: 15.35pt; margin-bottom: 3.75pt;">
<span style="background-color: black; color: #cccccc; font-family: "georgia" , "times new roman" , serif;"><b><span style="font-size: 9.5pt;">POPIS POSTAVY:</span></b><span style="font-size: 9.5pt;"> </span></span></div>
<div style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; font-size: 15px; line-height: 19.5px; margin-bottom: 0.0001pt;">
<span style="background-color: black; font-size: 9.5pt;"><span style="color: #cccccc; font-family: "georgia" , "times new roman" , serif;">Malia je velmi introvertní osobnost, leč o sobě tvrdí naprostý opak. Je tvrdohlavá a za svými názory si tvrdě stojí. K lidem se chová tak, jak se oni chovají k ní. Dokáže být upřímná a často i v prekérní situaci dobře poradit. S lidmi nerada navazuje oční kontakt, častokrát se pohledu z očí do očí vyhýbá. Těžce důvěřuje lidem a v tom je hodně podezřívavá. Její slabá stránka je také ovládání její výbušnosti. Velmi těžce tedy zvládá i svojí proměnu. Většinu volného času tráví sama v přírodě, nikoli ve společnosti. Malia je celkem malého vzrůstu, takže měří přibližně jen 160cm, ovšem její postava je hezky tvarovaná a hubená. Má tmavě hnědé vlasy, které nosí většinou pečlivě vyžehlené a vyčesané v culíku, ovšem když si je rozpustí, tak jí sahají až do půli zad. Od přírody má vlasy neposedně vlnité, proto je raději nosí zkrocené v ohonu. Barva jejích očí je čokoládově hnědá.</span></span></div>
<span style="font-size: 15px; line-height: 20.4667px;"><br /></span>
<br />
<div style="background-color: black; font-family: Georgia, 'Times New Roman', serif; font-size: 9.5pt; line-height: 15.35pt; margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: left;">
<a href="http://nd06.jxs.cz/597/612/8c0e1fe182_90773787_o2.jpg" imageanchor="1" style="font-size: 9.5pt; line-height: 15.35pt; margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://nd06.jxs.cz/597/612/8c0e1fe182_90773787_o2.jpg" height="318" width="320" /></a></div>
<div style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; font-size: 15px; line-height: 15.35pt; margin-left: 0cm; text-indent: -18pt;">
<span style="background-color: black; color: #cccccc; font-family: "georgia" , "times new roman" , serif;"><span style="font-size: 10pt;">·<span style="font-size: 7pt; font-stretch: normal; line-height: normal;"> </span></span><span style="font-size: 9.5pt;"> </span></span></div>
<span style="background-color: black;"><b style="color: #cccccc; font-family: Georgia, 'Times New Roman', serif; font-size: 15px; line-height: 15.35pt;"><span style="font-size: 9.5pt;">POPIS PO PŘEMĚNĚ:</span></b><span style="color: #cccccc; font-family: "georgia" , "times new roman" , serif; font-size: 9.5pt; line-height: 15.35pt;"> Malia je ve vlčí podobě vysoký štíhlý černý vlk s jasnýma šedomodrýma očima, kterým neunikne nic, co se hýbe a bílou šmouhou kolem očí. Dlouhé nohy a delší lesklá srst z ní dělá ve vlčím světě opravdovou krásku s duší tmavší než noc.</span></span><br />
<div style="font-size: 12.8px; line-height: 20.48px; margin-bottom: 5px; padding: 0px;">
</div>
<div style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; font-size: 15px; line-height: 15.35pt; margin-bottom: 3.75pt;">
<span style="background-color: black;"><b><span style="font-size: 9.5pt;"><span style="color: #cccccc; font-family: "georgia" , "times new roman" , serif;">HISTORIE:</span></span></b><span style="font-size: 9.5pt;"><span style="color: #cccccc; font-family: "georgia" , "times new roman" , serif;"> Malia je z jednovaječných dvojčat a narodila se na Aljašce 25. listopadu v městečku Fairbanks. Měla opravdu dobré dětství, leč jí v domácnosti chyběla mužská autorita. Se svojí sestrou měla opravdu pevný vztah, který -jak se zdálo - nemohlo nic ohrozit. Říkaly si všechno a na tom se zakládala jejich bezmezná důvěra. Když Malia dosáhla 19ti let, začala pracovat jako barmanka ve zdejším klubu. Tam potkala svého přítele, který byl údajně o dva roky starší. Chodila s ním asi rok, ale i přes to se jí zdálo, že o něm neví zcela všechno. Vždy se totiž v den úplňku vypařil. Malia si nad tím už ani nelámala hlavu, přišlo jí to jako samozřejmost a tak to nechala plavat. Jednou v pozdních večerních hodinách se vracela z práce domů. Už tu noc to ve vzduchu viselo, jako černý mrak. Měla zvláštní pocit, pocit úzkosti a stresu. Nedávala to na sobě znát a pokračovala v cestě. Jelikož dům nebyl od centra tak daleko, šla pěšky. Brávala to zkratkou, ale tu jí najednou zatarasil vlk. Malia se bez zaváhání dala na útěk. Ucítila trpkou bolest na svém pravém boku, skácela se k zemi a ucítila také to, jak jí něco chytilo za nohu. Snažila se vymanit z bolestného sevření, bez ohlížení se na příšeru za sebou. Nic víc už si z té noci nepamatuje a druhý den ráno se probudila v nemocnici s bolestmi hlavy a bolestmi na pravém boku. Po dlouhém léčení v nemocnici se vrátila domů. Plná energie a plná síly. Neuvědomovala si, co se s ní děje. Při dalším úplňku pociťovala, že jí roste síla a roste její zuřivost. Nedokázala se vůbec ovládat. Nakonec v úplné přeměně do vlkodlaka rozdrápala svojí sestru ve spánku. Po tom co udělala, nemohla už déle zůstávat a tak odjela do města Faybourne, o kterém se doslechla spoustu zvěstí o vlkodlacích. Snad zde najde někoho, kdo jí pomůže zkrotit tu stvůru, která v ní dřímá.</span></span></span></div>
Karušhttp://www.blogger.com/profile/11693185850829697327noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5783203387415826403.post-78710400619821504682015-03-31T21:17:00.003+02:002015-04-07T20:53:48.177+02:00Matthew W. Nicholson<b>Nick:</b> Nikko<br />
<b>E-mail:</b> danek.capek@gmail.com<br />
<b>Faceclaim: </b>Colin O'Donoghue<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://img4.wikia.nocookie.net/__cb20141216002610/disney/images/thumb/5/5b/Colin-O-Donoghue-colin-odonoghue-33678983-960-1280.jpg/360px-Colin-O-Donoghue-colin-odonoghue-33678983-960-1280.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://img4.wikia.nocookie.net/__cb20141216002610/disney/images/thumb/5/5b/Colin-O-Donoghue-colin-odonoghue-33678983-960-1280.jpg/360px-Colin-O-Donoghue-colin-odonoghue-33678983-960-1280.jpg" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<b>JMÉNO:</b> Matthew W. Nicholson<br />
<div class="MsoNormal">
<o:p></o:p></div>
<b>VĚK: </b>28 let<br />
<b>RASA:</b> Člověk<br />
<b>VZTAHY:</b> Žádné<br />
<b>PRÁCE:</b> Žádné<br />
<a name='more'></a><br />
<b>POPIS POSTAVY:</b><br />
Na první pohled zdá se, je to mírumilovný člověk. Nesoudit
ovšem knihu podle obalu. Na to velký pozor. Dokáže ho naštvat, vytočit i
sebemenší maličkost. I když se tuhle svojí stránku snaží spíše skrývat, než aby
jí dával najevo. Drží se spíš stranou společnosti, než aby se stal jejím
středem. Jeho velkým koníčkem jsou bojové sporty. Především karate, ninjutsu,
díky kterému se naučil dobře bojovat s katanou ,tyčí a s dýkami. Vypiloval to
do takové dokonalosti, že by se mohl považovat za profesionála v daném oboru.
Cvičí každý den. Snad proto, aby nezapomněl každý pohyb a každý chvat. Je to
samotář, šedá myška. Když už se ale s někým spřátelí a daná osoba si u něj
získá důvěru, byl by ochotný za ní položit i svůj život. Z počátku bývá ale
hodně nedůvěřivý. Za to patrně může jeho minulost. Nedoporučuje se ho vytočit. To
pak z něj dokážou lítat i jiskry. Ne však doslova. Když už se to ale někomu
podaří, buď si to s ním vypořádá osobně, a nebo odejde k sobě domů, kde rozbije
pár trénováních figurín. Jedině takhle dokáže vybít svůj vztek.<br />
<div class="MsoNormal">
<o:p></o:p></div>
<span style="line-height: 107%;"><span style="font-family: inherit;">Miluje
umění a historii. Je vášnivý sběratel starých oprášených knih, které jsou k
dostání jen velmi ztěžka.Jediný jeho problém je naprosté neuznávání jakýchkoli
autorit. Neznamená to sice, že se s každým začne okamžitě hádat, jakmile se mu
něco nelíbí, ale když mu někdo řekne, aby něco udělal, s největší
pravděpodobností to neudělá nebo udělá pravý opak. Zkrátka Matt je docela
komplikovaná osobnost.</span></span><br />
<b><br /></b>
<b>HISTORIE:</b><br />
Matthew se narodil roku 1987 do jedné Kanadské rodiny v
Calgary. Jako každý jiný člověk i on prošel obvyklou průpravou studiem. Tedy
školka, základní škola, střední. Na výšku už ale bohužel neměl čas. Ne že by,
nechtěl, ale seběhlo se toho tolik, že se musel přestěhovat. Ale začneme hezky
popořádku, jak se věci mají. Na základní škole, začal objevovat svůj smysl pro
boj. Přihlásil se do kroužku karate, kde svůj styl začal postupně a slibně
zlepšovat. Na střední se pak ještě přihlásil do kurzu ninjů, který tam tehdy
probíhal. Díky tomu se pro změnu naučil dokonale bojovat s dýkami a tyčemi. S
katanou se pak doma naučil bojovat sám. Na střední si zvolil obor dějiny a
umění. Kromě boje ho zajímala taky historie. I díky historii se patrně dozvěděl
o městečku Faybourne v Severní Americe. Ovšem, nikdy neměl v plánu se tam
přestěhovat. Nikdy, až po jedné tragické události, která se v jeho rodině
přihodila. Byl krásný slunečný, nedělní den. Pomalu se schylovalo k večeru. On
jako obvykle četl jednu ze starších knížek ve svém pokoji. Vzápětí ale uslyšel
křik a prosby „Prosím, nech toho.“ Byl zvědavý, věděl, že se rodiče často
hádají, ale až takhle? S tím nepočítal ani on. Chtěl se zastat mámy, protože to
byla většinou ona, kdo to odnesla od jeho otce. Jeho otec nebyl moc milý člověk
a on nikdy nepochopil, proč od něj matka neodešla. Vešel za nimi do obýváku.
Tam ale uviděl něco, co patrně vidět neměl. Jeho otec matku mlátil. Svojí matku
natolik miloval, že ho to rozzuřilo. I když byl jeho otec logicky vyšší a
silnější, neočekával to, co Matthew
udělá. Tento rozzuřený mladý klučina se totiž dostal do kuchyně, odkud vytáhl
ten největší nůž, který našel a skočil po otci, několika chvaty, ho dostal od
matky a vší silou ho spráskal k zemi. Otce tohle zjevně překvapilo. Nečekal, že
by toho byl jeho syn schopný a co víc. Nejen že byl rozzuřený ale natolik
nasraný na otce, že pozvedl kuchyňský nůž a zasadil otci několik bodných rán
směr srdce a břicho. Doslova ho rozpáral, jako rozparovač. Když si ale
uvědomil, co udělal, bylo příliš pozdě. Otec ležel na zemi v kaluži krve a on
měl na svých rukou jeho krev. „Ne“. Hlesl potichu, když uviděl tu spoušť a
matka tam seděla bez výrazu a celou dobu jej pozorovala. Sice svého syna
milovala, ale potom co udělal, ho logicky vyhnala z domu a už jej nechtěla
nikdy vidět. Takto se projevila jeho druhá stránka. Kterou se chtěl začít
naučit ovládat. Sbalil si věci a utekl z
domova. Cítil se jako vyhnanec, ale mohl si za to sám. Kdyby ale nezasáhl,
patrně by se tam na podlaze válela jeho mrtvá matka. Jeho cesty ho dovedli až k
Faybourne, kde doufá, že najde klid a začne zde nový život. Vzal si sebou jen
málo peněz a základní věci k přežití.<br />
<div class="MsoNormal">
<o:p></o:p></div>
The Sign of the Moonhttp://www.blogger.com/profile/07931581624556867573noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5783203387415826403.post-31620915022867735132015-01-27T14:32:00.001+01:002015-01-27T14:33:46.692+01:00Anna Jasmine Black<b>Nick:</b> Ann<br />
<b>E-mail:</b> <a href="mailto:milenecvposteli@seznam.cz">milenecvposteli@seznam.cz</a><br />
<b>Faceclaim:</b> Megan Fox<br />
<b>Facebook: </b>Anna Vaníčková (Waňous) – jelikož fb odkazuje na jinou
holčinu než jsem já, poznáte mě podle toho v závorce<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjgqFlLxf7WGtJEDArxGLzXxpg-gTONi8WtBPrDOhwoZQ0KTk1jl8qUUrBeojCqUFbVwQgM_TnsEzOXrXBvwcXtewjhBkL-mQYnfY8z-h6iPZc3ECMxsLtdGvSAds2do4gt_HJTacMkg4vl/s1600/red-megan-fox-hd-wallpapers.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjgqFlLxf7WGtJEDArxGLzXxpg-gTONi8WtBPrDOhwoZQ0KTk1jl8qUUrBeojCqUFbVwQgM_TnsEzOXrXBvwcXtewjhBkL-mQYnfY8z-h6iPZc3ECMxsLtdGvSAds2do4gt_HJTacMkg4vl/s1600/red-megan-fox-hd-wallpapers.jpg" height="225" width="400" /></a></div>
<b>JMÉNO:</b> Anna Jasmine Black<br />
<b>VĚK: </b>174 let<br />
<b>RASA:</b> vlkodlak, samotář<br />
<b>VZTAHY:</b> ..<br />
<b>PRÁCE:</b> veterinářka, fyzioterapeutka, masérka<br />
<a name='more'></a><br />
<b>POPIS POSTAVY:</b><br />
Hlavu mi zdobí po lopatky dlouhé vlasy, hnědé vlasy,
u konečků jsou světlejší. Pod nimi se nachází dvě malé kuličky modré
barvy – oči. Nos je tak akorát velký a ústa nijak extra výrazné.<br />
Inteligentní, mladá dívka, která má vystudovanou vysokou i střední
zdravotnickou. Jako další si ještě udělala veterinu, protože jako malá
snila o tom, jak bude zachraňovat lidi i zvířata. Ale jako všichni
ostatní i ona má své stinné a světlé stránky. I když to moc na ní
není vidět či jakkoli poznat, je flegmatička. S nikým se moc nebaví,
nekomunikuje a vydolovat z ní smysluplnou větu je někdy opravdové umění a
je k tomu potřeba nadlidská trpělivost a um. Leckdy na ní uvidíte
jakékoli emoce – radost, smutek, pořád se tváří stejně – chladně.
Pro své okolí až možná moc chladně, povětšinou to lidi děsí. Což jí
i celkem těší, někde hluboko uvnitř. Ano, ano, hluboko uvnitř. Je to
v podstatě takovej labyrint, dostat se k jejímu pravé já, nikdy ji nikdo
neznal tak dokonale, aby věděl, kdy a jak bude jednat. Zda-li si získáte
její přízeň záleží na vašem chování a přístupu k ní. Zkrátka
s ní musíte jednat opatrně a trpělivě. Spory moc nevyvolává, ale pokud
se do něčeho připlete, řeší to klidně a diplomaticky, jde-li to. Pokud
ne, rvát se umí, celý život sportovala a má sportovní postavu a také
ráda chodí do posilovny. Alkohol či cigarety? Ne, to není nic pro ni,
raději jde někam do lesa si zaběhat či si jen tak sednout k jezeru a
přemýšlet a o všem možném. A ani ji nepotkáte na plesech a jiných
společenských akcích, jelikož nesnáší velkou společnost a zvláště
když musí být v jejím středu. Láska? To ne.. Nikdy neměla vážnou
stálost, nikde moc dlouho nepobyla. A také jí to nedovolila její chladná
povaha.. Komu by se chtělo luštit dennodenně jak se má? Má hodně tepláků
a volných triček, takže jí potkáte v teplácích, než v upnutých
šatičkách či riflích. Často je také nepředvídatelná a nečitelná.
Zkrátka jedná podle sebe a podle svých zájmů než podle zájmů ostatních,
pokud to není opravdu vážné.<br />
<span style="color: red;"><b> Fotka nešla otevřít! </b></span><br />
<b>POPIS PO PŘEMĚNĚ:</b><br />
Ladná, bílá vlčice, střední výšky a elegantní.
Nerada si ničí svůj pracně narostlý kožich. Má krásné žluté oči,
které děsí hlavně ve tmě. Snaží se držet stranou od jakýkoliv
vlkodlačích smeček, je raději sama, někde v klidu, kde se nemusí nikomu
zpovídat za své činy a jednání, které nejsou vždycky úplně v rámci
nějakých pravidel jakékoli smečky. Povahově je stejná jako v lidské
podobě. Nemluvná, záhadná, tajemná.. Nikdo ji nezná natolik, aby od ní
něco předem mohl čekat nebo věděl, jak zareaguje v určitých situacích,
je nevypočitatelná. Chladná a čistá jako právě padlý sníh. Většinou
se toulá sama po nocích někde v lese či u jezera.<br />
<b>HISTORIE:</b><br />
6.6.. den, kdy se v jednom světě narodila dívka do vlkodlačího
páru. Už jako malá byla tichá, většinou spala anebo jedla, moc si
nehrála. Pak to přišlo.. po 3 letech nastoupila do školky. Ale než zábava
to pro ni bylo utrpení. Seděla v koutě, nehrála si, jen cvičila s dětma
a chodila ven, kde si sedla a tam seděla celou dobu.. Neměla žádné
kamarády. Rostla čím dál víc a rychle. V 6 letech nastoupila do školy,
kterou prolezla i s šikanou od svých vrstevníků a dalších lidí. Na
střední šla na zdrávku a vysokou zdrávku, pak si udělala i veterinu a
začala pracovat. Rodiče jí zemřeli, zabil je zřejmě nájemný vrah, měli
spousty nepřátel, jelikož opustili smečku, když jsme se přestěhovali.
Proto nikdy nechci být ve smečce.. Jsem zkrátka samotářka. Toulala jsem se
světem sem tam, párkrát někomu vypomohla ale pro můj prospěch a než na to
stihl dotyčný přijít, zmizela jsem neznámo kam. Nyní jsem se zatoulala sem
a jen čekám, kdy zase půjdu o dům dál.Sunnyhttp://www.blogger.com/profile/14837276234202368166noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5783203387415826403.post-56742455074656764192015-01-27T14:17:00.000+01:002015-01-27T14:32:34.756+01:00Carmille Eichler<div class="replyContent">
<b>Nick:</b> Carmille<br />
<b>E-mail:</b> <a href="mailto:black.and.gray@seznam.cz">black.and.gray@seznam.cz</a><br />
<b>Faceclaim:</b> Cassie Meder <br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhyVzaaxg7rc5qAK67sEQPJzR4v409Gz5RWEVlncaRK6aUavSvynsBQ7SOlM1WRPb8rd_OfnanS5mxUqqNLukN8J_In8peiXfy7noPOlKsa9LDJzFn6QJUJGWBM4OhpsY4XCJqAA_hWSYFw/s1600/10551449_800785209961685_5981526925646881537_o.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhyVzaaxg7rc5qAK67sEQPJzR4v409Gz5RWEVlncaRK6aUavSvynsBQ7SOlM1WRPb8rd_OfnanS5mxUqqNLukN8J_In8peiXfy7noPOlKsa9LDJzFn6QJUJGWBM4OhpsY4XCJqAA_hWSYFw/s1600/10551449_800785209961685_5981526925646881537_o.jpg" height="400" width="266" /></a></div>
<a href="https://fbcdn-sphotos-b-a.akamaihd.net/hphotos-ak-xfp1/t31.0-8/s960x960/10551449_800785209961685_5981526925646881537_o.jpg" rel="nofollow"></a>
<b>JMÉNO:</b> Carmille Eichler<br />
<b>VĚK:</b> 80+<br />
<b>RASA:</b> Vlkodlak<br />
<b>VZTAHY:</b> …<br />
<b>PRÁCE:</b> …<br />
<a name='more'></a><br />
<b>POPIS POSTAVY:</b><br />
<b><i>Vzhled</i></b><br />
Drobná, křehká snad až kostnatá dívka s vizáží porcelánové panenky.
Úzká ramena, ňadra tak nějak akorát, spíše menší, útlý pas a nijak
zvlášť široké boky, to vše doplněné o dlouhé štíhlé končetiny.
Obraz dále dokresluje až nezdravě bledá kůže a nespočet jizev, které
brázdí a hyzdí tělo s jinak velkým potenciálem býti krásným (po
nabrání kil a barvy). Jakoby v kontrastu s touto bledostí, jí pěkný
obličej rámují vlasy uhlové barvy neprakticky dlouhé snad až ke kolenům a
tvář jí trochu projasňují žlutohnědé oči. Ty jsou však neustále
líně přivřené vyvolávající o dívce dojem, že je jakousi spící
pannou.<br />
Oblečení bere takové, jaké se zrovna naskytne, ale často zahnízdí
u ponuré černi. Většinou na ní vše plandá a ještě více podkresluje
její anorektické vzezření. Nic ji nezdobí. Žádné náušnice, prsteny,
náhrdelníky, náramky… Však se v lidské podobě příliš nezdržuje.<br />
<b><i>Povaha</i></b><br />
Slovo, které by ji jednoduše vystihlo, je „strach“. Je ustrašená,
věčně nervózní, zdráhavá, odtažitá, nedůvěřivá. Paranoia je její
nejvěrnější společnicí a každé setkání s někým z ní dělá
pocuchanou hromádku nervů a až směšného zmatkaře. Bojovnost je jí cizí
a většinu bojů vzdá ještě dřív, než započnou. S tím se samozřejmě
snoubí poddajnost, smířlivost a přizpůsobivost. Dojde-li však na něco co
se jí opravdu bytostně příčí, dokáže ztropit příšernou hysterickou
scénu nebo se ukázkově zhroutit jak domeček z karet.<br />
Tak trochu za všechna ta léta skoro pozapomněla jak se jako člověk chovat,
navíc v takovém časovém úseku se i lidé sami dost změnili, uvědomuje
si to a tak krom antropofobie trpí i sociofobií. Prostě tvor zralý
k návštěvě psychiatrie.<br />
Co do koníčků také není zrovna rozmanitá. Její život se točil kolem
různého pobíhání po horách, odlovů něčeho k snědku a skrývání se
před flintami pytláků. Dvě věci však opravdu zbožňuje – vodu a zpěv.
I když běžně mluví tiše, když se dá do zpěvu, opravdu překvapí
sytostí a barvou svého hlasu. Příležitostně si i zpěvem
přivydělávala. Neomezuje se však jen na lidské prozpěvování, její
melodické vytí už zamotalo hlavu nejednomu zoologovi. Plavání, ráchání a
brodění si také dopřává do sytosti v jakémkoli počasí.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiJIS7PipVP6sCcjqBZk7YTQT7LpCpvhcrf2IeBzRdl4TXSYTOxpSbQzsbDy-R1PVJOrcS6K1LH_fPCVN6JwlKJkHPcmPj-BtQqIW14kNvEiuRYWLrtUM19C5XKv7Tns2qy1eq3ZkqaDcNV/s1600/03c76b7c1800b7ae5a3d2006d817c055.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiJIS7PipVP6sCcjqBZk7YTQT7LpCpvhcrf2IeBzRdl4TXSYTOxpSbQzsbDy-R1PVJOrcS6K1LH_fPCVN6JwlKJkHPcmPj-BtQqIW14kNvEiuRYWLrtUM19C5XKv7Tns2qy1eq3ZkqaDcNV/s1600/03c76b7c1800b7ae5a3d2006d817c055.jpg" height="400" width="267" /></a></div>
<b>POPIS PO PŘEMĚNĚ:</b> Faceclaim – Lucian<br />
Tak jak jsou Carmilliny vlasy černé jako uhel, tak černá je i její srst,
dokonce ani čumák a drápy na tom nejsou jinak. Jediné co všechnu tu
černotu narušuje je bělostná náprsenka začínající už na bradě a
končící mezi předními běhy, snad připomínají bledost pokožky. Oči
mají stejnou barvu, kterou se pyšní v lidské podobě, možná o pár
tónů žlutější.<br />
Svého člověka nezapře ani tělesnou konstitucí. Vlčice je lehká, drobná,
možná snad křehká a v určitých chvílích umí působit až rachiticky.
Nese se na velice dlouhých útlých nožkách a za tělem jí plandá podobně
uzpůsobený ocas. Díky této lehkosti se může zařadit mezi nejrychlejší
sprintery, výdrže si však v těle příliš nedrží. Ale i tak díky
způsobu života umí překvapit svou houževnatostí a přizpůsobivostí.<br />
I povahu si ponechává stejnou. Je to plachý tvor, ustrašený a
nespolečenský. Submisivnost k ní neoddělitelně patří a většinu
setkání s jinými prožívá s ocasem staženým skoro až na bradu a hlavou
divže ne zahrabanou v zemi. I když zrovna nemusí řešit takováto
společenská dilemata, udržuje si svou upjatost a opatrnost.<br />
<b>HISTORIE:</b><br />
Když nacistické vojsko poprvé pronikalo za hranice Polska a rozdmýchávalo
tak konflikt stojící za zrodem druhé světové války, ona zrovna slavila
své deváté narozeniny. Byl to šťastný den strávený se zbytkem rozsáhlé
rodiny. Tato idylka však měla brzy skončit, Eichlerovy byli totiž rodina
čistokrevných polských židů a snad každý ví, jak to s takovými dále
bylo…<br />
V počátcích žili v naději, že tohle všechno je jen na chvilku a brzy
bude všemu konec a jich se to netýká, jak se však postupně situace
zhoršovala, podobně jako slavní Frankovy vyhledali úkryt pod křídly
dobrých přátel. Skrývali se úspěšně celkem dlouho, nakonec však i oni
skončili v nejznámějším z koncentračních táborů – Osvětimi. To
bylo v roce 42 a Carmille bylo dvanáct let. Různé příslušníky rodiny
zde čekal různý osud. Ona jakožto dítě byla nesmírně zajímavým vzorkem
pro zdejší šílené doktory a vědce.<br />
Zde se prvně setkala s vlkodlakem, přesněji rovnou s jeho zuby. Byl více
zvířetem nežli člověkem, chytili jej bůhvíkde a používali jej
k jedinému účelu – proměňování děcek, na kterých dále prováděli
své zvrácené pokusy. K její smůle přežila, proměnila se a stala se
pokusným vlčetem ve výzkumu, co se zaobíral vlkodlačí schopností
regenerace a odolnosti… Není radno to více rozebírat, ale zde přišla
k většině svých šrámů. Naštěstí byli nacisté poraženi dřív, než
výzkum skončil a bez toho aby si vytvořili obří vlkodlačí armádu… a
veškeré záznamy skončili ve zdejších obřích pecích. Na to však Car
naštěstí čekat nemusela.<br />
Podařilo se jí spolu s několika dalšími vlky uprchnout. Nějaký čas se
drželi pospolu, ale neshody je nakonec donutili jít si svou cestou.
Děvče – samotné, bez rodiny a sužované panickým děsem ze všeho co
připomíná lidskou bytost – nakonec zmizelo v Karpatech… Ve vlčí
kůži.<br />
Následujících sedmdesát let žila jako vlk, občas pospolu s nějakou
smečkou pravých vlků vlkovatých. Zcestovala snad celou Evropu, lidské
podoby v těch letech nabývala jen výjimečně. Například když chtěla
projít nějakým městem, když trpěla přílišným hladem, když zem
praskala pod náporem mrazu, když se rozhodla přeplout oceán (pobyt na lodi
byl vážně stresující)…<br />
S Vlkodlaky se za tu dobu prakticky nepotkala, až teď ji její Toulavé
tlapky donesly až k Faybourne.<br />
<br />
<i>Dodatek</i><br />
Rodným jazykem je polština. Vzhledem k tomu, že 70let žila prakticky mimo
civilizaci, naučila se z cizích řečí maximálně pár slov.</div>
Sunnyhttp://www.blogger.com/profile/14837276234202368166noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5783203387415826403.post-38866701568116049692014-12-26T13:19:00.002+01:002015-01-27T14:31:36.514+01:00Lea Morgenstern<div class="replyContent">
<b>Nick:</b> Mortical<br />
<b>E-mail:</b> <a href="mailto:Denisa.Kneslova@email.cz">Denisa.Kneslova@email.cz</a><br />
<b>Facebook:</b> Denča Kneslová<br />
<b>Faceclaim:</b> Phoebe Tonkin<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg2ouLiL0mdpc9oMX9SCoDsDmRRS1aBIpiZOQNtwhqPQMkVhx0fomGjU5W0gqv5cErDAx11uqW1PqZ2dT9UuUBYU3PkjiZJ7dKz0UAMp85PhVZcaU9JRYh_49VF4a5jUXYW5jzr8biINvm3/s1600/brunettes-women-actress-cleavage-secret-circle-phoebe-tonkin-1280x1707-wallpaper_www.wallpaperno.com_75-225x300.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg2ouLiL0mdpc9oMX9SCoDsDmRRS1aBIpiZOQNtwhqPQMkVhx0fomGjU5W0gqv5cErDAx11uqW1PqZ2dT9UuUBYU3PkjiZJ7dKz0UAMp85PhVZcaU9JRYh_49VF4a5jUXYW5jzr8biINvm3/s1600/brunettes-women-actress-cleavage-secret-circle-phoebe-tonkin-1280x1707-wallpaper_www.wallpaperno.com_75-225x300.jpg" /></a></div>
<b>JMÉNO:</b> Lea Morgenstern<br />
<b>VĚK:</b> 18<br />
<b>RASA: </b>Vlkodlak<br />
<b>VZTAHY:</b> Nikoho nemá<br />
<b>PRÁCE: </b>žije v lesích, občas něco ukradne<br />
<br />
<a name='more'></a><b>POPIS POSTAVY: </b><br />
Vzhled - Lea vypadá každým coulem líp, než kdejaká modelka.
Má černé vlasy vlasy a tmavě hnědé, též téměř černé oči. Její
plné rty jsou usazené pod malým nosem. Má vysokou postavu (176cm) a dlouhé
nohy s vypracovanými lýtky. Vždy nosí vysoké kozačky, ve kterých si
schovává zbraně. Má útlý pas, ale její hrudník není vůbec plochý.
Nosí většinou černé oblečení, hlavně trika s výstřihem. Má slabost
pro motorkářské bundy, proto taky jednu nosí. Mezi lopatkami má vytetovaná
černá křídla.<br />
Povaha: její chování bývá hodně proměnlivé a závisí na její náladě.
Svoji krásu si dobře uvědomuje. Je celkem drzá a vždy ji to táhlo
k temnotě. Je ráda, že je vlkodlak. Ráda porušuje pravidla a miluje
výzvy. Taky miluje, když může někoho zabít. Duší je sice samotářka,
ale srandu nezkazí. Ráda bojuje, nejradši má však střelné zbraně. Je
výbušná a nesnáší, když je někdo lepší než ona.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjXhABb0ztp1LvFxBMgXDL7m_OHvKF3P6-IkDKJXrF2lstMIIdgGhqs5qUVWB4HEU7n5S4LZNgbHwMhBMHjx9V_swwS4fqcRH3YsfU7blfbD7r9pwvOTzC0BqP-aJJb-4N2Ovav2Cxm7o3Y/s1600/tumblr_mzvvqynDWE1s03x0vo1_500.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjXhABb0ztp1LvFxBMgXDL7m_OHvKF3P6-IkDKJXrF2lstMIIdgGhqs5qUVWB4HEU7n5S4LZNgbHwMhBMHjx9V_swwS4fqcRH3YsfU7blfbD7r9pwvOTzC0BqP-aJJb-4N2Ovav2Cxm7o3Y/s1600/tumblr_mzvvqynDWE1s03x0vo1_500.jpg" height="320" width="213" /></a></div>
<b>POPIS PO PŘEMĚNĚ:</b><br />
Lea je po přeměně mohutný, ale přesto elegantní vlk. Má
středě dlouhou černou, jemnou srst. Její oči bývají světle šedé, ale
když se naštve, získají sitě jantarový odstín. Je rychlá a celkem
silná. Čich má lehce horší než ostatní vlci, ale dorovnává to dokonalý
sluch. Její mohutnost ale zaviňuje to, že nevyskočí tak vysoko jako
ostatní vlci. I přesto je ale na svůj vzhled celkem hubená a lehká. Na
místě jejího tetování je srst o odstín černější, jestli to ještě
vůbec jde.<br />
<b>HISTORIE:</b><br />
Když byla malá, našli ji lidští lidé pohozenou v lese a
vzali ji k sobě. V osmi letech došlo k její první přeměně. Její
rodiče byly moc vyděšeni, a tak utekla. Rok se pohybovala výhradně ve
vlčí podobě, než došla na to, jak se přeměnit zpátky. I přesto ale
další tři roky přežívala spíše ve vlčí podobě v lesích. Teprve ve
12 sebrala dost odvahy a ukradla v městě nějaké oblečení a zbraně.
Naučila se bojovat. Ve 14 potkala potkala prvního vlkodlaka kromě sebe.
Zůstala s ním až do 16. Pak se však vydal jinam, než chtěla jít ona.
Ještě předtím jí řekl o městě plném vlkodlaků. Byla na cestě a teď,
po dvou rocích se sem konečně dostala. Zatím tu nikoho nezná a přeměňuje
se téměř bez problémů.</div>
Sunnyhttp://www.blogger.com/profile/14837276234202368166noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5783203387415826403.post-7738921757924735312014-10-08T12:02:00.000+02:002014-10-08T12:04:14.878+02:00Bradley Jefferson<div style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.4799995422363px; margin-bottom: 5px; padding: 0px;">
<span style="background-color: black;"><span style="color: #cccccc;"><strong>Nick:</strong> Bred<br /><strong>E-mail:</strong> <a href="mailto:Wapath@seznam.cz">Wapath@seznam.cz</a><br /><strong>Faceclaim:</strong> Matt Smith</span></span></div>
<div style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.4799995422363px; margin-bottom: 5px; padding: 0px;">
<span style="background-color: black;"><span style="color: #cccccc;"><br /></span></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEij0ELwrz7JMnEyibxdNX0tcuFIOCypS533T8OeSC3oVE47RlmSDK4cKZtSPtK96AI0Lhl8W7GdHdc7a2yLgogmPGaqlu57Dh88gV0e6s0dxoHQ6_UcZykTLCMYxLJ_ulKeFFjOrjIg9hw/s1600/Brad1.jpg" imageanchor="1" style="background-color: black; margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><span style="color: #cccccc;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEij0ELwrz7JMnEyibxdNX0tcuFIOCypS533T8OeSC3oVE47RlmSDK4cKZtSPtK96AI0Lhl8W7GdHdc7a2yLgogmPGaqlu57Dh88gV0e6s0dxoHQ6_UcZykTLCMYxLJ_ulKeFFjOrjIg9hw/s1600/Brad1.jpg" height="290" width="320" /></span></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg1WHZkBRPa-YRzWpBNd5KAM5jDz_UgXzDhoHhM3xPUAU-wLnDlecPrWXXAtlNb73cfmDqYPcT2ZCPP23v5RMbSGb4Hxyw424426Gq8iMJ8TVqE8WXf8ozzJzAYPqTxfu-1upEWbL3OdT0/s1600/Brad.jpg" imageanchor="1" style="background-color: black; margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><span style="color: #cccccc;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg1WHZkBRPa-YRzWpBNd5KAM5jDz_UgXzDhoHhM3xPUAU-wLnDlecPrWXXAtlNb73cfmDqYPcT2ZCPP23v5RMbSGb4Hxyw424426Gq8iMJ8TVqE8WXf8ozzJzAYPqTxfu-1upEWbL3OdT0/s1600/Brad.jpg" /></span></a></div>
<div style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.4799995422363px; margin-bottom: 5px; padding: 0px;">
<span style="background-color: black;"><span style="color: #cccccc;"><br /></span></span></div>
<div style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.4799995422363px; margin-bottom: 5px; padding: 0px;">
<span style="background-color: black;"><span style="color: #cccccc;"><br /><strong>JMÉNO A PŘÍJMENÍ:</strong> <span style="line-height: 20.4799995422363px;">Bradley Jefferson</span><br /><strong>VĚK:</strong> Vypadá na takových 20 let ale ve skutečnosti mu už táhne na 160 let<br /><strong>RASA:</strong> Vlkodlak<br /><strong>VZTAHY:</strong> Kde nic tu nic.<br /><strong>PRÁCE:</strong> Zubař (Celkem ironie když on sám z nich nemá zrovna dobrý pocit)</span></span></div>
<div style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.4799995422363px; margin-bottom: 5px; padding: 0px;">
<span style="background-color: black;"><span style="color: #cccccc;"></span></span></div>
<a name='more'></a><span style="color: #cccccc;"><br /><strong>POPIS POSTAVY:</strong><br /><strong>Popis:</strong><br /> Vysoký 1,90 cm, hubený bez nějakých větších svalů se kterými by mohl sklízet obdivné pohledy mužů a lačné pohledy žen (takže hubeňour na kterém oblečení visí jako na věšáku, jak by řekli babičky). A tak mu nezbývá nic jiného, než se spolehnout na to, že to prostě nějak ukecá. No, zatím se mu to docela i dařilo..<br />Už od prvního pohledu vás trkne, že bude tenhle chlapík lehce padlý na hlavu, což poznáte podle jeho výstředního stylu oblékání který zahrnuje v 99 případech pánské, společenské, nebo formální obleky (Některé zvyky z dřívějších dob nesmažeme) na kterých by nebylo na první pohled nic moc zvláštního, ale když se podíváte líp, uvidíte okolo jeho krku namontovaného dneska už bez pochyby staromódního motýlka a co víc, je vždycky nějaký extravagantnější barvy. Ale vždycky tak aby to ladilo k jeho oblečení. Když se mrknete blíž a podíváte se mu do tváře na které pohrává vždycky lehce pobavený úsměv tak je docela těžký uhádnout co se mu v danou chvilku právě prohání hlavou za myšlenky nebo nápady. (No, nic normálního od něj radši nečekejte.) Ať už se na vás zubí, nebo má jen trochu povytažené koutky nahoru které mu tak udělají nepatrné dolíčky ve tvářích. Pak vás zaujmou dvě pronikavé, hnědo-zelené (spíš do tý zelený) oči ohraničené nevýrazným, tmavě hnědým obočím ve kterých se blýská jeho rošťácká povaha. Uprostřed obličeje vás bací do očí výraznější, ale jemně řezaný nos a o kousek níž pod ním úzké rty. Hlavu mu zdobí bujná, tmavě hnědá kštice kterou nosí sčesanou do delší, někdy rozcuchaný patky a podtrhuje to tím tak jeho trochu výstřední vizáž.</span><br />
<div style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.4799995422363px; margin-bottom: 5px; padding: 0px;">
<span style="background-color: black;"><span style="color: #cccccc;"><strong>Charakter:</strong> </span></span></div>
<div style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.4799995422363px; margin-bottom: 5px; padding: 0px;">
<span style="background-color: black;"><span style="color: #cccccc;"> Jeho povahu těžko popisovat. Jeho mozkovna je totiž komplikovaný mechanismus ovlivňovaný spoustou složitých chemických reakcí a je někdy těžké tyhle jeho akce/reakce zcela pochopit a v některých případech je to i nemožný. Jsou dny kdy je to hyperaktivní pošuk který vás rozesměje svými vtípky, nebo rozzuří svojí lehkomyslností (jedno z toho zaručeně) a jsou dny kdy by si nejraději zalezl někam do kouta a nevylézal z něj nebo si sednul na lavičku na náměstí a tupě civěl na holuby jak se mlátí hlava nehlava o drobečky pečiva. Těžko odhadnout co od něj čekat protože jsou jeho reakce málo kdy předvídatelné nebo odhadnutelné. Někdy něco udělá tak a pak zase někdy úplně tu samou věc zase jinak. Je docela ukecaný ale stejně tak má dny kdy se od něj nedočkáte kloudného slůvka. Nejraději tráví čas na místech, na kterých se něco děje a je tam zábava protože jakmile se nemá na co soustředit, tak akorát přemýšlí o různých „blbinách“ (jak sám říká, ale nejčastěji jsou to nehezké vzpomínky na válku) ze kterých má pak těžkou hlavu a špatnou náladu. Je mazaný a ví kde jak co, nebo koho „očůrat“ aby získal to po čem zrovna jeho dušička prahne. Možná je maličko sobecký, taky někdy dost možná působí neohleduplně, ale není to zmetek ač se vám tak někdy chvílemi může zdát. Lidi ke kterým si vypěstuje nějaké bližší, osobní pouto nenechá ve štychu a je schopný pomoci i člověku, který mu v minulosti nějak ublížil takže je v některých případech naivní (A to mu už táhne na 160 let… A nepoučí se blbeček.).<br /> Rád tráví čas v barech, tanečních klubech (protože rád tancuje a taky má rád místa na kterých se něco děje) ale taky někdy rád zajde do lesa kde je klid. Také do restaurací s dobrým jídlem (nejraději má brambory na jakýkoliv způsob a k tomu pořádný flák masa) fascinuje ho totiž, jak to v každé restauraci chutná pokaždé jinak. Kavárnách s dobrým kafem (tím rozpustným) a sušenkami (ty doslova miluje) které by k němu zakousl. Je to taky takový domácí kutil (kde co opraví a kde co vylepší, nedělá mu problém opravit motor auta, rozbitou pračku, ledničku… Zkrátka opraví všechno možné i to nemožné) a sběratel receptů na sušenky, které sbíral po celém světě a už jich má přes takovou stovku určitě. Pečení, to je jeho parketa a nejedná se jen o jeho milované sušenky. Mezi jeho koníčky taky patří bez pochyby tanec a to jakýkoliv. Od latinskoamerických až po španělské passo doble.</span></span></div>
<div>
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhVsHba0hCTjoj2yuCLgtm7BSISqkUXDlUb16QkW62xxOpmOajthg4GIoFShn4XOmHEipe0L13LyP5P9yRFfVcOtlYqLKEDfhzlABvPRn8GR0UcpVxiBD_VMAeFnTatZBaalVjuMMpz4ek/s1600/brad+vlk.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhVsHba0hCTjoj2yuCLgtm7BSISqkUXDlUb16QkW62xxOpmOajthg4GIoFShn4XOmHEipe0L13LyP5P9yRFfVcOtlYqLKEDfhzlABvPRn8GR0UcpVxiBD_VMAeFnTatZBaalVjuMMpz4ek/s1600/brad+vlk.jpg" height="266" width="400" /></a></div>
<div>
<br /></div>
<br />
<div style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.4799995422363px; margin-bottom: 5px; padding: 0px;">
<span style="background-color: black;"><span style="color: #cccccc;"><strong>POPIS PO PŘEMĚNĚ:</strong> </span></span></div>
<div style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.4799995422363px; margin-bottom: 5px; padding: 0px;">
<span style="background-color: black;"><span style="color: #cccccc;"><strong>Charakter:</strong> </span></span></div>
<div style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.4799995422363px; margin-bottom: 5px; padding: 0px;">
<span style="background-color: black;"><span style="color: #cccccc;"> Tak jestli vám připadal prdlý v lidské podobě, tak v té vlčí vás z něj asi klepne pepka. Je jedno jak dlouho už po tomto světě tyhle čtyři packy pobíhají, je jedno kolik toho tahle dvě malá očka viděla, kolik toho tahle ušiska slyšela, kolik toho tenhle čenich očichal a kolik ran tento kožich už schytal… Stále je to jenom zbrklý mladý vlkouš co se neustále za něčím honí ale v momentě, kdy svůj cíl konečně doběhne, tak stejně neví co s tím má najednou dělat a zase se žene za dalším což jednou hezky vystihl slovy: „Pořád se honím za auty, ale když nějaké chytím, tak stejně nevím co s ním.“ Což znamená, že jeho vnitřní vlk je zbrklí, hyperaktivní, impulzivní a přes to že se to někdy fakt nezdá, tak je ale i inteligentní což se bohužel projeví až potom co dostane přes čumák. Zatím co ostatní vlci nahánějí o úplňku srnky, on se raději honí za zajíci. Prý je to větší zábava když se to hůř chytá.</span></span></div>
<div style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.4799995422363px; margin-bottom: 5px; padding: 0px;">
<span style="background-color: black;"><span style="color: #cccccc;"><br /><strong>Popis:</strong> </span></span></div>
<div style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.4799995422363px; margin-bottom: 5px; padding: 0px;">
<span style="background-color: black;"><span style="color: #cccccc;"> Středně vysoký, hubený stejně jako v lidské podobě, ale díky huňatější srsti vypadá trochu lépe. Jeho vlčí ksichtík má dost podobný výraz toho jeho lidského. Uši jsou delší a užší, posazené více na vrcholek hlavy. Čumák štíhlí, středně dlouhý s tlamou plnou ostrých zubů jako břitva. Oči zbarvené do zlatavé. Srst je žíhaná, protkaná bílou, šedou ale také medově hnědou, skoro až rezavou. Chvost má světle medovou špičku.</span></span></div>
<div style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.4799995422363px; margin-bottom: 5px; padding: 0px;">
<span style="background-color: black;"><span style="color: #cccccc;"><br /></span></span></div>
<div style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.4799995422363px; margin-bottom: 5px; padding: 0px;">
<span style="background-color: black;"><span style="color: #cccccc;"><strong>HISTORIE:</strong> </span></span></div>
<div style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.4799995422363px; margin-bottom: 5px; padding: 0px;">
<span style="background-color: black;"><span style="color: #cccccc;"> Žádné srdcervoucí tragédie, žádná katastrofální nebo nějak jinak drastická událost se v životě tohohle chlapíka neudála… No dobře, když nepočítáme první a druhou světovou válku…<br /> Vlkodlakem se už narodil, s poznáváním své druhé vlčí stránky problémy neměl jelikož jsou jejich povahy tak nějak stejné… No, spíš identické. Vyrůstal v milující rodině. Matka byla vlkodlak a otec obyčejný člověk, takže vlčí geny podědil po matce. Už od raného věku to byl rošťák co nebyl schopný zůstat alespoň chvíli v klidu. Neustále někde pobíhal, vymýšlel blbiny a bylo to takové to správné jelito. Ale jak rostl, tak vzhledem k době, ve které se narodil musel trochu zklidnit hormon a začít se chovat podle tehdejších společenských návyků, což pro něj bylo doslova útrpné. Ale přežil to. Jak šla léta, opustil mladý a zbrklí Bradly rodinné hnízdečko a začal cestovat po světě. Navštívil spoustu zajímavých míst a zažil spoustu zajímavých událostí. Jednou z nich byla první světová válka ve které bojoval jako partyzán ve Francii. Proč se nepřidal k armádě? Protože by vzbuzoval podezření kvůli svým schopnostem, takže jen pomáhal hladovějícím a raněným, sem tam odpálil nějaký ten most, nebo zakousl nějakého toho vojáka a to bylo všechno. Válka nakonec skončila ale záhy na to vypukla další, ještě strašlivější a ani tu nenechal jen tak plynout a zapojil se, ale opět jen jako partyzán tentokrát na ruské frontě kde to bylo asi ze všeho nejhorší. Stejně jako ta první, tak i ta druhá válka nakonec skončila a jeho asi tak jako každého tyhle dvě zkušenosti svým způsobem hluboce poznamenali a zanechali v jeho mysli bolestivé vzpomínky. Jenže on není ten typ co se zavrtává do sebe, takže začal trávit svůj život tak jak ho trávil doposud. Ve společnosti a víru dění, aby na ty nepříjemnosti nemyslel. Tentokrát zavítal do městečka Faybourne které je profláknuté vlčími legendami, tak se rozhodl to tu omrknout. Čistě ze zvědavosti.</span></span></div>
Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5783203387415826403.post-26641563339622956632014-09-22T15:42:00.000+02:002014-09-22T15:43:06.007+02:00Rosemary Elizabeth Lawrence<div style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.4799995422363px; margin-bottom: 5px; padding: 0px;">
<span style="background-color: black; color: #cccccc;"><strong>Nick:</strong>Tamith<br /><strong>Email:</strong> <a href="mailto:anieesek@gmail.com">anieesek@gmail.com</a><br /><strong>Faceclaim:</strong> Olivia Wilde</span></div>
<div style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.4799995422363px; margin-bottom: 5px; padding: 0px;">
<span style="background-color: black; color: #cccccc;"><br /> <img alt="" src="http://media.tumblr.com/3991f057c1eafe6b461aaccebbd892b5/tumblr_mm8lkaiMro1s8kwzxo1_500.gif" style="max-width: 650px;" /></span></div>
<div style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.4799995422363px; margin-bottom: 5px; padding: 0px;">
<span style="background-color: black; color: #cccccc;"><br /></span></div>
<div style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.4799995422363px; margin-bottom: 5px; padding: 0px;">
<span style="background-color: black; color: #cccccc;"><strong>JMÉNO:</strong> Rosemary Elizabeth Lawrence<br /><strong>VĚK:</strong> 438<br /><strong>RASA:</strong> Vlkodlak omega Faybournské smečky<br /><strong>VZTAHY:</strong> /<br /><strong>PRÁCE:</strong> Ošetřovatelka</span></div>
<div style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.4799995422363px; margin-bottom: 5px; padding: 0px;">
</div>
<a name='more'></a><span style="background-color: black; color: #cccccc;"><br /><strong>POPIS:</strong> </span><br />
<div style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.4799995422363px; margin-bottom: 5px; padding: 0px;">
<span style="background-color: black; color: #cccccc;"> Na první pohled nafoukaná ženská s příliš velkým egem. A ne jen na první pohled. Tento dojem z ní doslova číší po celou dobu, kterou s ní strávíte, to mi věřte. Je to takový ten ženské, co ráda plní své cíle a potřebuji mít ve společnosti nějakou tu vyšší hodnost. Umí být přísná, arogantní, nebo dokonce i nepříjemná, ale věřte nebo ne, takhle vlkodlačice má srdce na pravém místě. Jen to málokdo odhalí. Je to velmi společenský typ, který si umí užívat. Jinak se ale skrývá za tu inteligentní stranu, která doslova oplývá vážností. Samu sebe považuje za velmi atraktivní a ambiciózní ženu. Ráda by se dostala do smečky a postupem času se dobelhala na post bety, o kterou se uchází už pěknou řádku let.<br /> Nutno podotknout, že tahle vlčí kráska nenávidí lhaní a faleš, ačkoli sama někdy patří mezi ty, se kterými jdou tyto dvě vlastnosti ruku v ruce. Další negativní vlastnost je časté zaláskování. Nejednou se stalo, že se zamilovala, ovšem nikdy to nedopadlo podle jejích představ.<br /> Nadále vás můžou zaujmout její stříbřitě modré oči, které vám dokážou prokouknout až do duše. Je v nich jistá autorita, jako když se díváte do očí nenáviděné učitelky na střední škole. Prostě a jednoduše se jí nikdy nedívejte do očí, zatímco jí budete lhát. To je totiž samotná jáma lvová.<br /> Každopádně, jak už jsem řekla, i ona má srdce na pravém místě. A i když se to někdy nezdá, i ona dokáže cítit lásku a přátelství.</span></div>
<div style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.4799995422363px; margin-bottom: 5px; padding: 0px;">
<span style="background-color: black; color: #cccccc;"><br /></span></div>
<div style="text-align: center;">
<span style="background-color: black; color: #cccccc;"><span style="line-height: 20.4799995422363px;"> </span><img alt="" src="http://jyxo.info/uploads/6E/6e9751c394ffacf16b7cbb031f93611f837321ef.jpg" height="320" style="line-height: 20.4799995422363px; max-width: 650px;" width="237" /> </span></div>
<div style="text-align: center;">
<span style="background-color: black; color: #cccccc;"><br /></span></div>
<span style="background-color: black; color: #cccccc;"><strong>POPIS VLKA:</strong> </span><br />
<div style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.4799995422363px; margin-bottom: 5px; padding: 0px;">
<span style="background-color: black; color: #cccccc;"> Nezvyklý čokoládový kožich a ještě nezvyklejší tmavě modré oči. Vysoké nohy a vypracované tělo, dokonale přizpůsobené k boji. Ocas, se kterým skoro neustále švihá ze strany na stranu, už jen proto, aby na sebe upozornila. Srst na zádech naježená a postoj, díky kterému je v každém případě připravená zaútočit. Drápy zaryté do země, aby se mohla odrazit a tesáky vyceněné. Měli byste se bát.<br /><strong>HISTORIE:</strong><br /> Narodila jsem se kdysi dávno ve vesnici, která se nacházela kdesi mezi Francií a Británií. Poblíž naší malé vesničky jich bylo ještě několik, jenže všechny byly obsazeny takzvanými vyděděnci měsíce. Tak nějak jim naše obyvatelstvo tehdy říkalo, jelikož v té době ještě nebyl lepší název, který by ji vystihoval. Oni věděli o nás, my zase o nich. Náš tehdejší rychtář si u nich dokázal vybudovat své místo, ačkoli kdyby se někdo z nich k němu přiblížil blíž, jak na metr, nejspíš by zdrhl a nechal ve vesnici i muže, ženy a snad dokonce i děti. I tak jsme ale měli určenou mírovou hranici, která dělila náš pozemek od toho druhého. I já byla jedno z těch dětí, které už od narození tušili o existenci těchto tvorů. I tak jsem si ale dětství užila, a to společně s mým starším bratrem, který mi byl vždy oporou. Dětství, to bychom měli.<br /> Jenže pak přišla puberta, kdy se má povaha zcela změnila. Byla jsem vyšší, krásnější a dokonce i trochu chytřejší. Na tu dobu. I přesto jsem se snažila všem porozumět, jenže oni mě jen využívali. Alespoň si to myslím. Vždy jsem byla ta hodná. Ta, která každému pomůže. A vyplatilo se mi to snad? Ne. Nikdy.<br />Pak mi bylo osmnáct, devatenáct, dvacet… A roky ubíhaly dál. Pořád ten stejný, nudný život v korzetu na venkově. Mnohem víc než vesnice, se mi zalíbil les. I přesto fakt, že tam někde žijí vyděděnci.<br /> Dříve nebo později – ano, věděla jsem, že se to jednou stane, – jsem jednoho vlkodlaka potkala. Nejdřív vypadal jako člověk, proto jsem si myslela, že se k nám dostal z nějaké jiné země. Tehdy jsem neměla tušení, že by mohlo být i něco za lesem. Nějaké jiné vesnice, tomu jsem nikdy nevěřila. Zkrátka a jednoduše mi byl život dán tady a nikdy jsem neměla právo jít jinam. Byl to milý a velice pohledný muž, jenže když jsem mu poskytla přístřeší ve vesnici, odmítl. Prvně jsem nechápala, jelikož… Kam jinam by šel? Vždyť je to člověk, stejně jako my. Jmenoval se William. Alespoň se mi tak představil. Nejdřív to bylo čisté kamarádství, jelikož mi dovolil poznat kraje, které mi byly doposud skryté. Jenže žádné kamarádství nevydrží dlouho, zvlášť ne mně… a já? Se zamilovala. Byla jsem tolik zaslepená láskou, že jsem přehlédla ten důležitý fakt. A když mi řekl, že patří mezi vlky, nebála jsem se. Měla jsem tehdy utéct, jelikož kdybych to udělala, nebyla bych tu. Žila bych šťastně s rodinou, dál a dál, až bych umírala v náručí svých vnoučat.<br /> Místo toho mě zle pokousal a já pomalu zjišťovala, že jsem se stala někým neobyčejným. Něčím jiným. Netrvalo dlouho a jed se v žilách konečně rozpustil a proměnil mě v obrovské zvíře, které prahlo jen po čerstvém mase a lidské krvi. Byla jsem sice vlče, ale o to víc bylo těžší mě udržet. Své rodině jsem zmizla. Samozřejmě, že ta mě hledala. Nikomu se nepodařilo mě najít, až dokud se z mého bratra nestal lovec. Lovec, kterému se jako jedinému podařilo proklouznout hlídačům mezi drápky jako voda. Když zjistil, co se ze mě stalo… Rozpoutala se válka. V dohodě totiž jasně stálo, že lidem z naší vesnice nehrozí nebezpečí. A už vůbec jim nehrozí přeměna.<br /> Na ten den si pamatuji až moc dobře. Společně s mým druhem jsme se připravovali na boj, ačkoli mi to z jistého důvodu bylo proti srsti. Stále to ještě byla moje rodina. Trochu to zlepšoval fakt, že i oni mě už berou za zrůdu, která jen zabijí. Své schopnosti jsem se už naučila trochu zkrotit, ale stále jsem patřila mezi ty nekontrolované, jejichž záda je potřeba krýt. Všechno se mělo udát večer, jenže já tušila, že můj bratr zvolí jinou strategii. Zanechá všech pravidel a zaútočí brzy z rána. Možná proto jsem už za úsvitu hleděla mezi stromy a očekávala bojovné výkřiky. Trvalo to dlouho, ale dočkala jsem se. Začal boj. Lidé bojovali se vším, s čím se dalo. Od mečů a luků až po motyky a rýče. My měli jen jediné. Zuby. Nejeden život přišel ten den na zmar. Nejedna krev byla prolita, ale většina z nás přeci jen zůstala. Smrtelníci oproti nám neměli vůbec žádnou šanci. Byli jsme chytřejší, rychlejší, větší a naše smysly se s těmi jejich nedaly srovnávat. I přesto přišlo o život i pár vlkodlaků. Když se můj bratr rozhodl postavit se Nejvyššímu, kterému byste vy dnes už zřejmě říkali Alfa… Jednoduše v ten jeden moment jsem skočila mezi Alfu a mého bratra, ačkoli narušovat boj Nejvyššímu bylo tehdy trestáno smrtí. To mi nevadilo. Jen jsem to chtěla ukončit. Modré oči se zadívaly do těch lidských, které vládly úplně stejnou barvou. Barvou vody, která je stejně krutá a nezkrotná, jako jsme byli my dva. Sourozenci.<br /> Chtěl mě zabít, jelikož pro něj jsem byla jen další z těch zrůd. Má domněnka, že ve mně spatří kousek lidského srdce přišla nazmar stejně tak, jako on. Nic jiného mi nezbývalo. V momentě kdy on sám zařval a vrhl se na mě se svým mečem jsem vyskočila a ten moment ve vzduchu byl snad ten nezapamatovanější v mém životě. Strach, bolest, láska ke svému sourozenci, ale stejně tak i touha a chtíč po jeho krvi. Mohla jsem uskočit, ale neudělala jsem to. Mohla jsem udělat cokoli jiného, jen ho nezabít, jenže já se zcela bez protestu poddala svým instinktům. V tu chvíli když se mé drápy zaryly hluboko do jeho krku, nastalo ticho. Nebyl žádný důvod pokračovat v boji, proto zbylí lidé začali pomalu skládat své zbraně. A i přesto, že v ten den přibylo hned několik dalších Omeg do smečky, já se s tím nedokázala srovnat. Se smečkou jsem zůstala. Dokonce i s Williamem, kterému však štěstí nepřálo a uprostřed toho krutého boje si poranil tlapu. I díky tomu se mi podařilo utéct. On byl jediný, kdo mi mohl zabránit, jenže s poraněnou tlapou? Ne.<br /> Nikdo jiný mi nebránil, když jsem se bez jediného důvodu obrátila a vyšla vstříc novému světu. Utíkala jsem dlouho. Moc dlouho. Až do doby, kdy jsem si byla jistá, že už mě nikdo nesleduje. Těch jsem byla sama. Osamělá omega, která se potulovala neznámými krajinami.</span></div>
<div style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.4799995422363px; margin-bottom: 5px; padding: 0px;">
<span style="background-color: black; color: #cccccc;"> Od té doby uplynulo už několik staletí. A teď? Stále žiju. Jen jsem zase o něco starší. A chytřejší. Tehdy jsem se usídlila mezi lidmi v jednom menším městečku ve Skotsku. Pamatuji si každý okamžik mého života, což je pro mě darem. Každá vzpomínka, každé slovo, které mi kdo kdy řekl mám pečlivě uschované, a nosím tyto informace neustále s sebou. Jenže teď už žiji na opačné straně světa. Byla mi nabídnuta další šance, a to jest stát se čestným občanem v Faybourne.</span></div>
Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5783203387415826403.post-34503074051971244492014-09-17T23:01:00.001+02:002015-04-02T09:48:21.139+02:00Joseph Brower<div class="replyContent">
<b>Nick</b>: Karuš<br />
<b>E-mail</b>: <a href="mailto:forta1996@seznam.cz">forta1996@seznam.cz</a><br />
<b>Faceclaim</b>: Michael Haverly<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgEZ6a2LZOYecOxcUbJmChT2vVRHo6khMR57fi2lCEvfCpyhUi7NGLjNFPqLQyU2DtjYQC6EQm06JgevtSTUNIuShXSGo6qv36qonf6z8E0ju7-jGrjXIR8NVrbnxtobTqCB1x12yj7Zr4/s1600/Joe%C3%ADk.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em; text-align: left;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgEZ6a2LZOYecOxcUbJmChT2vVRHo6khMR57fi2lCEvfCpyhUi7NGLjNFPqLQyU2DtjYQC6EQm06JgevtSTUNIuShXSGo6qv36qonf6z8E0ju7-jGrjXIR8NVrbnxtobTqCB1x12yj7Zr4/s1600/Joe%C3%ADk.jpg" height="320" width="182" /></a><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiytVPfalskpumwiQseMErMi1R-WVrvprq86xRXnh33zkWxzvgYCa39k-jDgNG4yswqnciKvj9CZJ-KShd5dA2G7Oxb4tLtP2Fz49en2yWv1-SrpVMkvV0K-VhWIWCjBDztfmJr_1-8p-8/s1600/Joe.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiytVPfalskpumwiQseMErMi1R-WVrvprq86xRXnh33zkWxzvgYCa39k-jDgNG4yswqnciKvj9CZJ-KShd5dA2G7Oxb4tLtP2Fz49en2yWv1-SrpVMkvV0K-VhWIWCjBDztfmJr_1-8p-8/s1600/Joe.jpg" height="320" width="212" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
<br />
<b>VĚK</b>: Něco přes 40, ale vypadá na 25<br />
<b>RASA</b>: vlkodlak beta Faybournské smečky<br />
<b>VZTAHY</b>: Přítel Elisabeth Finnové. V Nizozemsku má rodinu, se kterou udržuje stálý kontakt.<br />
<b>PRÁCE:</b> výpomoc v antikvariátu<br />
<br />
<a name='more'></a><br />
<b>POPIS POSTAVY:</b><br />
Joseph vypadá jako typický Viking. Sice nemá
jejich mohutnost a široké ramena, zato je velmi vysoký, má téměř dva
metry. Může se taky chlubit dlouhými světlými vlasy téměř do půli zad,
které si odmítá ostříhat. Má bystré šedé oči. Nikdy příliš neposiloval, zato rád plaval, takže má celkem štíhlou a
vypracovanou postavu. Rád chodí bez trička, ne proto, že by se předváděl,
ale připadá si tak volnější.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgeJpU1nrsWHT32IMUqLuL4awM_8-yTZOJJwMO1zAz0kyvftGihsebpU1rgD0KHF0wlU1S4Uubbd6-GiTDVLmF5GQB4OHvRZ1EZEzYeLkXN2IV_hdrFFsVHUVYstIBByPMaYt_NXdAReHc/s1600/joseph1.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgeJpU1nrsWHT32IMUqLuL4awM_8-yTZOJJwMO1zAz0kyvftGihsebpU1rgD0KHF0wlU1S4Uubbd6-GiTDVLmF5GQB4OHvRZ1EZEzYeLkXN2IV_hdrFFsVHUVYstIBByPMaYt_NXdAReHc/s1600/joseph1.jpg" height="250" width="400" /></a></div>
<br />
<br />
<b>POPIS PO PŘEMĚNĚ</b>:<br />
Joseph vypadá po přeměně jako velký
bílý vlk, oči má stejně jako v lidské podobě světle šedé, dalo by se
říct až stříbrné. Na vnitřní straně uší má na okraji černé
flíčky, takže to vypadá, jako by měl uši orámované. Na vlkodlaka má
celkem štíhlé a pružné tělo, ale může se pyšnit hustou huňatou srstí,
takže vypadá větší, než ve skutečnosti je.<br />
<br />
<b>HISTORIE</b>:<br />
Joseph byl od malička spíše samotář, vídal se
jen s pár kamarády, většinu času trávil se svou mladší sestrou a taky
u vody. Neměl nikdy v lásce přeplněná koupaliště, raději si přivstal
a vyrazil na motorce k jezeru. O svém vlkodlačím já neměl ani tušení,
do té doby, než ho jednou pozdě večer nenapadla banda opilých puberťáků.
To bylo Joemu sedmnáct let. Dva kluci Josepha drželi a třetí do něj kopal a
mlátil ho. Řvali na něj, že je slečinka, že mu vyškubou vlasy a podobné
hlášky. Joseph se neudržel, rozzuřil se a proměnil se. Jeden z kluků
utekl, když viděl, jak se Jo mění. Druzí dva se jen na chvíli zarazili a
pak ho chtěli zmlátit ještě víc. Jo se po nich vrhl. Jednomu utrhl ruku,
druhého ošklivě potrhal. Potom se uličkami dobelhal domů, proměnil se zpátky, vyšplhal do svého
pokoje a tam se rozbrečel. Nevěděl, co se s ním stalo, a to, že zabil dva
nevinné mladíky, ho dost zdeptalo. Druhý den byla v novinách zpráva
o řádění brutálního vraha. Jo věděl, že ten třetí kluk to o něm
brzo vyzradí, a tak si sbalil pár svých věcí, mezi nimi jeho oblíbenou
kytaru, nasedl na motorku a ujel daleko pryč.<br />
Několik let se toulal po Evropě a snažil se schovávat. Jednou ho objevilo
pár jiných vlkodlaků. Jeden či dva navrhovali, že by ho mohli přijmout do
smečky, ale jejich alfa to rezolutně zamítl. Celá smečka se skládala
z pokousaných vlkodlaků a nejspíš se obával, že Joseph jakožto
čistokrevný vlkodlak by mu mohl sebrat post alfy.<br />
Jo to v plánu vůbec neměl, ale alfa na něj i přesto nastražil past, aby
to vypadalo, že tajně rozesílá zprávy ostatním členům, aby alfu
opustili. Joseph neměl žádné důkazy, které by mu pomohly, a tak na něj
alfa vyhlásil lov. Jo to sice přežil, ale z boje si odnesl ošklivou jizvu
táhnoucí se od vršku žeber téměř po pánev, která mu dodnes úplně
nezmizela.<br />
Nakonec se rozhodl odcestovat do Ameriky, kde doufal, že bude v bezpečí.
Vzal sebou všechny peníze, které si za ty roky vydělal, většinou hraním a
zpěvem. V Americe se doslechl o městečku Faybourne, kde žijí lidé
pospolu s vlkodlaky, a tak se tam vydal, doufaje, že tady bude moci začít
nový život. </div>
Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5783203387415826403.post-52331130544403003402014-09-17T22:46:00.001+02:002014-09-17T22:47:01.993+02:00Sage Carraway<b>Nick:</b> Sage<br />
<b>E-mail:</b>
<a href="mailto:mayasebert@gmail.com" target="_blank">mayasebert@gmail.com</a><br />
<b>Faceclaim:</b>
Holland Roden<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgdvOyUUkDrUQS4RuBXrAyshYfRG_9QSs0ItgvUkbP5cp457JHCNU_PpdFfBmdST8DN35Xh61xWSgzz2tkYtC-bvnCfjXXI8WuDeMrQRhzsUCDI1966s8LeYkH5r_2luTivKdckpTszF-g/s1600/Sage.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgdvOyUUkDrUQS4RuBXrAyshYfRG_9QSs0ItgvUkbP5cp457JHCNU_PpdFfBmdST8DN35Xh61xWSgzz2tkYtC-bvnCfjXXI8WuDeMrQRhzsUCDI1966s8LeYkH5r_2luTivKdckpTszF-g/s1600/Sage.jpg" height="400" width="356" /></a></div>
<br />
<br />
<b>VĚK: </b>127<br />
<b>RASA:</b>
Vlkolak - omega Faybournské smečky<br />
<b>VZTAHY:</b>
Zatiaľ žiadne<br />
<b>PRÁCE:</b>
Žiadna<br />
<br />
<a name='more'></a><br />
<b>POPIS POSTAVY:</b><br />
U Sage je prvoradé spomenúť najmä to, že je slepá. Čo je
vlastne škoda, pretože má krásne veľké oči, ktoré však na vás, alebo niekam za
vás, vrhajú sklený pohľad. Jej samotnej to ale nevadí, vyrovnala sa s tým,
že proste nevidí a nehanbí sa za to. Preto ani nenosí slepecké okuliare.
Jedine slepeckú palicu, pretože bez tej by bola asi stratená. O svoj vzhľad
však dbá najviac ako to len slepý človek dokáže. Za čas čo nevidí, čo je
vlastne od narodenia sa tomu prispôsobila tak, že jej už netreba ani pomáhať.
Jedine tak s výberom oblečenia, do ktorého si nenechá tak ľahko kafrať. Má
jahodovo blond vlasy, alebo teda bledo ryšavé a dosť husté. Voľakedy, keď
ešte žila jej mama, nosila ich rôzne pozapletané, no teraz ich má len voľne spustené
alebo zopnuté do vysokého copu v gumičke. Jej svetlá pokožka sa asi nikdy
neopáli, ale jej to nevadí, pretože sama poriadne nevie ako vyzerá. Nemá žiadne
jazvy, teda len jednu, tú po uhryznutí vlkolakom. Taktiež nemá ani žiadne
tetovania, kvôli tomu, že by si nevedela vybrať. Nie však za to, že je napríklad
nerozhodná, to nie, veľmi dobre vie čo chce, ale preto, že nevie ako by to
vyzeralo. Je nízke vzrastu a má postavu s peknými ženskými krivkami. <br />
Je na seba veľmi náročná, ale môže to
byť brané aj ako pozitívum, pretože ak by nebola, bola by len slepí človek. Ona
však chce dokázať, samej seba a okoliu, že to, že je niekto slepý
neznamená, že musí zostať na mieste a musia sa o neho všetci naokolo
starať. Je pravda, že pomoc neodmietne, ale len ak je fakt stratená. Veľmi zle
na ňu vplýva sťahovanie, pretože si musí zvykať na nové veci. Má síce dobrú
pamäť ale aj tak je dosť ťažké, kým si zapamätá kde čo všetko je. Všeobecne
nemá veľmi rada zmeny, len pre tento dôvod. Občas však dospeje k názoru,
že zmena je potrebná a to sama vykoná nejaké úpravy vo svojom živote,
napríklad ako je sťahovanie. Aj voči tomuto svojmu hendikepu sa z nej nestala
zatrpknutá stará baba a to hneď z dvoch dôvodov. Ten prvý je, že ako
vlkolačica starne oveľa pomalšie a za druhé, pretože je vždy usmievavá a milá
na ostatných ľudí. Občas býva naštvaná, to áno, najmä vtedy ak sa jej niečo
nedarí, ale že by bola nejaká extra výbušná sa povedať nedá. Večne sa smeje,
aspoň najmenej vtedy keď sa to hodí. Je mimoriadne priateľská a nekonfliktná,
no je aj tak trochu narcistická. Má veľmi dobrú fantáziu čo vlastne zapríčiňuje
jej narcizmus. Aj keď sa nevidí a nevie ako presne vyzerá, má o tom istú
predstavu z popisu toho ako ju vidia ostatný a najmä preto sa vo
svojej predstave dokáže vykresliť tak, ako chce. Obvykle má na tvári vyplašený
výraz, ale ten len klame, v skutočnosti má viac sebavedomia a odvahy ako
je na slepého človeka zdravé. Mnohokrát si ani neuvedomí, že nevidí, berie sa
tak ako sa berú všetci ostatný, ako sto percentne zdravý. <br />
To, že nevidí u nej spôsobili že aj v ľudskej podobe má oveľa
citlivejší a vyvinutejší sluch s hmatom.<br />
<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjmXY25HORnBbvqlPzQm6cLMzzHjKflvPaHouCsFzKL412qugwhVq0e6zqeLRMqkpiHOBr7in5ODuDX3yEVOpSShftRqC4n2uwbhKZ4NKsyBOStCJuDxNMh9S6mjmS7_5F0-HMGtqULdxM/s1600/Lar.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjmXY25HORnBbvqlPzQm6cLMzzHjKflvPaHouCsFzKL412qugwhVq0e6zqeLRMqkpiHOBr7in5ODuDX3yEVOpSShftRqC4n2uwbhKZ4NKsyBOStCJuDxNMh9S6mjmS7_5F0-HMGtqULdxM/s1600/Lar.jpg" height="250" width="400" /></a></div>
<br />
<br />
<b>POPIS PO PŘEMĚNĚ: </b><br />
<b> </b>Jej vlčia podoba nie je nijaká neobyčajná, nie je to žiadny
čierny a ani čisto biely vlk. Jej srsť má rôzne zafarbenie v odtieňoch
hnedej, takže veľmi ľahko splynie v okolitom lese. Taktiež je dosť huňatá,
takže v zime parádne zahreje, čo je ale jej nevýhoda – práve v zime má
dosť veľký problém s maskovaním. Keďže je žena, vo vlčej podobe nie je ani
tak veľká ako ostatný vlci. Nie je ani moc silná, ona je skorej rýchla. <br />
Jej oči majú hnedo žltú farbu a konečne vidia, len v tejto podobe.<br />
<br />
<b>HISTORIE:</b><br />
Sage sa narodila do normálnej rodiny v Anglicku. Neboli nijaká extra
rodina, žiadna šlachta ani nič podobné. Jej rodičia, boli asi tí najšťastnejší
ľudia keď sa dozvedeli, že čakajú malú Sage. To však ale ešte nevedeli, že ich
dieťa bude slepé. Jej mama na ňu v brušku dávala najväčší pozor aký sa len
dal, no aj napriek tomu nemohli ovplyvniť to čo už bolo dané. Po deviatich
mesiacoch, keď prišla na svet malá Sage ešte nevedeli, že niečo nie je v poriadku.
Až po krátkom čase zistili, že Sage zrejme nevidí, pretože nevedela uchopiť
predmety a neplazila sa. Vtedy sa jej rodine obrátil svet hore nohami. Už
nič nebolo také ružové ako predtým. Mama s otcom sa začali hádať a jeden
druhému kládli za vinu Sageinu slepotu aj keď ani jeden za tú jej maličkú vadu
nemohli. Vyvrcholilo to nakoniec až k rozvodu a jej otec ich opustil.
Odôvodňoval to tým, že jej matku už prestal ľúbiť, ale to nebola pravda a každý
to vedel. Sage teda vyrastala bez otca. Občas k nemu chodila na návštevu
ale to len vtedy ak bola u svojich starých rodičov, pretože jej matka
nechcela, aby sa s otcom ďalej stýkala. Nechodievala do školy ako normálne
ostatné deti, ju učila doma mama. Mohla, pretože bola učiteľka v mestskej škole.
Len pre ňu z práce odišla, aby sa mohla venovať svojmu slepému dievčatku.
Starala sa o ňu s láskou, pretože napokon prišla k rozumu a uvedomila
si, že za jej slepotu nemôže jej bývali manžel, alebo ona sama. Za to nemôže
nikto. <br />
Raz, keď bola u svojich starých rodičov zmyslela si, že chce ísť navštíviť
otca. Sama poriadne nevedela prečo, proste chcela. Sama chodiť von nemohla,
pretože by sa stratila, vždy ju musel niekto doprovodiť a práve preto šla
prosiť starého otca aby šiel s ňou. Ako starému človeku, jemu sa o takejto neskorej večernej
hodine ísť nechcelo. Ona si to ale neuvedomovala, nič z toho, že by sa
mohla stratiť, že by sa jej mohlo niečo stať, ona mala len šestnásť. Zobrala sa
teda a šla von, samozrejme, že nevedela ani fuka o tom kde sa
nachádza alebo kadiaľ má ísť. Bola rozhodnutá, že ide k otcovi a tak k nemu
proste šla. Nanešťastie šla zlou cestou, presne do lesa. Chudinka Sage nevedela, že sa stratila, ona bola
totiž celý život stratená v tme. Kráčala teda rovno pred seba, aspoň
myslela, že to ako ide je rovno. Vôbec netušila, že sa dostala do vlkodlačích,
podotýkam hladných zubov. V tú noc ju pohrýzol. Možno by ju aj zožral ak
by ho nevyrušili jej starý rodičia, ktorý prišli na to, že odišla sama preč. <br />
Do druhého dňa sa začala meniť aj ona. To bol ten
zlom keď sa všetko zmenila. Ovládol ju neovládateľný hnev, zúrivosť a najmä
hlad. Nedokázala potlačiť to čo sa dialo a ona vlastne ani nechcela,
pretože videla svet okolo seba. Neuvedomovala si čo sa deje, ale páčilo sa jej
to. Čo sa jej už páčilo menej, bolo, že zabila vlastnú matku, bola to nehoda a ona
ju oplakávala ešte veľmi dlho po tom čo sa to stalo. Starý rodičia nevedeli o tom,
že sa mení na krvilačné monštrum, nepovedala im to. Na všetko bola ale sama.
Musela sa naučiť sama nájsť nejakú kotvu, ktorá jej pomohla udržať sa a nepodľahnúť
tej zúrivosti, ktorá prichádzala vždy s každým splnom, mesiac na ňu posobil ako štartér. Po čase keď si
ľudia všimli, že nestarne sa jej začali báť a ona musela odísť. Putovala
ani nevedela kam, pretože bola slepá. Námorníkovi len povedala, že sa chce
dostať do Ameriky. O tej ju učila mama a bol to jediný kontinent,
teda okrem Európy, ktorý poznala. To bol svet, ktorý ju lákal. Síce nepoznala
poriadne ani ten svoj, no vedela akoto tam chodí, očakávala, že v Amerike bude
mať viac pochopenia ako v Európ. Učila sa svojpomocne novým veciam. Koniec
koncov, stala sa z nej veľmi múdra žena, veľmi priateľská a chápavá. O tom
svojom vlčom ja už toho vie dosť. Prevažne len z vlastného „pozorovania“ a metódy
– pokus, omyl. Nejakou zhodou okolností sa dozvedela o meste s názvom
Faybourne. Necestovala často a ani teraz to v pláne nemala, no keď sa
dozvedela o tomto meste viac, prišlo jej jednoducho zaujímavé a uznala,
že stojí za to ísť sa tam pozrieť.Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5783203387415826403.post-26211436956530764102014-08-17T17:31:00.000+02:002014-08-17T17:32:08.476+02:00Alistair Reed Morson<b>Nick</b>: Gree<br />
<b>E-mail:</b><br />
<b>Faceclaim:</b> Ryan Gosling<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiELU5GWLPjGx7cCKSDwI7mmaNXCEQv2dTWYZ9zUT3h1ReqzbMplvByGDd9xi37WVUeWOINYYaoHiIyuXgQP3UhkIbkCJCaf-ruABlGa8kC1vwBooGWTDxSmr4aBt2XwR02y0EnFifdmSzp/s1600/98062-Ryan-Gosling-WHEN-gif-skeptica-viqN.gif" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiELU5GWLPjGx7cCKSDwI7mmaNXCEQv2dTWYZ9zUT3h1ReqzbMplvByGDd9xi37WVUeWOINYYaoHiIyuXgQP3UhkIbkCJCaf-ruABlGa8kC1vwBooGWTDxSmr4aBt2XwR02y0EnFifdmSzp/s1600/98062-Ryan-Gosling-WHEN-gif-skeptica-viqN.gif" height="215" width="400" /></a></div>
<br />
<b>JMÉNO:</b> Alistair Reed Morson<br />
<b>VĚK: </b>199<br />
<b>RASA: </b>Vlkodlak<br />
<b>VZTAHY: </b>Ke smečce, vztahy defakto nemá, funguje jako tyran Haylie Hatchett<br />
<b>PRÁCE: </b>Špinavá práce, vraždy, vydírání, na cokoliv si smečka vzpomene,
kamufláž zbohatlíka<br />
<a name='more'></a><br />
<b>POPIS POSTAVY: </b><br />
<b> </b>Mít každého v hrsti. Tak, aby prosil o život. To je
účelem Reedova života. Není to touha po moci, po ovládnutí celého světa.
Tomu nikdy nepřišel na chuť. Ale ten půvab chvíle, kdy máte život
druhého člověka v rukách, jeho osud, jeho poslední dech? To je něco, co
se nezapomíná. Tak vznikají psychopatičtí vrahové, magoři, co
nezaváhají ani okamžik a užijí všelijakých nástrojů k vašemu
pokoření. Třeba i hřebík do lebky. Detail. Plno krve, ale ta chvíle moci?
Opojná.<br />
Svým způsobem je Reed hračička. Rád se baví a rád dává své zábavě
průchod. Ovšem tyto chvíle často končí smrtí. Ne jeho samotného, spíše
společníků, kterými se obklopil. Je to přesně ten typ člověka, který se
chvíli usmívá a ve druhé praští vaší hlavou o barový pult a rozpárá
vám ústa skleničkou, ze které jste s ním před okamžikem pili whisky.
Není snadné ho urazit, nebo možná naopak je, ale nasadí dokonalou pózu
člověka, kterému to nevadí. Aby vás nakonec překvapil ve sprše a uškrtil
sprchovou hadicí.<br />
Přetvářka ho baví a ostatně to snad ani není přetvářka. Ani role. Je to
on sám, jen zvláštní v mnoha směrech. Když se mu něco nelíbí, umí to
dát najevo, ať už fyzickým kontaktem či chováním rodiče, jehož dítě
něco provedlo. Obvykle něco velmi špatného. Jeho nadřazenost je zřejmá
z prvního pohledu, ač si sem tam rád zahraje na ublížené štěňátko,
které potřebuje pomoci. Jen proto, aby dotyčného nakonec zničil.<br />
Miluje mučení všeho druhu. Rozžhavené železo, pomalé odsekávání
končetin, lití kyseliny na kůži či jen psychické týrání? Miluje
všechno. Způsob, jakým dokáže jedinec zešílet. Možná je sám tak trochu
magor, ač si to nemyslí. Ne, on je naprosto v pořádku. Ale sledovat křik a
prosby o skončení utrpení? Jaká to rajská hudba.<br />
Na svém těle má několik tetování. Pravou část hrudi zdobí jedno velké
křídlo a pod levou klíční kostí je v angličtině vytetován nápis
„Cesta do pekla je dlážděná šílenstvím“. Záda zdobí tetování
velké děsivé lebky jako odraz smrti. <br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhVJUC_de7Hb_5Pkk8K-uoGChggxgDNbWTodzOApImmPP_zcueNvna9sX-oYRKlrsyntyVnUugy4f_lI_MuhFfOOmEonUmzr4ivtOtwPqViuaB1rDwShlI-vMaUDjQuo72cRmcJ9XPSlTqz/s1600/1304736-bigthumbnail.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhVJUC_de7Hb_5Pkk8K-uoGChggxgDNbWTodzOApImmPP_zcueNvna9sX-oYRKlrsyntyVnUugy4f_lI_MuhFfOOmEonUmzr4ivtOtwPqViuaB1rDwShlI-vMaUDjQuo72cRmcJ9XPSlTqz/s1600/1304736-bigthumbnail.jpg" height="298" width="400" /></a></div>
<br />
<b>POPIS PO PŘEMĚNĚ:</b><br />
Silný, pyšný, arogantní. Ten, který nemá rád konkurenci a kterou by
nejradši zadupal do země. I to se může stát. Patří k silným jedincům,
kteří zastrašují především svým vzhledem. Na dlouhé běhy není, spíš
kratší, kde využije především svoji sílu a neférovost.<br />
<br />
<b>HISTORIE: </b><br />
Je jedno kdy se narodil. I komu. Nikomu na tom nesejde. Možná pár
historikům, kteří touží dozvědět se něco víc. Alistair byl vždy tak
trochu mimo dění. On se vyžíval jen ve smrti. Kdo ví, zda to byla už
porucha od dětství nebo vypěstovaná závislost časem. Netuší. Jednou se
to prostě stalo. Jakýsi zlom v jeho hlavě. Možná za to mohl ten šílenec,
co ho pokousal. Možná za to mohla ona doba. Netuší a vědět to ani nechce.
S vlkodlakem se zrodila ta nejtemnější stránka. Vraždy, únosy, týrání,
všeho byl schopný. Ani ne tak pro peníze jako spíš pro ten požitek. Pro tu
moc.<br />
Všimli si ho. Jakpak by ne, když dělal to, co dělal. Jim se to líbilo. Jemu
taky. Oboustranná dohoda vznikla z tohoto závazku a Alistair se přidal ke
smečce, kde si oblíbil jednu vlčici. Malou, nenápadnou. Vnitřně prázdnou.
Ach jak se mu s ní dobře hrálo. Trápit ji. Držet nad ní pomyslně
napřáhnutou ruku, aby viděl, jak se krčí. Jak se bojí svého trestu a
smrti. Jak rád ji vyhrožoval. Jak rád ji týral. Psychicky ničil. Byla pro
něj panenkou, do které můžete píchat špendlíky a přesto se nezmůže na
odpor. Protože ví, že by nevyhrála. Nikdy neměla sílu, ani fyzickou, ani
tu psychickou.<br />
Teď pro ně dělá špinavou práci. A ještě si vždy najde čas na svou
maličkou princeznu. Nebo možná je lepší říci otrokyni? Ano, tou se pro
něj stala. Mazlíčkem, kterého si rád pomučí. Když ona je tak sladká,
jak pláče. Jak se snaží. A přesto nakonec vždy podlehne prosení a
žádosti o odpuštění. Dostal ji na starost. Zase. Ne, že by mu to vadilo.
Naopak. Rád si jí bude mučit i tady. Je to jeho zábava.Sunnyhttp://www.blogger.com/profile/14837276234202368166noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5783203387415826403.post-85770655348878339292014-08-17T17:22:00.002+02:002014-09-22T21:09:13.113+02:00Anya Beatrice Scales<br />
<b>E-mail: </b>emi.novak@seznam.cz<b> </b><br />
<b>Nick:</b> Anya<br />
<b>Faceclaim:</b> dítě India Eisley, dospělá Nicola Peltz<br />
<br />
<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgtWnG6m9rYibnbkWJkoleJOJ05YDhwQukySQmmUiHU4wTOR15zpi2u2QWxeo_NamC_HIfYRH0ScyGttJoRGQ4cTWS3kGOqj2m3pAXhCBogLmD-1wWLlM_oFZPTPaJLNfdiEfaacoLP8J3p/s1600/1464567-bigthumbnail.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgtWnG6m9rYibnbkWJkoleJOJ05YDhwQukySQmmUiHU4wTOR15zpi2u2QWxeo_NamC_HIfYRH0ScyGttJoRGQ4cTWS3kGOqj2m3pAXhCBogLmD-1wWLlM_oFZPTPaJLNfdiEfaacoLP8J3p/s1600/1464567-bigthumbnail.jpg" height="298" width="400" /></a></div>
<br />
<br />
<br />
<b>JMÉNO:</b> Anya Beatrice Scales<br />
<b>JMÉNA RODIČŮ:</b> Skylar Turqoise Scales, Richard Scales<br />
<b>DATUM NAROZENÍ:</b> 4. 5. 2014<br />
<b>RASA</b>: Vlkodlak<br />
<a name='more'></a><br />
<b>POPIS POSTAVY:</b><br />
Ďáblík s tváří anděla, tak je nejčastěji popisována těmi, kdož ji
znají delší dobu. Má svou vlastní hlavu a když se zasekne, jen tak něco
s ní nehne. Ráda a často si dělá věci po svém a na názory okolí až
tak nehledí. Její nálady se střídají jako na horské dráze a za jediný
den se jich vystřídá klidně i několik. Vždy musí mít pravdu, nic
jiného si jednoduše nepřipouští. Pokud není po jejím, dokáže se
pořádně vytočit, třeba i pro maličkost. Když někdo zdržuje nebo
cokoliv trvá byť jen sebedelší dobu, je velmi podrážděná a často až
nesnesitelná. Nejraději by si vše zařídila sama a to v co nejkratším
možném čase. Není příliš radno ji rozčílit, jelikož velmi snadno
vybouchne. Zanedlouho se však opět uklidní a je více přístupná. Nemá
ráda samotu a často vyhledává společnost. Nemá problém začít konverzaci
a je ochotna přistoupit na prakticky na jakékoliv téma. Často ráda
využívá sakrasmus, což je mnohdy zabiják celé započaté konverzace. Je
velmi dobrá herečka, čímž ostatní často přesvědčí. Anya je celkově
velmi aktivní, snadno se nadchne pro jakoukoliv věc. Když si něco zamane,
nehledí na to, že se třeba někomu znelíbí či dokonce poruší některé
zákony. Jednoduše musí dostat právě to, co chce a za každou cenu. Celkově
své emoce nedává nikterak najevo, nemá to zapotřebí. Jen velmi málo lidí
ji pozná do hloubky, ale ti, kterým se to povede, si mohou směle blahopřát.
V Anye je totiž přes celou její povahu možné nalézt přítele, který
dokáže hájit zájmy kamarádů jako své vlastní. Kdo se jednou dostane do
blízkého okruhu, už se z něj tak snadno nevystoupí. Její největší
vášní jsou již odmalička auta. Snad to má v genech či co, ale jednoduše
tomu tak je.<br />
Anya je drobná, nenápadná dívka. Díky své výšce se snadno ztratí
v davu, čímž je i lehké ji přehlédnout. Ji samotné však tento fakt
nevadí, alespoň je, dle vlastních slov, ohebnější a hbitější než lidé
vyšší postavy. Po lopatky dlouhé vlasy, jež mají přírodně hnědou
barvu, nosí s oblibou ve všech možných účesech. Nejčastěji je však
viděna s rozpuštěnými kadeřemi, které ji volně splývají podél
obličeje. Ten mnohdy působí dojmem masky, jelikož sama Anya se jen málokdy
usmívá, ale ani toto není zaběhnutým pravidelm. Pod tenkým obočím se
nacházejí oči, jejichž vnitřní koutky se mírně stáčejí směrem dolů.
Samotná duhovka je barvy žíhané šedé, při pohledu z určitého úhlu se
mohou zdát i světle zelené či modré. Oči lemují krátké, leč husté
řasy, dodávající majitelce působení panenky. Krátký, rovný nos při
přímém slunci pravidelně zdobí světlé pihy, které jsou taktéž rozesety
po tvářích, jen ne již tak viditelné. Rty jsou plnější, ale do
celkového vzezření obličeje skvěle zapadají. Jak horní, tak spodní ret
jsou dokonale vykrojeny, až působí dojmem, že byly uměle domalovány. Co se
oblečení týče, vyhraněný styl nemá. V jejím šatníku se nachází
prakticky všechno, co je běžné u dívek v jejím věku. Nechybí trička,
halenky, sukně, kalhoty a ani šaty. Dá se říci, že se vždy obléká
příhodně k dané události. Oblečení si často mění za jiné i během
dne, v závislosti na aktuální náladě či počasí. Co by si však na sebe
nikdy nevzala, je jakýkoliv kousek oblečení v růžové barvě, kterou
upřímně nesnáší. Ohledně obuvi panuje stejně rozpoložení jako
u šatstva.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjOq6WlQyvhWK4ZbZ9VPdRNnnAvn6Rq6jiHnbnKqb9zwkoSkEzylZTWS7t9evPyh4CFp84bzLRB7g_7IIi-Jxk9M8hlTh3XULBd05YaND7DCbJ3biKn84sJb_WwxP-wV7NVxUogrQ3avNIe/s1600/C24S0089.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjOq6WlQyvhWK4ZbZ9VPdRNnnAvn6Rq6jiHnbnKqb9zwkoSkEzylZTWS7t9evPyh4CFp84bzLRB7g_7IIi-Jxk9M8hlTh3XULBd05YaND7DCbJ3biKn84sJb_WwxP-wV7NVxUogrQ3avNIe/s1600/C24S0089.jpg" height="265" width="400" /></a> </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<b>POPIS PO PŘEMĚNĚ:</b></div>
Splynutí s běžným okolím není vůbec jednoduché. Její bílá srst
prakticky září na jakémkoliv jiném pozadí, než je sníh. I přes tuto
maskovací nevýhodu je huňatý kožich tím nejlepším pro studené večery a
noci. Vzhledem k tomu, že ani jako vlk nevydrží prakticky v klidu je
většinou jen otázkou času, kdy si srst zašpiní. Karamelově zbarvené
oči, které jsou tak nepodobné lidským, však i zde odráží okázalý
zájem. Výškově se řadí k menším vlkům, což je snad i vcelku dobré,
jelikož proklouzne prakticky kamkoliv a lze ji snadno přehlédnout.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<b>HISTORIE:</b></div>
Vše započalo čtvrtého dne v měsíci máji. Ten den přišla na svět
holčička, kterou pojmenovali Anya Beatrice. Dětství měla prakticky
totožné s dětmi svého věku. Zpočátku se učila novým slovíčkům,
věcem a objevům. Přes týden bývala převážně s matkou vzhledem k tomu,
že otec byl často v práci. To se však měnilo o víkendech, které trávil
se svou rodinou. Pro Anyu byly tyto chvíle něčím krásným, ba dokonce
nádherným. Pokaždé chtěla, aby každá minuta trvala minimálně desetkrát
tolik, aby stihli prožít co nejvíce dobrodružství. Dny i měsíce ubíhaly
a Anya rostla pod dohledem báječných rodičů, se kterými si nemohla na nic
stěžovat. V obyčejnosti a jednoduchosti je krása a tak to bylo i v jejím
případě. Obyčejné dětství, které měla, se stalo tím
nejkrásnějším vůbec.Sunnyhttp://www.blogger.com/profile/14837276234202368166noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5783203387415826403.post-72329188737191343362014-08-04T01:49:00.001+02:002014-08-04T20:51:04.968+02:00Haylie Hatchett<div class="replyWrap">
<div class="replyContent">
<b>Nick:</b> Gree<br />
<b>E-mail:</b> <a href="mailto:Lizii.lextrova@gmail.com">Lizii.lextrova@gmail.com</a><br />
<b>Faceclaim:</b> Rachel Weisz<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh0qofIc64LevEOk-2qEHRbDOqzcXzVMdLMplReALjo8zFQqbNLKE30vHcIeM1oiMcJId0Q0uEWYEqq5gPQkNRA72SCpXYGeLGQ2kgKmPP5SykfOpxufhIh8KyYzvfZ1DM4yUyQ_Vb4jssE/s1600/tumblr_mmaimnrlon1s5lf2ro1_500.gif" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh0qofIc64LevEOk-2qEHRbDOqzcXzVMdLMplReALjo8zFQqbNLKE30vHcIeM1oiMcJId0Q0uEWYEqq5gPQkNRA72SCpXYGeLGQ2kgKmPP5SykfOpxufhIh8KyYzvfZ1DM4yUyQ_Vb4jssE/s1600/tumblr_mmaimnrlon1s5lf2ro1_500.gif" /></a></div>
<div>
<br /></div>
<b>JMÉNO:</b> Haylie Hatchett (dříve Claire Elks)<br />
<b>VĚK:</b> 144 let<br />
<b>RASA:</b> Vlkodlak<br />
<b>VZTAHY:</b> Žádné. Vztahy jsou pouze překážka, slabina,
kterou si nemůže dovolit. Jediný vztah má ke své smečce.<br />
<b>PRÁCE:</b> Informátor, agent v terénu, špión. Dá se to
nazvat různými způsoby. Je vyzvědačem své smečky, ale jako zástěrku
užívá postu knihovnice a historičky.<br />
<a name='more'></a><br />
<b>POPIS POSTAVY:</b><br />
Je těžké popsat někoho, kdo zapomněl,
jaký ve skutečnosti je. Už si nepamatuje, co má ráda. Nevzpomíná si,
jaká byla či co ráda dělávala. Přestala to vnímat díky svému poslání.
Má ráda to, co mají rádi ostatní. I když se jí to ve skutečnosti
hnusí. Je taková, jakou potřebují, aby byla. Rebelka? Slušňačka? Mrcha?
Anděl? Umí být vše a jen díky tomu zvládla vydržet mezi ostatními.
Přizpůsobila se. Adaptovala. Ale tím ztratila samu sebe, když hraje jen to,
po čem ostatní touží. Přetvářka se stala jejím make-upem, který je
nesmývatelný. Ať jí zastihnete kdekoliv, ve sprše, venku, uprostřed noci,
kdy spí… Vždy ví, jak to zahrát. Tolik se umí vžít do role, že v ní
doslova opravdu žije.<br />
Pro své přežití je schopná udělat téměř cokoliv. Zradit. Zabít. Snad
ani necítí žádnou zodpovědnost za smrt. Za to, co by mohla spáchat.
Přestala to vnímat. Protože vina je něco, co akorát druhého ničí.
A uvnitř ní? Už nezničíte nic. Je pustá, jen černočerná tma, která
obklopuje její srdce. Ne, že by byla vysloveně krutá. Jen prázdná. Bez
zjevných emocí, pocitů. Jen v touze přežít. Nezemřít jako ostatní.
Proto se stala tím, čím je. Dívkou, která vezme jakoukoliv roli, aby
splnila přání své smečce.<br />
Malá štíhlá tmavovlasá dívka s očima velkýma v odstínu tekuté
čokolády. Nikdy nebyla ten typ, který by dokázal mrazit pohledem. Na to je
barva jejích očí moc hřejivá. I když pokud jí to role poroučí, umí
hledět krutě, děsivě. Nepřejícně. Ale když chce, když to její role
vyžaduje, hledí na vás s obdivem, úžasem, fascinací. Celkově je opravdu
drobná, zvláště oproti každému muži v jejím okolí. Kdo ví, kolik má
centimetrů? Sama se po tom nepídí. Nestojí jí to za řeč. Pokud je to
nutné, podpatky vždy poslouží svému účelu výroby. Dokáže působit
smyslně, ale též umí být jen pouhou přítelkyní, po které žádný muž
netouží. Chovat se jako blázínek nebo jako divoká šelma.<br />
Její nejlepší schopností je odhadnou charakter lidí i na základě jejich
chování či jen postoje těla. Tak se jí vždy povedlo proklouznout a nebýt
lapena strážci zákona, když něco provedla. Splynula s okolním davem a
stala se jen ovcí, dokud nepřišel další úkol, který si žádá jejích
kvalit. Je lehké přizpůsobit své chování požadovanému vzorci. Pud
sebezáchovy ji pomohl k přežití a k tomu, aby si vytříbila své
dovednosti.<br />
Ale ostatně je jenom na vás, zda se chytíte do jejích sítí a necháte se
stáhnout do neprobádaných hlubin jejíma očima, nebo budete bojovat za své
přežití a doufat, že nebudete pouhou obětí. I když sami nevíte, co se
na vás chystá. A co vás nemine.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEitsunD-qbNl6Sd-Y8GtGzXr1mv76NfqBBuQYr1d_kQA5ETNP0G7yntKgJzmdD19ACPNTj7ZFDF4gH_U_6WgqW6Ax7fULu4J-_PtthC19Rxhwc83BtcQEf6zm9yU4eezPpyZBt5du9eIBso/s1600/WolfTotemMeaning.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEitsunD-qbNl6Sd-Y8GtGzXr1mv76NfqBBuQYr1d_kQA5ETNP0G7yntKgJzmdD19ACPNTj7ZFDF4gH_U_6WgqW6Ax7fULu4J-_PtthC19Rxhwc83BtcQEf6zm9yU4eezPpyZBt5du9eIBso/s1600/WolfTotemMeaning.jpg" /></a></div>
<div>
<br /></div>
<b>POPIS PO PŘEMĚNĚ:</b><br />
Může se vám zdát, že vypadá jako
obyčejný vlk. Není tomu tak. Není nijak závratně výjimečná. Je slabá,
slaboulinká ve své přeměně. Nikdy nedosahovala výšky jako ostatní. Nikdy
neměla sílu jako jiní. Byla spíše tím chudákem, který nikdy nedostane
první najíst a bude muset okusovat holou kost. Neumí rychle běhat, neumí se
prát. Darwinova teorie se na ní vymyká z pohledu fyziologického. Na druhou
stranu? Přežila jen díky svým schopnostem, kdy zmizí v davu. Zařadí se
do něj jako jeden ze členů anonymní společnosti. Sama o sobě má problém
se svou přeměnou a tak neriskuje. Risk se totiž ne vždy vyplácí.<br />
<br />
<b>HISTORIE:</b><br />
Claire, jak si dříve říkala, se narodila do
doby, na které Anglie nevzpomíná zrovna s láskou. Do doby, kdy se pomalu
ale jistě začal formovat jeden z nejznámějších vrahů, jehož jméno je
neznámé, ale přezdívka? Tu zná každé malé dítě. Jack Rozparovač.
Tento muž hrál v jejím životě velkou roli, která ji dostatečně
ovlivnila natolik, aby se z ní stalo to, čím je dnes. Ale začněme od
začátku.<br />
Claire se narodila do zcela obyčejné rodiny. Matka služka, otec obchodník,
žili si vcelku normálně. Nikdy nebyli hledáni zákonem, neměli s ním
oplétačky. Claire byla slušně vychovaná dívka, která matce pomáhala
s domácností, občas i otci a jeho řemeslu. Rostla z ní milá a šikovná
dívka. Do doby, než se jednou v noci opozdila s příchodem domů. Kdy
zahlédla něco, co v životě vidět neměla.<br />
Tehdy potkala jistého jedince. Jedince, který ji změnil život. Který z ní
udělal to, čím byla. Za trest. Aby si vynutil její poslušnost. Nepamatuje
si už svou minulost a tak nemůže říct, co se stalo. Jen noviny byly plné
toho, že Jack Rozparovač zaútočil a kam vedou jeho stopy. Právě Claire
navedla ostatní na stopu, že by Jack mohl být členem britské královské
rodiny. Nebo minimálně vysoko posazený šlechtic. A stejně jako jim dala
horkou stopu, tak rychle zmizela v Londýnských uličkách plných krve a
zloby.<br />
Stala se hračkou smečky, která ji přijala mezi sebe. Formulovala její
osobnost, až Claire zapomněla, čím byla. Zapomněla na vše. Na svou rodinu.
Na svůj život. Předstírala svoji smrt, aby byla vymazána z historie. Aby
na ní zapomněli i ostatní. Přebírala identity, žila tak, jak se od ní
očekávalo. Stala se informátorkou. Skryta za šaty, za přetvářkou,
dokázala se tak dostat kamkoliv potřebovala. Okouzlila každého, kdo se jí
hodil. Zradila všechny, kteří ji k ničemu nebyli. Pomalu ztratila samu
sebe.<br />
Nyní přijela do Faybourne. Proč? Aby informovala svou smečku o dění
v tomto malém městečku. Bude se jim k něčemu hodit? Bude tento cíl stát
opravdu za to? Claire převzala novou identitu. Vystupuje pod jménem Haylie
Hatchett jako místní knihovnice a historička. Ale její poslání je jiné.
Nechat zničit toto město. A jeho smečku.</div>
</div>
Sunnyhttp://www.blogger.com/profile/14837276234202368166noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5783203387415826403.post-8539570725018592332014-07-18T19:21:00.000+02:002014-07-19T12:44:06.272+02:00Eliah Reaves<b>Nick:</b> Nya<br />
<b>E-mail:</b> <a href="mailto:galikova.marketa@gmail.com">galikova.marketa@gmail.com</a><b> </b><br />
<b>Faceclaim:</b>Reeve Carney<br />
<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiwrSe0fHitwPD0TJ6KPNgEKC2xi0dfHXKWFnBfgHOxfJCSYyGlf0GkopDloRDp8Zyv2FsNQ9YTfLrwO7KzpiUFGpxi36GFQ3QIydcYSrx9Jut0gVJvJNnOz3OmMx_4vaP41AX5_ESIQt4/s1600/Reeve-Carney-140624-02.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiwrSe0fHitwPD0TJ6KPNgEKC2xi0dfHXKWFnBfgHOxfJCSYyGlf0GkopDloRDp8Zyv2FsNQ9YTfLrwO7KzpiUFGpxi36GFQ3QIydcYSrx9Jut0gVJvJNnOz3OmMx_4vaP41AX5_ESIQt4/s1600/Reeve-Carney-140624-02.png" height="236" width="400" /></a></div>
<br /><b>VĚK:</b> 27<br />
<b>RASA:</b> člověk<br />
<b>VZTAHY:</b> prozatím žádné<br />
<b>PRÁCE:</b> „automechanik“ <br />
<br />
<a name='more'></a><br />
<br />
<b>POPIS POSTAVY:</b><br />
<b> </b>Eliah vypadá, jako úsměvavý mladý muž vyšší,
vysportované postavy se středně dlouhými vlasy hnědé barvy a především
nezapomenutelným úsměvem. Ten doplňují hluboké hnědé až skoro černé
oči. Jeho tvář je povětšinou čistě oholená, nebo jen s lehkým
strništěm. Z nějakého důvodu si oblíbil košile, které za tropických
teplot rozepíná, či dokonce sundavá to zejména, když pracuje v dílně,
to pak vyniknou všechny ty svaly získané prací, tréninkem a jeho dvěma
koníčky parkourem a free runningem. Druhou variantou jsou volná trička, to
vše je doplněno o pokud možno kratší kalhoty. V zimně s sebou nosí
kabát tmavě šedé barvy. Kromě dvou malých nenápadných náramků na levé
ruce u něj nenajdete žádné ozdoby ani tetování, i když o nějakém už
dlouhou dobu přemýšlí. Jedinou upomínkou na jeho předchozí život jsou
jizvy, od plotů, toho jak si jej někdo občas podal a pak díra v pravé
lopatce od průstřelu, když mu nevyšla jedna krádež. Jinak by se dal
prostě označit za normálního kluka, jak na koho působí už je o názoru
každého zvlášť. Rozhodně by však nikdo neřekl, že se v takovéto
poměrně sympatické skořápce se může skrývat taková povaha.<br />
Ve společnosti nešetří úsměvy ani fórky a dal by se považovat za
šťastného člověka, kdyby nevedl svůj vnitřní život. Dalo by se to
označit, jako nenávist k sobě samotnémmu, nebo alespoň svému dosavadnímu
životu, v postatě jen zestárl, zmoudřel a rozhodl se změnit. Ale aspoň se
snaží na venek působit veskrze pozitivně. V cizím prostředí se
nejdříve rozhlíží, moc nemluví a spíš přemýšlí a analizuje, jakmile
se však toto prostředí stane známou lokalitu, začíná provokovat a být
drzý.<br />
Z počátku je hodně nedůvěřivý, vzhledem k jeho minulosti se ani
není čemu divit. Nebrání se lžím ani podvodům, jediný komu by nikdy
nelhal jsou přátelé. V poslední době se snaží obrátit svůj život tak,
aby si nemusel dělat starosti o svoji svobodu. Chce být lepším člověkem
i když svou minulost už nikdy nezmění. Alespoň o ní nemluví, řekne
vám, že spravoval auta, ale víc z něho nedostanete. Ku podivu se vněm
skrývá i trocha toho sebevědomí, ví čeho všeho je schopný i kde má
hranice, jak fyzické tak psychické. Není zase tak moc zlý, umí být i ten
co pomůže a podrží když je potřeba, jen si k němu musíte najít cestu.
Jeho nejoblíbenější denní dobou je noc, nemá strach, jen se toulá po
ulicích, dřív je terorizoval on se svou partou, teď už je sám a od teroru
upustil. Nedobojí se, noc jako vlkodlaci, upíři a jiná nadpřirozená
stvoření přece neexistují, nebo on na ně alespoň nevěří. I přes svůj
původ je poměrně vzdělaný a troška gentlemanství by se v něm raky
našla. Miluje auta, motorky, zbraně a hudbu. Sám vlastní colt 1911 a Dodge
challengera, motorku si teprve plánuje opatřit.<br />
<br />
<b>HISTORIE: </b><br />
<b> </b>Už je to přes 27 let, co se na předměstí Manhattanu, v jedné
tmavé uličce narodil Eliah. Tehdy byl zanechán na pospas svému osudu, ale
k jeho štěstí byl nalezen a bylo mu umožněno žít život. Vyrůstal
v dětském domě, díky jeho divoké povaze nikoho nepřekvapilo, když se
přidal k místní skupině kluků jeho věku, co neustále utíkala z domova,
a vůbec podnikala cokoliv proti systému. Drobné krádeže, neustálé
porušování pravidel ústavu, poškozování veřejného majetku, vandalství,
nelegální držení zbraní to je jen drobný výčet všeho z čeho byl již
od jedenácti let opakovaně obviňován u soudu pro mladistvé. V pozdější
době se žačal věnovat parkouru a free runningu, což zapříčinilo, že
i když stále páchal ty samé zločiny, bylo těžší a těžší ho chytit.
A tak léta ubíhala, střídal pobyty v dětském domově a nápravném
zařízení pro mladistvé (ano často se našlo něco, co se pokazilo),
protloukal se životem a bylo mu vlastně všechno jedno. Nějaké morální
zásady u něj nehrály roli, jediná podivná okolnost je, že ani tento styl
života ho nedostal k závislosti na drogách ani kouření, tomu se
z nějakého důvodu pořád vyhýbal, ovšem o alkoholu už se to říct
nedá.<br />
Přesto věděl, co dělá vždy si dával pozor, aby se z pasťáku
dostal před svými osmnáctými narozeninami, kdy mohl dostat čistý trestní
rejstřík a začít nový život. V den jeho osmnáctin vychovatelé ho
s radostí „vykopli“ ze dveří a on znovu skončil na ulici. Ale
teoreticky by se dal označit za dítě ulice, takže přežít pro něj nebyl
žádný problém. Nějakou dobu se dokonce poctivě živil v jednom nočním
baru, ale když zkrachoval skončila i jeho snaha o normální práci. Tehdy
se poprvé zamiloval, jen ne do ženy, ale do aut a motorek. Jenže byl naprosto
na mizině a tak ani nepřemýšlel nad tím, že by si mohl nějaké někdy
koupit. Udělal proto to, co mu šlo nejlépe, nějaké si ukradl, nebyl to
žádný zázrak, tehdy se dalo možná považovat za šrot, ale Eliemu to
vůbec nevadilo. Naopak, zpravil ho k nepoznání, že se dalo považovat za
výstavní kus a pak ho prodal. Tehdy kradl naposledy a od té doby se snažil
loupežím vždy vyhnout. Tak začala jeho další živnost skupoval staré
auta, jen proto aby z nich mohl udělat něco jako umělecké dílo. Bohužel
ať se snažil sebevíc nikdy nedosáhl na svůj sen Dodge challenger. Když už
propadal panice, že se mu na něj nikdy nepodaří vydělat, projel kolem něj
na ulici. Na nic nečekal a rozběhl se za ním, sledoval ho celou dobu až
k domu jeho majitele, fyzickou kondici na to měl dobrou a v rušných
ulicích města se zase tak rychle jet nedalo, aby se mu byl schopný ztratit
z dohledu. Sotva se majitel zratil ve dveřích už stál u dveří auta a
pářil zámek, jenže to byla chyba. Když padla zápatka, tak se ten chlap
vyřítil ze dveří. Elie na nic nečekal, zařadil zpátečku, dupl na plyn a
vyřítil se pryč. Mířil přímo k sobě domů, když si všiml že majitel
nechal v autě peněženku. Po tváři se mu rozlil samolibý úsměv, ale hned
se vytratil, když se zděšním zaregistroval blikající majáčky
policejních aut ve zpětném zrcátku. Plyn šel až na podlahu, 372 koní
motoru V8 zařvalo, jako nikdy předtím, nebral ohledy na žádné značky,
samafory, spoléhal se na to že lidi uhnou. Uháněl pryč z města, nechtěl
se za žádnou cenu vzdát svého snu a znovu skončit tentokrát již
v normálním vězení. Vybíral si boční cesty, aby se vyhl případným
zátarasům, nevěděl kam jede ani kde přesně je. Zajímali ho jen
pronásledovatelé za ním. Nakomec odbočil na nějakou lesní cestu. Byl
v temném lese, ale pořád jel dál. Auto to schytalo s několika
promáčklinami, odřeným lakem a možná něčím drobným urvaným
z podvozku, ale jelo pořád dál, což bylo nejdůležitější. Najednou les
zmizel a on se dostal mezi domy, ve zpětném zrcátku nikdo nebyl, podařilo se
mu ještě zajet z hlavní ulice nějam mimo, když motor vypnul a on nemohl
dál. Chvili jen seděl, vydýchával adrenalin a čekal až ho přijde někdo
sebrat, jenže se nedočkal. Když konečně vystoupil zjistil, že se dostal do
Faybourne a slíbil si, že tu začne nový poctivý život bez utíkání před
zákonem.<b> </b>Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5783203387415826403.post-40338891652768259912014-06-15T19:22:00.002+02:002014-07-19T12:45:13.878+02:00Emma Iselin Alexejev<div class="MsoNormal">
<b>Nick:</b> Scar</div>
<div class="MsoNormal">
<b>E-mail:</b> Strange-delirium@seznam.cz</div>
<div class="MsoNormal">
<b>Faceclaim:</b></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<img alt="http://bashny.net/uploads/images/00/00/45/2013/11/13/a784ab82be.jpg" class="shrinkToFit decoded" src="http://bashny.net/uploads/images/00/00/45/2013/11/13/a784ab82be.jpg" height="320" width="222" /><a href="http://lostmoviesarchive.com/site/media/cache/image/0/800/h2baz979ae.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="http://images4.fanpop.com/image/photos/19900000/Kristina-kristina-pimenova-19978140-400-600.jpg" class="decoded" src="http://images4.fanpop.com/image/photos/19900000/Kristina-kristina-pimenova-19978140-400-600.jpg" height="320" width="213" /> </a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<!--[if gte mso 9]><xml>
<o:OfficeDocumentSettings>
<o:AllowPNG/>
</o:OfficeDocumentSettings>
</xml><![endif]--></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<!--[if gte mso 9]><xml>
<w:WordDocument>
<w:View>Normal</w:View>
<w:Zoom>0</w:Zoom>
<w:TrackMoves/>
<w:TrackFormatting/>
<w:HyphenationZone>21</w:HyphenationZone>
<w:PunctuationKerning/>
<w:ValidateAgainstSchemas/>
<w:SaveIfXMLInvalid>false</w:SaveIfXMLInvalid>
<w:IgnoreMixedContent>false</w:IgnoreMixedContent>
<w:AlwaysShowPlaceholderText>false</w:AlwaysShowPlaceholderText>
<w:DoNotPromoteQF/>
<w:LidThemeOther>CS</w:LidThemeOther>
<w:LidThemeAsian>X-NONE</w:LidThemeAsian>
<w:LidThemeComplexScript>X-NONE</w:LidThemeComplexScript>
<w:Compatibility>
<w:BreakWrappedTables/>
<w:SnapToGridInCell/>
<w:WrapTextWithPunct/>
<w:UseAsianBreakRules/>
<w:DontGrowAutofit/>
<w:SplitPgBreakAndParaMark/>
<w:EnableOpenTypeKerning/>
<w:DontFlipMirrorIndents/>
<w:OverrideTableStyleHps/>
</w:Compatibility>
<m:mathPr>
<m:mathFont m:val="Cambria Math"/>
<m:brkBin m:val="before"/>
<m:brkBinSub m:val="--"/>
<m:smallFrac m:val="off"/>
<m:dispDef/>
<m:lMargin m:val="0"/>
<m:rMargin m:val="0"/>
<m:defJc m:val="centerGroup"/>
<m:wrapIndent m:val="1440"/>
<m:intLim m:val="subSup"/>
<m:naryLim m:val="undOvr"/>
</m:mathPr></w:WordDocument>
</xml><![endif]--><!--[if gte mso 9]><xml>
<w:LatentStyles DefLockedState="false" DefUnhideWhenUsed="false"
DefSemiHidden="false" DefQFormat="false" DefPriority="99"
LatentStyleCount="371">
<w:LsdException Locked="false" Priority="0" QFormat="true" Name="Normal"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" QFormat="true" Name="heading 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" QFormat="true" Name="heading 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" QFormat="true" Name="heading 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" QFormat="true" Name="heading 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" QFormat="true" Name="heading 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" QFormat="true" Name="heading 7"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" QFormat="true" Name="heading 8"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" QFormat="true" Name="heading 9"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="index 1"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="index 2"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="index 3"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="index 4"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="index 5"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="index 6"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="index 7"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="index 8"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="index 9"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" Name="toc 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" Name="toc 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" Name="toc 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" Name="toc 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" Name="toc 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" Name="toc 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" Name="toc 7"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" Name="toc 8"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" Name="toc 9"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Normal Indent"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="footnote text"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="annotation text"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="header"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="footer"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="index heading"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="35" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" QFormat="true" Name="caption"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="table of figures"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="envelope address"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="envelope return"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="footnote reference"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="annotation reference"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="line number"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="page number"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="endnote reference"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="endnote text"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="table of authorities"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="macro"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="toa heading"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List Bullet"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List Number"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List 2"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List 3"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List 4"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List 5"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List Bullet 2"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List Bullet 3"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List Bullet 4"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List Bullet 5"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List Number 2"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List Number 3"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List Number 4"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List Number 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="10" QFormat="true" Name="Title"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Closing"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Signature"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="1" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" Name="Default Paragraph Font"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Body Text"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Body Text Indent"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List Continue"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List Continue 2"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List Continue 3"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List Continue 4"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List Continue 5"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Message Header"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="11" QFormat="true" Name="Subtitle"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Salutation"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Date"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Body Text First Indent"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Body Text First Indent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Note Heading"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Body Text 2"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Body Text 3"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Body Text Indent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Body Text Indent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Block Text"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Hyperlink"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="FollowedHyperlink"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="22" QFormat="true" Name="Strong"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="20" QFormat="true" Name="Emphasis"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Document Map"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Plain Text"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="E-mail Signature"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="HTML Top of Form"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="HTML Bottom of Form"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Normal (Web)"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="HTML Acronym"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="HTML Address"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="HTML Cite"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="HTML Code"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="HTML Definition"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="HTML Keyboard"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="HTML Preformatted"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="HTML Sample"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="HTML Typewriter"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="HTML Variable"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Normal Table"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="annotation subject"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="No List"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Outline List 1"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Outline List 2"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Outline List 3"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Simple 1"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Simple 2"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Simple 3"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Classic 1"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Classic 2"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Classic 3"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Classic 4"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Colorful 1"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Colorful 2"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Colorful 3"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Columns 1"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Columns 2"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Columns 3"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Columns 4"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Columns 5"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Grid 1"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Grid 2"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Grid 3"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Grid 4"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Grid 5"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Grid 6"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Grid 7"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Grid 8"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table List 1"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table List 2"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table List 3"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table List 4"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table List 5"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table List 6"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table List 7"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table List 8"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table 3D effects 1"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table 3D effects 2"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table 3D effects 3"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Contemporary"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Elegant"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Professional"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Subtle 1"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Subtle 2"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Web 1"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Web 2"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Web 3"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Balloon Text"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="Table Grid"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Theme"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" Name="Placeholder Text"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="1" QFormat="true" Name="No Spacing"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" Name="Light Shading"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" Name="Light List"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" Name="Light Grid"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" Name="Medium Shading 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" Name="Medium Shading 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" Name="Medium List 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" Name="Medium List 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" Name="Medium Grid 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" Name="Medium Grid 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" Name="Medium Grid 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" Name="Dark List"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" Name="Colorful Shading"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" Name="Colorful List"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" Name="Colorful Grid"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" Name="Light Shading Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" Name="Light List Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" Name="Light Grid Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" Name="Medium Shading 1 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" Name="Medium Shading 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" Name="Medium List 1 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" Name="Revision"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="34" QFormat="true"
Name="List Paragraph"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="29" QFormat="true" Name="Quote"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="30" QFormat="true"
Name="Intense Quote"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" Name="Medium List 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" Name="Medium Grid 1 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" Name="Medium Grid 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" Name="Medium Grid 3 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" Name="Dark List Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" Name="Colorful Shading Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" Name="Colorful List Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" Name="Colorful Grid Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" Name="Light Shading Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" Name="Light List Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" Name="Light Grid Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" Name="Medium Shading 1 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" Name="Medium Shading 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" Name="Medium List 1 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" Name="Medium List 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" Name="Medium Grid 1 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" Name="Medium Grid 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" Name="Medium Grid 3 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" Name="Dark List Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" Name="Colorful Shading Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" Name="Colorful List Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" Name="Colorful Grid Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" Name="Light Shading Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" Name="Light List Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" Name="Light Grid Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" Name="Medium Shading 1 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" Name="Medium Shading 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" Name="Medium List 1 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" Name="Medium List 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" Name="Medium Grid 1 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" Name="Medium Grid 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" Name="Medium Grid 3 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" Name="Dark List Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" Name="Colorful Shading Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" Name="Colorful List Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" Name="Colorful Grid Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" Name="Light Shading Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" Name="Light List Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" Name="Light Grid Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" Name="Medium Shading 1 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" Name="Medium Shading 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" Name="Medium List 1 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" Name="Medium List 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" Name="Medium Grid 1 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" Name="Medium Grid 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" Name="Medium Grid 3 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" Name="Dark List Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" Name="Colorful Shading Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" Name="Colorful List Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" Name="Colorful Grid Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" Name="Light Shading Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" Name="Light List Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" Name="Light Grid Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" Name="Medium Shading 1 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" Name="Medium Shading 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" Name="Medium List 1 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" Name="Medium List 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" Name="Medium Grid 1 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" Name="Medium Grid 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" Name="Medium Grid 3 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" Name="Dark List Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" Name="Colorful Shading Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" Name="Colorful List Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" Name="Colorful Grid Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" Name="Light Shading Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" Name="Light List Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" Name="Light Grid Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" Name="Medium Shading 1 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" Name="Medium Shading 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" Name="Medium List 1 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" Name="Medium List 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" Name="Medium Grid 1 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" Name="Medium Grid 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" Name="Medium Grid 3 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" Name="Dark List Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" Name="Colorful Shading Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" Name="Colorful List Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" Name="Colorful Grid Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="19" QFormat="true"
Name="Subtle Emphasis"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="21" QFormat="true"
Name="Intense Emphasis"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="31" QFormat="true"
Name="Subtle Reference"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="32" QFormat="true"
Name="Intense Reference"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="33" QFormat="true" Name="Book Title"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="37" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" Name="Bibliography"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" QFormat="true" Name="TOC Heading"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="41" Name="Plain Table 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="42" Name="Plain Table 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="43" Name="Plain Table 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="44" Name="Plain Table 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="45" Name="Plain Table 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="40" Name="Grid Table Light"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="46" Name="Grid Table 1 Light"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="47" Name="Grid Table 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="48" Name="Grid Table 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="49" Name="Grid Table 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="50" Name="Grid Table 5 Dark"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="51" Name="Grid Table 6 Colorful"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="52" Name="Grid Table 7 Colorful"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="46"
Name="Grid Table 1 Light Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="47" Name="Grid Table 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="48" Name="Grid Table 3 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="49" Name="Grid Table 4 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="50" Name="Grid Table 5 Dark Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="51"
Name="Grid Table 6 Colorful Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="52"
Name="Grid Table 7 Colorful Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="46"
Name="Grid Table 1 Light Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="47" Name="Grid Table 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="48" Name="Grid Table 3 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="49" Name="Grid Table 4 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="50" Name="Grid Table 5 Dark Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="51"
Name="Grid Table 6 Colorful Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="52"
Name="Grid Table 7 Colorful Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="46"
Name="Grid Table 1 Light Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="47" Name="Grid Table 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="48" Name="Grid Table 3 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="49" Name="Grid Table 4 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="50" Name="Grid Table 5 Dark Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="51"
Name="Grid Table 6 Colorful Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="52"
Name="Grid Table 7 Colorful Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="46"
Name="Grid Table 1 Light Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="47" Name="Grid Table 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="48" Name="Grid Table 3 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="49" Name="Grid Table 4 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="50" Name="Grid Table 5 Dark Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="51"
Name="Grid Table 6 Colorful Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="52"
Name="Grid Table 7 Colorful Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="46"
Name="Grid Table 1 Light Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="47" Name="Grid Table 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="48" Name="Grid Table 3 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="49" Name="Grid Table 4 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="50" Name="Grid Table 5 Dark Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="51"
Name="Grid Table 6 Colorful Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="52"
Name="Grid Table 7 Colorful Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="46"
Name="Grid Table 1 Light Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="47" Name="Grid Table 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="48" Name="Grid Table 3 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="49" Name="Grid Table 4 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="50" Name="Grid Table 5 Dark Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="51"
Name="Grid Table 6 Colorful Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="52"
Name="Grid Table 7 Colorful Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="46" Name="List Table 1 Light"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="47" Name="List Table 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="48" Name="List Table 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="49" Name="List Table 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="50" Name="List Table 5 Dark"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="51" Name="List Table 6 Colorful"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="52" Name="List Table 7 Colorful"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="46"
Name="List Table 1 Light Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="47" Name="List Table 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="48" Name="List Table 3 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="49" Name="List Table 4 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="50" Name="List Table 5 Dark Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="51"
Name="List Table 6 Colorful Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="52"
Name="List Table 7 Colorful Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="46"
Name="List Table 1 Light Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="47" Name="List Table 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="48" Name="List Table 3 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="49" Name="List Table 4 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="50" Name="List Table 5 Dark Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="51"
Name="List Table 6 Colorful Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="52"
Name="List Table 7 Colorful Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="46"
Name="List Table 1 Light Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="47" Name="List Table 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="48" Name="List Table 3 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="49" Name="List Table 4 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="50" Name="List Table 5 Dark Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="51"
Name="List Table 6 Colorful Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="52"
Name="List Table 7 Colorful Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="46"
Name="List Table 1 Light Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="47" Name="List Table 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="48" Name="List Table 3 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="49" Name="List Table 4 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="50" Name="List Table 5 Dark Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="51"
Name="List Table 6 Colorful Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="52"
Name="List Table 7 Colorful Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="46"
Name="List Table 1 Light Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="47" Name="List Table 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="48" Name="List Table 3 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="49" Name="List Table 4 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="50" Name="List Table 5 Dark Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="51"
Name="List Table 6 Colorful Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="52"
Name="List Table 7 Colorful Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="46"
Name="List Table 1 Light Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="47" Name="List Table 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="48" Name="List Table 3 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="49" Name="List Table 4 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="50" Name="List Table 5 Dark Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="51"
Name="List Table 6 Colorful Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="52"
Name="List Table 7 Colorful Accent 6"/>
</w:LatentStyles>
</xml><![endif]--><!--[if gte mso 10]>
<style>
/* Style Definitions */
table.MsoNormalTable
{mso-style-name:"Normální tabulka";
mso-tstyle-rowband-size:0;
mso-tstyle-colband-size:0;
mso-style-noshow:yes;
mso-style-priority:99;
mso-style-parent:"";
mso-padding-alt:0cm 5.4pt 0cm 5.4pt;
mso-para-margin-top:0cm;
mso-para-margin-right:0cm;
mso-para-margin-bottom:8.0pt;
mso-para-margin-left:0cm;
line-height:107%;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:11.0pt;
font-family:"Calibri","sans-serif";
mso-ascii-font-family:Calibri;
mso-ascii-theme-font:minor-latin;
mso-hansi-font-family:Calibri;
mso-hansi-theme-font:minor-latin;
mso-fareast-language:EN-US;}
</style>
<![endif]--></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<b>JMÉNO: </b>Emma Iselin Alexejev<br />
<b>JMÉNA RODIČŮ: </b>Guinevere Alexejev, otec neznámý<br />
<b>DATUM NAROZENÍ:</b> 4. května </div>
<div class="MsoNoSpacing">
<b>RASA:</b> vlkodlak</div>
<div class="MsoNoSpacing">
</div>
<a name='more'></a><br />
<div class="MsoNoSpacing">
<b>POPIS POSTAVY:</b> </div>
<div class="MsoNoSpacing">
Emma je dítko drobné postavy a to značí,
že její výška asi ani v dospělosti nebude stačit na přijetí do
basketbalového týmu. Zatím je samá ruka samá noha, trochu neohrabaná, ale to se
spraví a teď díky tomu naopak vypadá ještě rozkošněji. Dolíčky ve tvářích při
širokém úsměvu, sem tam bílý zoubek a velká šedá kukadla jako zamračené nebe,
ve kterých je však vždy smích. To je Emma. Půvabná malá holčička, tak podobná
své mamince. Blonďaté vlásky rámují rozkošnou tvářičku v loknách a bývají
nejčastěji rozpuštěné nebo svázané do dvou hravých copánků. Odřená kolena u ní
nehrozí, ona si dává pozor, ačkoliv tahle malá treperenda poletuje po zahradě
stejně jako motýlci, co chytá. Jak teď, tak v budoucnu, jí nejčastěji můžete
zahlédnout v jednoduchých šatičkách pastelových barev, které mají sice
slabý kontrast s její pletí, ale… nic jiného, než podobná něžnost, by s ní
snad ani nepasovalo. </div>
<div class="MsoNoSpacing">
A stejné to bude, až vyroste. Štíhlá, ale ne vzrůstově
obdařená postava, které sice nechybí ženské tvary, ale rozhodně to také nebude
to, čeho si na ní všimnete jako první. To bude spíš široký (zubatý) úsměv a
velké oči, které neztratily nic na své jiskře ani roztomilosti, i když už je
velká holka. Nikdy nejsou smutné, ba naopak se snaží rozdávat plno optimismu.
Vlásky neztmavly, zůstaly pořád stejné, jen místo hravosti ve dvou copech teď
raději půvab v jednom. Líčení u ní nehrozí, rozhodně ne nějaké výrazné. To
jemnost je její definice. Přírodní krása. A k ní jí takové dopomáhají
šatičky a svetříky jemných barev, ve kterých vypadá skoro jako víla.</div>
<div class="MsoNoSpacing">
<span style="mso-spacerun: yes;"> </span>Když jsou vám tři
roky, nemáte moc složitou osobnost. Málokdy se stane, že by takové dítě byla
postava vyloženě záporná a zlá, s hlavou plnou podlých plánů či myšlenkami
na vraždu svého oblíbeného plyšáka, kterého jednou rodiče najdou roztrhaného v košíků
jejich psa, co dostane novinami vyhubováno. Díky bohu, nebo pro některé s vražednými
sklony bohužel, Emma patří do sorty obyčejných dětí. Alespoň v tomto. Žije
si svůj drobný život v drobném těle, kterému nic nechybí. Miluje ptáčky,
sluníčko, květinky a ze všeho nejvíce svou maminku, babičku i dědečka. Všechny
vítá se zubatým úsměvem nebo veselým hihňáním, které vás donutí pobaveně se
culit jako blázny celou dobu. Je to takové malé soukromé sluníčko, co projasní
dny svým chichotáním nebo jen dětskou radostí z toho, že vás vidí. Zbožňuje
barvu slunečnic nebo večer, kdy měsíc zajde a po letní louce poletují
světlušky. Díky mamince, která s ní tráví většinu času venku, si již teď
vybudovala silný a přátelský vztah k přírodě. Bez starostí, bez obav, plná
lásky k rodině. Taková je Emma ve třech letech.</div>
<div class="MsoNoSpacing">
Jenže čas plyne a děti nezůstávají dlouho malé. Máme tady
nástup do povinné školní docházky a chvíli, kdy se mnoha dětem tvoří osobnost,
ačkoliv stále poměrně jednoduchá. Buďto jsou to hodná, milá zlatíčka, nebo počínající
rváči a ten typ, co vám obvykle vyfoukne se zlým smíchem peníze na svačinu.
Snad nikoho nepřekvapí, že druhý typ na Emmu vyloženě nesedí. Tohle dítko je
stále stejně sladké ve své podstatě jako na začátku. Na rozdíl od některých
jiných, nic ze své nevinnosti nepoztrácela a to dělá její šedá očka ještě
krásnější. Čistá jako okvětní lístek růže. Láska k přírodě nevymizela, ba
naopak dál roste. Stále tráví většinu volného času venku, kde třeba jen sama
nebo s maminkou posedává v trávě, kde se cítí šťastná a volná. A
přesně to ona je. Ve všem vidí dobro, ve všech také. A zdá se, že tahle naivita
ji nikdy nepřejde. Objevují se také její umělecké dovednosti. Už v raném věku
začala malovat po zdi, přesněji po vyhrazeném místě (nic jiného by si totiž
nedovolila) a nyní již využívá papír. A její malůvky jsou… vlastně velmi dobré.
Do Moneta či Van Gogha má sice ještě daleko, ale někteří z moderních autorů
by jí mohli jen závidět její šikovnost s pastelkou či štětcem v ruce.
Také pan Chopin by na ni byl pyšný, když již začíná pomalinku hrát na klavír
jeho nejlehčí díla. Ale těmi to nekončí.</div>
<div class="MsoNoSpacing">
Patnáctým rokem se z dítěte stává téměř dospělý
člověk. Ještě do něj má sice daleko a ještě dost vyroste, ale vesměs už se moc
nezmění. Pokud je dotyčný předurčen k dobru, koná dobro. Pokud ne, tak se
věnuje vyvíjením bomby ve sklepě. Tak dalekou cestu Emma neušla. Už jen protože
nechce. Vlastně nikdy úplně nevyrostla. A nikdy ani nevyroste, tady se její
osobnost zasekne a ona vždy zůstane v mnohých věcech malou holčičkou. Asi
to bude rodinný rys žen Alexejevových. Naivita, víra ve svět a věčný úsměv na
tváři či lehká (nebo těžká) dětinskost. To všechno k nim patří a Emma je
dcerou své matky. Umělecké vlohy ještě zesílily a ona umí krásně malovat i hrát
na klavír. Co více, baví jí to a její bohatá a snílkovská fantazie získává
možnost vybouřit ty nejniternější či nejšílenější myšlenky. Ale ačkoliv by
mohla, cestě umělce ji neláká. Nenaplňovala by ji, jelikož své poslání vidí
jinde. Kde? V pomoci. Pomoci lidem. Maminka a dědeček se pro ni stali
velkými vzory. A touha jít v jejich šlépějích jejím cílem. Takže půjde.
Ráda by se stala zdravotní sestřičkou a pomáhala lidem léčit se z všemožných
chorob. Je to její cíl, na který tvrdě dře ve škole a snad jediná ambice, ve
které chce být nejlepší. Nikoliv kvůli sobě, ale kvůli druhým. Studium jí tedy
zabere poměrně velké množství času a také škemrání, aby mohla jít mamince aspoň
trochu pomáhat do práce. </div>
<div class="MsoNoSpacing">
Taková zůstane i v dospělosti, nezmění se. Nazývejte
to infantilností, my to nazveme… zkrátka Emmou. Protože pod tou slupkou z motýlků
a květin se skrývá opravdu chytrá, přemýšlivá a vyspělá bytost, kterou byste
neměli podceňovat jeho hloupé dítě. Protože ona není. A to vás občas může
překvapit. Její oblíbenou činností je sledování nebe a plujících obláčků,
stejně jako roj světlušek, oblíbenou barvou blankytně modrá a oblíbenou
květinou žlutá gerbera. A víc? Víc vědět nepotřebujete. </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://i.imgur.com/BczwhZO.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="http://i.imgur.com/BczwhZO.jpg" border="0" class="decoded" src="http://i.imgur.com/BczwhZO.jpg" height="266" width="400" /></a></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<br />
<b>POPIS PO PŘEMĚNĚ: </b></div>
<div class="MsoNoSpacing">
Tohle není lištička. Tohle je malá velká Emma. Trochu
netradiční vlk, ale Emma je netradiční dítě, proto není divu. Vlastně se k ní
hodí. Mísí se na ní zvláštní barevná kombinace podkladové tmavě šedé s bílými
konečky. Srst má dlouhou, heboučkou a rozlítanou, takže také věčně zacuchanou,
když prolítne listím nebo sněhem. Pak nezbývá nic jiného než rozmrznout. Má
droboučké štíhlé tělo, které však vypadá zavalitější právě díky jemné srsti.
Očka jsou stejné jako v lidské podobě, šedé jako mračna, takže k celkovému
vzhledu krásně ladí. A ty psí oči, co umí udělat, jí dodávají přesně tu
správnou vkusnou míru roztomilosti.</div>
<div class="MsoNoSpacing">
<b>HISTORIE:</b> </div>
<div class="MsoNoSpacing">
Pro mnohé to byl den jako každý jiný. Vstali,
šli do práce, vrátili se a s dobrotou si sedli do křesla, aby relaxovali.
Alexejevovi to chtěli mít podobně. Ale Emma jako malá záškodnice se to rozhodla
překazit. Možná to bylo tím, že se její maminka šprajcla mezi linkou a oknem,
možná prostě chtěla vidět světlo světa, ale malá Emma se rozhodla, že veškerou
pohodu zničí a 4. května přijde na svět. Vyžádalo si to spoustu paniky a pláče
nad zbylou pizzou, ale stalo se a malá lištička konečně mohla otevřít oči pro
svět, co ji čeká. Zatím toho nestihla mnoho. Jak také, když se po planetě Zemi
potlouká jako maličké batole a pizizubka? To všechno teprve přijde. Do té doby…
Si užívá pozornost celé rodiny, světlušky, zpěv ptáků, vůni jara… Do té doby si
užívá život bez starostí a rodinnou lásku.</div>
<div class="MsoNoSpacing">
<br /></div>
<br />
<br />
<div class="MsoNormal">
</div>
Sunnyhttp://www.blogger.com/profile/14837276234202368166noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5783203387415826403.post-1088110203782503182014-06-11T17:21:00.000+02:002015-01-11T02:44:17.291+01:00Elizabeth Finn<div class="MsoNormal">
<b>Nick:</b> Alci, Scar</div>
<div class="MsoNormal">
<b>E-mail:</b> AlcielleBaggins@seznam.cz</div>
<div class="MsoNormal">
<b>Faceclaim:</b> Simone Simons</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: center;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjwVsytSim7bubXykALk656xFrbokNkmOX_jTGl_bxc-VLdJjYx-btuEQ2g9jQH1TnChrTwWojVrOOVG-iQTRbboZspQX7nLifTnHgKKk_6z7QiDDm_DFWv6pIK1WjQRbuOIu-Li4cXjlo/s1600/968full-simone-simons.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjwVsytSim7bubXykALk656xFrbokNkmOX_jTGl_bxc-VLdJjYx-btuEQ2g9jQH1TnChrTwWojVrOOVG-iQTRbboZspQX7nLifTnHgKKk_6z7QiDDm_DFWv6pIK1WjQRbuOIu-Li4cXjlo/s1600/968full-simone-simons.jpg" height="261" width="400" /></a></div>
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<b>JMÉNO:</b> Elisabeth "Lizzie" Finn</div>
<div class="MsoNormal">
<b>JMÉNA RODIČŮ:</b> Alciellë a William Finnovi</div>
<div class="MsoNormal">
<b>DATUM NAROZENÍ: </b>
7. května 2014</div>
<div class="MsoNormal">
<b>RASA:</b> vlkodlak omega (po mamince)<br />
<a name='more'></a></div>
<div class="MsoNormal">
<b>POPIS POSTAVY:</b> </div>
<div class="MsoNormal">
Lizzie
je útlá dívenka nepříliš vysoké postavy. Má dívčí tvary a veliké modré upřímné
oči. Rusé vlásky po ramena jí lemují kouzelnou tvářičku, na které se
permanentně zračí úsměv, který má po rodičích. Je dokonalé spojení Williama a
ALci a to jak vzezřením, tak i povahou. Tudíž, ani nikoho nepřekvapí, že je
neskutečně milá, obětavá a nápomocná. Je to velmi empatické děvče, které miluje
svou starší sestřičku Lily, kterou už ale díky vlčím genům přerostla. Vždy byla
její vzor a teď se mění role a z ochraňované se stává ochranářskou. Nikdy
ji nenaleznete naštvanou nebo navztekanou, tyto emoce jí jsou daleké jako
antarktida od Faybourne. Jediné co na ní můžete shledat jako chybu,
ale ona to tak nevnímá, je přehnaná pečlivost, nade vším se pečlivě zamyslí než
to udělá. Ale myslí to dobře, nerada dělá chyby protože má pocit , že tím
ostatní zklame.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://hal_macgregor.tripod.com/kennel/Redwolf.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://hal_macgregor.tripod.com/kennel/Redwolf.jpg" height="320" width="238" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<b>POPIS PO PŘEMĚNĚ:</b><br />
Lizzin vlk je hebký,
něžný a roztomilý jako ona sama. Zrzavou barvu
zdědila po matce vlčici a nepůsobí nijak hrůzostrašně, spíše naopak,
roztomile, Má i jako vlčice hnědo-jantarové oči, co vypadají upřímně. Není
silná vlčice, spíše agilní a vytrvalá, stejně jako její lidský protějšek.</div>
<div class="MsoNormal">
<b>HISTORIE: </b><br />
Narodila se do milující a stabilní rodiny a to se přesně podepsalo na
její povaze. Při jejím zrodu stál jak její tatínek, tak i strýček Aaron, tatínek
Lily, která je její sestrou , mentorkou a nejlepší kamarádkou. Byla zvídavé
dítě, ale ne hyperaktivní, spíše zkoumavé a trpělivé. Rychle se učila , ale
nedala to najevo, spíše si nechává věci pro sebe a vstřebává je tiše. Není vychloubačná
, spíše skromně prochází školkou i vlčí školou, ze které už vyrostla. Prvně
vypadá na patnáct, přerostla svou lidskou sestřičku a vypadá už dospěleji
ačkoliv je mladší. Právě začala pomáhat mamince brigádně v antiku a knihy
a hudba jsou její vášní. </div>
Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5783203387415826403.post-82472265787209204412014-06-04T16:45:00.001+02:002014-07-19T10:32:24.447+02:00Abigail Gilmore<b style="background-color: black; font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;"><span style="color: #cccccc;"></span></b><br />
<br /><strong>Nick:</strong> <span style="background-color: black;"><span style="color: #cccccc;"><span style="font-family: Georgia, Utopia, 'Palatino Linotype', Palatino, serif; font-size: 13px; line-height: 18.479999542236328px; text-align: justify;">Rory/Rorien/Mrkev/Duch/Rex</span></span></span><br />
<strong>E-mail: </strong><span style="background-color: black;"><span style="color: #cccccc;"><a href="mailto:sorexik@email.cz" style="font-family: Georgia, Utopia, 'Palatino Linotype', Palatino, serif; font-size: 13px; line-height: 18.479999542236328px; text-align: justify; text-decoration: none;">sorexik@email.cz</a></span></span><br />
<strong>Faceclaim: </strong><span style="background-color: black;"><span style="color: #cccccc;"><span style="font-family: Georgia, Utopia, 'Palatino Linotype', Palatino, serif; font-size: 13px; line-height: 18.479999542236328px; text-align: justify;">neznámý</span></span></span> <br />
<b style="background-color: black; font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;"><span style="color: #cccccc;"><br /></span></b>
<b style="background-color: black; font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;"><span style="color: #cccccc;"><br /></span></b>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://i60.tinypic.com/14x1308.jpg" imageanchor="1" style="background-color: black; margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><span style="color: #cccccc;"><img border="0" src="http://i60.tinypic.com/14x1308.jpg" /></span></a></div>
<span style="background-color: black;"><span style="color: #cccccc;"><b><br style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;" /><span style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;">JMÉNA RODIČŮ:</span></b><span style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;"> Aurora Mendesi a Aaron Gilmore</span><br style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;" /><b style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;">DATUM NAROZENÍ:</b><span style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;"> 27.2.2014</span><br style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;" /><b style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;">RASA:</b><span style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;"> vlkodlak (čistokrevná)</span></span></span><br />
<span style="background-color: black;"><span style="color: #cccccc;"><span style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;"></span></span></span><br />
<a name='more'></a><span style="background-color: black;"><span style="color: #cccccc;"><span style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;"> </span><br style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;" /><b style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;">POPIS POSTAVY:</b><span style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;"> </span></span></span><br />
<span style="background-color: black;"><span style="color: #cccccc;"><span style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;"> Abby je andílek s růžky až na půdu. Má energie na rozdávání a na všechno svůj názor, který Vám nastolí přímo a bez vytáček. Nedokáže být chvíli v klidu, pořád musí něco dělat a udržet ji mimo dosah něčeho co by mohla zkoumat nebo s tím mohla hrát je nad lidské i vlkodlačí síly dohromady. Je plná protikladů, o to víc, když je ve spoustě věcech pravým opakem své vlčice. Přestože je energická a živelná, je plachá, uzavřená a ve své pravé podstatě i tichá. Je tak trochu snílek, ale hodně aktivní snílek. Po obou rodičích zdědila náklonnost k běhání a vůbec k pohybu, hlavně k tanci se hlásí víc než nadšeně. Chce totiž být baletka! Taky na to vypadá. Takové roztomilé zlobidlo s nádechem dívčí něžnosti, která Vás dostane do kolen. Je ráda samostatná. Nemá ráda, když za ni maminka něco dělá a naučila se být opatrná před cizími dospělými. Věřte tomu nebo ne, přes to všechno je hodná a přátelská, ale citlivá. Na druhou stranu dost tvrdohlavá a impulzivní. Hodně času tráví ve vlčí podobě, ale v té lidské miluje princeznovské šatičky, drdoly, copy a jinak složité účesy, které maminka vykouzlí z dlouhých černých vlásků. S oblibou pokukuje po luxusních věcech, naopak nesnáší, když ji považují za křehkou květinku, jen proto, že je holka.</span></span></span><br />
<span style="background-color: black;"><span style="color: #cccccc;"><br /></span></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://i62.tinypic.com/efnxom.jpg" imageanchor="1" style="background-color: black; margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><span style="color: #cccccc;"><img border="0" src="http://i62.tinypic.com/efnxom.jpg" /></span></a></div>
<span style="background-color: black;"><span style="color: #cccccc;"><br /></span></span>
<span style="background-color: black;"><span style="color: #cccccc;"><br style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;" /><b style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;">POPIS PO PŘEMĚNĚ:</b><span style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;"> </span></span></span><br />
<span style="background-color: black;"><span style="color: #cccccc;"><span style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;"> Její vlčice je divoká a nespoutaná, dalo by se říct až agresivní. Nenávidí, ale stejně tak miluje otevřeně a odpouští stejně rychle jako se rozčílí. Tudíž rychle. Je mohutnější po tátovi, barvou srsti ale odpovídá spíš mamince a po většinu času z ní sálá nekompromisní volnost.</span></span></span><br />
<span style="background-color: black;"><span style="color: #cccccc;"><span style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;"> </span><br style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;" /><b style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;">HISTORIE:</b><span style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;"> </span></span></span><br />
<span style="background-color: black;"><span style="color: #cccccc;"><span style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;"> Někdo je no… řekněme stvořen z lásky dvou lidí, já jsem stvořena z nadrženosti dvou vlkodlaků, která dopadla jak dopadla. Nebyla jsem zrovna to chtěné dítě, minimálně z máminy strany ne. Nejdřív se mě měla chtěla zbavit pitím, ale táta pak podplatil všechny barmany, aby jí nenalévali. Pak hladověla, ale já jsem stejně byla v pořádku. O tátovi se to už říct tak úplně nedá. Ztratil totiž paměť. A poprvé mě viděl, když jsem měla tři roky. Trochu jsem se na něj kvůli tomu zlobila, ale maminka říkala, že nemám. Ale i když ztratil paměť, tak se rozhodl se o mě s maminkou postarat. A tak jsem se dozvěděla, že mám brášku. Je velkej a má hodně pejsků, ne že by mi to vadilo. A ten dům kde teď bydlíme je taky hodně velkej, ale to je mimo téma.</span></span></span><br />
<div>
<br /></div>
Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5783203387415826403.post-23500547866912843332014-06-04T16:38:00.000+02:002014-07-19T12:44:46.554+02:00Lily Gilmore<span style="background-color: black; color: #999999;"><b style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;">Nick: </b><span style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;">Rose</span></span><br />
<span style="background-color: black; font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;"><b><span style="color: #999999;">E-mail:</span></b></span><br />
<span style="background-color: black; font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;"><b><span style="color: #999999;">Faceclaim:</span></b></span><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://pt.wallpapersma.com/wallpapers/2013/05/A-menina-bonitinha-sorriso-doce-600x960.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><span style="background-color: black; color: #999999;"><img border="0" src="http://pt.wallpapersma.com/wallpapers/2013/05/A-menina-bonitinha-sorriso-doce-600x960.jpg" height="250" width="400" /></span></a></div>
<span style="background-color: black; color: #999999;"><br /></span>
<span style="background-color: black; color: #999999;"><b style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;">JMÉNO:</b><span style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;"> Lilian Gilmore</span><br style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;" /><b style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;">JMÉNA RODIČŮ:</b><span style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;"> Alciellë Finn a Aaron Gilmore</span><br style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;" /><b style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;">DATUM NAROZENÍ:</b><span style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;"> Je jí 6 let.</span><br style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;" /><b style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;">RASA:</b><span style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;"> člověk</span></span><br />
<span style="background-color: black; color: #999999;"><span style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;"></span></span><br />
<a name='more'></a><span style="background-color: black; color: #999999;"><span style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;"> </span><br style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;" /><b style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;">POPIS POSTAVY:</b><span style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;"> </span></span><br />
<span style="background-color: black; color: #999999;"><span style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;"> Sladká Lily je skutečný andílek. Jemné, světle hnědé, vlnité vlásky lemují kouzelný dětský oblíčejík s baculatými tvářičkami, ve kterých se při úsměvu dělají dolíčky. Na svět kouká velkýma inteligentníma očima modré barvy. V očích se jí odráží všechny emoce, které cítí, doslova jimi dokáže mluvit. Je roztomilá, a to nejen vzhledem, ale i výrazy a pohyby. Radost jí udělá i maličkost, což dává najevo dlouhým objetím. Rozdává úsměvy, které dokážou vykouzlit úsměv na tváři druhých. Brečí jedině v náruči někoho z rodičů, nebo když má hlad. Do té doby je nesmírně statečná a vždy zůstává veselá, bezstarostná a optimistická. Je to jako její poslání rozdávat druhým radost. Nemá problém se stydlivostí, spíš se někdy i předvádí, a nevadí ji ani povídat si s dospělými. Je velmi výřečná, správně vyslovuje, ale někdy se stane, že má hlavinku plnou myšlenek, které chce říct, a tak mluví rychle. Setkáte se u ní s upřímností, kdy si pomyslíte, jestli to dítě vůbec umí lhát. Je velmi šikovná, kromě hraní si a zpívání se ráda i učí. S maminkou čtou pohádky a pilují její hudební nadání a s tatínkem počítají kolik mají doma jablíček, když Lily jedno spapá. Připadá důležitě, když pomáhá mamince s obchodem s kalkulačkou v ruce, z které se někdy stává i telefon.</span></span><br />
<span style="background-color: black; color: #999999;"><span style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;"> </span><br style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;" /><b style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;">HISTORIE:</b><span style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;"> </span></span><br />
<span style="background-color: black; color: #999999;"><span style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;"> Narodila se Alci a Aaronovi, ale její rodiče nejsou spolu. Vždycky jí přišlo normální mít dva tatínky. Willa miluje stejně jako Aarona, ale láska k mamince strčí oba tatínky do kapsy, a tak tomu bylo od první chvíle. Nejspíš proto žije s maminkou a taťkou Willem, i když s taťkou Aaronem procestovala širý svět, aby měl svou malou princeznu pro sebe. Její život ve Faybourne je přinejmenším zajímavý. Malá holčička mezi tolika vlkodlaky. Má dva mladší, nevlastní sourozence, Archieho a Lizzí, ale i když jsou mladší, brzy ji předrostou. Přestože má ráda a kamarádí se se všemi, maličkou sestřičku Lizzí, která v ní vidí vzor, zbožňuje a ochraňuje.</span></span>Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5783203387415826403.post-88314215846917263572014-06-03T12:39:00.000+02:002015-03-19T08:58:17.560+01:00Hall Seitheach<span style="background-color: black;"><span style="color: #cccccc;"><span style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;"><b>PŘEZDÍVKA NA CHATU: </b>Hall</span><br style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;" /><span style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;"><b>E-MAIL HRÁČE:</b> </span><a href="mailto:D-Q@centrum.cz" style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;">D-Q@centrum.cz</a><br style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;" /><span style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;"><b>FACECLAIM:</b> Charlie Bewley</span></span></span><br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh7yxlQt239lGsuWTdqvLYWQzFkn80woQ7As5OKIi1Aiz7UpWB59FuTarwYmi0FaOKFWJp3F3-iZK4lFSlNC2ve6wNUvsGOSC7fg-FmQvreMY5byOUM-OpJYCmIVB5n_KPNiQMlLeDmXsQ/s1600/charlie-bewley-5.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh7yxlQt239lGsuWTdqvLYWQzFkn80woQ7As5OKIi1Aiz7UpWB59FuTarwYmi0FaOKFWJp3F3-iZK4lFSlNC2ve6wNUvsGOSC7fg-FmQvreMY5byOUM-OpJYCmIVB5n_KPNiQMlLeDmXsQ/s1600/charlie-bewley-5.jpg" height="244" width="320" /></a></div>
<br />
<span style="background-color: black;"><span style="color: #cccccc;"><br /></span></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://images6.fanpop.com/image/photos/35500000/Up-Close-Personal-Galen-Vaughn-the-vampire-diaries-35579448-245-200.gif?1401791442547" imageanchor="1" style="background-color: black; margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><span style="color: #cccccc;"></span></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://www3.images.coolspotters.com/photos/1060452/the-vampire-diaries-galen-vaughn-necklace-gallery.jpg" imageanchor="1" style="background-color: black; margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><span style="color: #cccccc;"><img border="0" src="http://www3.images.coolspotters.com/photos/1060452/the-vampire-diaries-galen-vaughn-necklace-gallery.jpg" height="200" width="200" /></span></a></div>
<span style="background-color: black;"><span style="color: #cccccc;"><br style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;" /><br style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;" /><br style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;" /><span style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;"><b>JMÉNO:</b> Hall Sèitheach</span><br style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;" /><span style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;"><b>VĚK:</b> 25 let</span><br style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;" /><span style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;"><b>RASA: </b>Člověk</span><br style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;" /><span style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;"><b>VZTAHY:</b> Pár dobrých přátel mezi lovci a mladší bratr na tom samém místě; zbytek rodiny již neexistuje</span><br style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;" /><span style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;"><b>PRÁCE:</b> Lovec</span></span></span><br />
<span style="background-color: black;"><span style="color: #cccccc;"><br style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;" /><span style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;"><b>POPIS:</b> Je celkem dost vysoký svalnaté postavy s širokými rameny. Má jasně ledově modré oči, kterými když se na vás podívá, máte pocit, že vám dohlédne až na dno duše. Jeho obličej je ostře řezaný s několika malými jizvičkami nad levým okem a pod čelistí. Vlasy má kratší a špinavě blond. Po celém těle má rozeseto množství jizev po drápech a zubech, a to zejména na předloktích, zádech, ale i krku a hrudi. Na krku má přívěsek z pravého stříbra, který jednak symbolizuje společenstvo lovců, ze kterého pochází a pak také ukrývá uvnitř tesák prvního vlkodlaka, kterého vlastnoručně zabil. Oblečen je většinou obyčejně a vždy s sebou má nějakou zbraň. Jeho arzenál čítá stříbrné nože, mačety a různé řetězy, pistole s příslušnými náboji, a dokáže i namíchat směsi se stříbrem, které jeho kořistem opravdu dobře neudělají.</span><br style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;" /><span style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;">Co se týče Hallovy povahy, je to příkladný lovec – přesný, dokonalý zabiják bez špetky soucitu, plný nenávisti k vlkodlakům. Kromě toho je neústupný, neuvěřitelně tvrdohlavý, krajně nedůvěřivý a spíše samotářský. Rád pozoruje okolí a stopuje informace. Takhle se mimo jiné dozvídá o svých potenciálních obětech. Má silnou vůli a jen tak něco ho nesloží – vydírání, mučení, hrozba smrtí…to všechno pro něj nic není, nemá z toho žádný strach. Jediné, co by asi nikdy nepřenesl přes srdce, by bylo stát se tím, co vždycky lovil. Vždycky tvrdil, že by si radši nechal zaživa vyrvat srdce z těla, než aby byl jednou z těch chlupatých potvor.</span></span></span><br />
<span style="background-color: black;"><span style="color: #cccccc;"><br style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;" /><span style="font-family: 'Trebuchet MS', 'Geneva CE', lucida, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 20.479999542236328px;"><b>HISTORIE:</b> Hall i jeho mladší bratr Bran pochází ze severní oblasti Skotské vysočiny, z rodiny skotských Gaelů. Původem to byla rodina lovců, takže už od mala bylo jasné, čím se Hall stane. V raném věku se však svou budoucností moc nezabýval a šťastně si prožíval dětství stranou všech zpráv o vlkodlacích. V osmi letech se mu ale převrátil svět vzhůru nohama. Ukázalo se riziko toho, že jeho táta byl vcelku dobrým lovcem – zabili ho a pro jistotu se pokusili o to samé i s celou jeho rodinou. Bylo by se to bývalo podařilo, kdyby na poslední chvíli nezasáhli ostatní lovci. Museli doslova vyrvat dva malé chlapce z kruhu vlků. Odtud má Hall jizvy na obličeji. Ta zkušenost, kdy viděl mimo jiné zemřít své rodiče v něm nechala hlubokou stopu a víceméně předurčila jeho vztah k vlkodlakům. Hned po té nešťastné události byli i s bratrem umístěni do výcvikového centra lovců. Avšak Bran byl moc malý – 4 letý – na to, aby mohl trénovat, takže lovce cvičili jen z Halla. Musel se naučit přežít v těžkých podmínkách, nevnímat bolest, spoléhat se jen na sebe a svou intuici a nemít slitování. Postupem času z něj vyrostl drsný a nemilosrdný lovec. V patnácti ulovil sám svého prvního vlkodlaka a vydobyl si tak právoplatné postavení mezi ostatními lovci. Byl vyslán do hor, s rozkazem, aby se nevracel bez hlavy vlkodlaka. Dlouho hledal a stopoval s mnoha slepými uličkami, až po měsíci konečně narazil na tvora, kterého hledal. Ač vyčerpaný, zaútočil na něj…a po těžkém boji nakonec vyhrál. Do výcvikového centra lovců se vrátil napolo omdlévající a kulhající, ale vlkodlačí hlavu s sebou měl, takže mu po zásluze bylo uděleno „povýšení“ a stal se regulérním lovcem. Od té doby se volně toulá jak po Skotsku, tak i jiných zemích a likviduje tam vlkodlaky. Nikdy se moc nesnažil navázat vztah s žádnou dívkou, to asi proto, že žádná mu nepadla do oka… Ovšem je pravdou, že pravdou, že před rokem rokem se do jedné opravdu zamiloval a žil s ní, ale ona náhle před pár měsíci zmizela. Jediné, co v jejím bytě našel, byla pár stop krve a zvířecí chlupy. Z toho si odmyslel, že ji nejspíše zabili. Přirozeně ho to dost vzalo a jen posílilo jeho averzi k vlkodlakům… I celkově se ale změnil – více se uzavřel před okolím a to i před svým vlastním bratrem, který také vstoupil do výcviku. Vlastně je to i důvod, proč se dostal sem, proč po tom tak ochotně skočil. Chtěl tady přijít na jiné myšlenky, být sám a rozptýlit se lovem a zapomenout.</span></span></span>Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5783203387415826403.post-64032588662027151142014-04-21T15:46:00.003+02:002014-07-19T12:42:24.070+02:00Jeremmy M. Benloise<div style="text-align: left;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Nick:</b> June</div>
<div style="text-align: justify;">
<b>E-Mail: </b><a href="mailto:suchejlist@email.cz">suchejlist@email.cz</a></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Faceclaim:</b> Wade Poezyn</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhCArmio8ia47YCTWOx3H0JI0JrvCexwaZGl-92q2-3a5bJVwKoX4akujtTld1eJhuDKNB-_Pj-wx-nV1gzPV4HJN_KZkQPiLdZMoV_RXZZPg4xjQdm3wqr65X5KheTuFY_CM1jbOrrAZY/s1600/Wade+poezyn.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhCArmio8ia47YCTWOx3H0JI0JrvCexwaZGl-92q2-3a5bJVwKoX4akujtTld1eJhuDKNB-_Pj-wx-nV1gzPV4HJN_KZkQPiLdZMoV_RXZZPg4xjQdm3wqr65X5KheTuFY_CM1jbOrrAZY/s1600/Wade+poezyn.jpg" height="400" width="273" /></a></div>
<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<b>VĚK: </b>22 let/350 let<br />
<b>RASA: </b>vlkodlak<br />
<b>POSTAVENÍ VE SMEČCE: </b>delta<br />
<b>PRÁCE:</b> prodavač a majtel obchodu se zbraněmi<br />
<br />
<a name='more'></a><br />
<br />
<div style="text-align: justify;">
<b>POPIS POSTAVY:</b><br />
Tmavé vlasy, temně modré oči se zábleskem platinové
šedi, věčně nakrčené rty v prostopášné, hříšném a nikdy
nemizejícím úšknku, který nejedné dámě projede tělem až do
nejmenovaných partií..Darebácký vzled..dva metry vysoká a poměrně statná
postava..Jo, to vše by Jeremmyho vykreslilo.Jen ne dokonale. Je totiž snem
nejdené slečny a každá by ho popsala jinak..jakoby se snad dokázal ženu od
ženy změnit.Ale není tomu tak. Ne že by byl naprostý model..i on má své
chybičky, jako třeba zjizvená záda, na které je vlastně také víceméně
hrdý. Je prostě svým způsobem osobitý, zvláštní a podmaní si vás svým
dominantním, sebevědomým vystupováním a intelektem, který se projeví
kdykoliv se na vás byť jen podívá a nebo otevře pusu.Která vlastně taky
není bez chybičky.Spodní ret kousek od pravého koutku poznamenala menší
jizva, která mu však na kráse neubírá a spíše mu ještě jakoby dolaďuje
ten rošťácký, neodolatelný vzhled. Je to ve své podstatě dobrák od kosti
i když se naučil nedávat to moc najevo.Hraje si spíše na zlého hocha,
jakoby si vytvářel kolem sebe pocit izolovanosti aby se ujistil, že už
o nikoho nepřijde.Ublížíte mu? Setkáte se buď jen tváři bez emocí,
smíchu a postoji „mě je to jedno“ a nebo v těch horších
případech..s jeho pěstmi.Ať tak či tak, nedá najevo co cítí a bolest
přetaví do jiných emocí.Především do vzteku.Avšak převážnou většinu
času si vybíjí tyto pocity v postelových aktivitách, střelných zbraních
a boji.Rád se pere a i když jeho postava je spíše mohutná, je překvapivě
mrštný. nejhorší na něm je to, že nikdy nemůžete očekávat co
přijde.Nikdy nemůžete dopředu tušit co udělá a i když si myslíte, že
jste nalezli nějaký jeho vzorec chování, jste na omylu. Protože pokud
nějaký má, skrývá ho i sám před sebou.Jediné co je jisté že má je
styl, charakter, sílu, dominanci a svou paličatou hlavu kterou před nikým
neskloní.<br />
Jeho potíž je v jedné věci..A to že i když je vlkodlak, nikdy se
nepřeměňuje.Ne pokud je jediná byť i mlhavá možnost že to jde
jinak.Jako vlk je nezvladatelný.Nekontrolovatelný a hrubý.Ryzí
živočišnost a zvířeckost ovládá veškeré jeho počínání a on se
nezastaví před ničím.Dosud nenašel nic co by ho dokázalo zkrotit a tak
raději svého vlka drží na uzdě dokud to jde..Pokud se však proměnit
musí, je mu poté velmi nevolno a je slabý jako dítě.Většinou pak není
dlouhou dobu schopen ničeho.<br />
Vlastní zde poměrně slušně zásobený obchod se zbraněmi.Co však neví
každý je to, že také vlastní oddělení se zbraněmi, které sám vyrobil a
které jsou naprosto odlišné od seriově vyráběných zbraní a jsou tak
o hodně účinější a také vzácnější.Je to jedna z jeho oblib a
tráví tím většinu volného času..vylepšuje, vymýšlí a sestrojuje
různé zbraně.Od „prostých“ dýk, které jsou samy skvostem, po
nejrůznější střelné zbraně a výbušniny.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>POPIS PO PŘEMĚNĚ: </b><br />
<b> </b>Jeho vlk je vlastně jen zvířecí část jeho
sama.Žádná lidskot, která se objevuje v jeho rysech, když je člověk, ten
náznak skrytého dobra v něm vymizí. Jakmile ho uvidíte, napadne vás
jediné..Surovost. Síla..a podobné ekvivalenty.Jeho vlk je
ztělesnění,syrového zvířete, hrubé síly a často i brutality.Dodnes se
nenašel nikdo kdo by ho byl schopný zkrotit a když je nucen se
proměnit..Není to nic dobrého.Jeho těělo je mohutné, pevné a
hrozivé.Přes oko se mu táhne jizva, která mu dodává na krutosti.Srst je
žíhaná odstíny šedé, černé a překvapivě bílé, jakoby snad příroda
měla ráda ironii pro to aby krev, jeho obětí kontrasatovala na jeho těle
jako trofej.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
<br />
<br />
<br />
<img alt="" src="http://api.ning.com/files/A-FcFyeNQ1lbJGyCLqgv3D9O8ozB6PLKIa0Tu4AYmGRmpM2c3FN8gVMoTxEUszn8Clffokl1152uSZcyh1orSCdu7fwwp74B/Wolf_moonshine_eyes.jpg" height="300" width="400" /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br />
<b>HISTORIE:</b><br />
<b> </b>V době kdy byl ještě malý se mohl chlubit skvělým
životem.Patřil do kruhu vysoce postavené rodiny své doby.Byl chloubou své
rodiny a měl převzít všechnu zodpovědnost po svém otci protože jeho
rodinu postihla veliká ztráta o které nidy nemluví a proto dědictví padlo
na něj.Zpočátku se zdálo že snad nikdy nenabyde svalů ať snědl co chtěl
a pořád si držel nechtíc svou překvapiě útlou postavu, která v jeho
rodině nebyla zvykem.To až poslední roky života v tomto prostředí se na
něm podepsalo a on vyrostl a zesílil. Po všech stránkách.Neštěstí
střídalo neštěstí až zbyl v rodině úplně sám.Všechna ta tíha
spočívala na jeho bedrech a on neschopen se vyrovnat se svým osudem a
připomínkou někdejšího života prodal usedlost-tedy, všechny usedlosti a
rodinný post proto aby mohl utéct své minulosti.Jenže si neuvědomovoal, že
problém je v něm a že před sebou neuteče. Což se mu potvrdilo postupem
času, kdy zjistil že jeho proměna opravdu není pár hodin uvolnění bez
vzpomínek..ale krvavá řež a smrt pro všechny v okolí..Jeho rodiny
nevyjímaje jak později zjistil. Zřekl se sám sebe a svých ideálů a celý
se kompletně změnil v tuoze utéct aspoň před částí svého já.Před tou
zvířecí stránou pošpiněnou krví všech kteří mu padli pod zuby.Žil
naprosto v rozporu se zásadami jež měl ctít a stal se z něj spíše
sukničkář a bohém.Mnohokrát za svůj život byl uvězněn a mučen a to
pouze a jen proto, že něco vyvedl aby mohl být chycen a podroben trestu,
jakoby mu to snad pomáhalo se vyrovnat sám se sebou a jakoby snad mučení
mělo očistit jeho duši.Teď už je však jiná doba a on už ani za mák
nepřipomíná to co dříve bylo.Stále nosí jméno svého rodu, jakoby si
snad i přesto chtěl sobecky uchovat nějaké pouto..Krom jména však nechal
svou minulost za sebou a žije pouze přítomností a spoléhá se jen na
sebe.Otevřel si z velkého jmění, které nikdy neutratil a spíše
zůročoval obchod se zbraněmi a žije si svůj život podle toho co se mu
připlete do cesty nikdy neplánujíc dopředu.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<blockquote class="tr_bq">
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
</blockquote>
Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5783203387415826403.post-4562044936629008502014-04-12T20:46:00.001+02:002014-10-10T09:32:54.900+02:00Sawyer Scales McDorman<div class="replyContent" style="text-align: justify;">
<div style="text-align: justify;">
<b>Nick: </b>Miki, Drey<b><br />
<b>E-mail:</b> </b>miki.navratova<b> </b></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Faceclaim:</b> Ben Barnes</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://images4.fanpop.com/image/photos/23300000/WONDERLAND-Magazine-Outtakes-ben-barnes-23374460-500-375.jpg?1397328202687" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://images4.fanpop.com/image/photos/23300000/WONDERLAND-Magazine-Outtakes-ben-barnes-23374460-500-375.jpg?1397328202687" height="240" width="320" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>JMÉNO:</b> Sawyer Scales McDorman<br />
<b>VĚK:</b> 19<br />
<b>RASA:</b> Vlkodlak</div>
<b>VZTAHY:</b> Syn Anemoon Scales a Patrika Connora McDormana<br />
<br />
<a name='more'></a><br />
<br />
<b>POPIS POSTAVY:</b><br />
Po matce má nespoutanou povahu. Je divoký,
drzy ale umí být milý, rád a pomáhá. Jde vždy za svím snem a srdcem.
Raději si popálil prsty jako kdyby se měl vzdát. Po svém otci zdělil zase
vetší odvážnost a přímočarost. Dokáže být několik hodin hyperaktivní
a neunavit se. Je prostě bojovné povahy, ale umí být i milý a
přátelský. Má docela podobnou povahu po matce a otci. Nejlepe se cítí ve
společnosti kamarádů a rodiny. Miluje svou mamču, ale i otce.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://images3.alphacoders.com/364/36489.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://images3.alphacoders.com/364/36489.jpg" height="200" width="320" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br />
<b>POPIS:</b><br />
Ve vlčí podobě je takový trošku menší než otec,
ale zase o centimetr větší než matka. Jeho zbarvení srsti je tak něco
mezi černou a bílou. Takoví světlá šedá, více se klání k bílé. Jeho
oči jsou v barvě takové, jako v lidské podobě.</div>
<div style="text-align: justify;">
<b>HISTORIE:</b><br />
Jeho historie je pro začátek krátka. Narodil se
dvoum mladým, docela dost mladým vlkodlakům. Anemoon a Patrikovy. Tyto
rodiče už měl rád snad od začátku, i když otec u jeho porodu pry nebyl.
Jeho maminka mi řívala že otec měsíc před jeho narozením zmizel ani se
neozval. Narodil se a otce neměl. Do nějakého věku rostl po boku matky. Ta
jako mladá maminka se učila i ona, aby se naučila jak být matkou a také
zmoudřela. Velice rád od malička běha a to mu zůstalo až do teď. Jeho
ocet se nakonec vrátil a snažil být u nich. Taký se to daří. Otec je
s nimi. Rodina je v celku. A co bude dál? To netuší.</div>
<div style="text-align: justify;">
(PS: Profil pak postupem času domlním, dle toho jak se bude
rozvíjet. ^^)</div>
</div>
Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5783203387415826403.post-63056119228416004242014-03-29T20:48:00.000+01:002014-07-19T10:04:41.627+02:00June Brannen<div class="replyWrap" style="text-align: justify;">
<div class="replyContent" style="text-align: justify;">
<b>Nick:</b> June<br />
<b>E-mail:</b> <a href="mailto:suchejlist@email.cz">suchejlist@email.cz</a><br />
<b>Faceclaim:</b> Lauren Cohan<br />
<div style="text-align: center;">
<img alt="" src="http://25.media.tumblr.com/tumblr_m7prajBaJJ1rc64rzo1_500.gif" /></div>
<br />
<b>JMÉNO:</b> June Brannen<br />
<b>VĚK:</b> vypadá tak na 22 jinak je jí kolem 400 set let<br />
<b>RASA</b>: vlkodlak<br />
<b>VZTAHY: </b>zatím žádné<br />
<b>PRÁCE:</b> Policistka<br />
<br />
<br />
<br />
<a name='more'></a><br />
<br />
<b>POPIS POSTAVY:</b><br />
Jaká je? Doopravdy? To nejspíš ještě nikdo nepoznal.Protože
dík životu, který není jen tak nějaká peřinka se naučila žít a chovat
tak aby ze všeho vytřískala co nejvíc.Svině, mohli by říct ti co s ní
měli co dočinění.Mrcha, nevyzpytatelná prodejná svině.Je s tím, kdo jí
v tu chvíli nabízí nejvíc a dotyčného nepodvede dokud nedostane lepší
příležitost.Uvnitř je to vlastně jen holka, která se musela naučit žít
a postarat se o sebe.Ve skutečnosti je to celkem milá holka.Obětavá a
dohnaná k chování které se jí vlastně příčí.Schovává se za masku
milé, schopné a nevinné dívky, která většinu času tráví svou
prací.Nikdo by do ní nikdy neřekl že se chová jako mrcha. Má ráda bojové
sporty, i sporty se zbraněmi.Umí střílet ze všech zbraní, zacházet se
zbraněmi všeho druhu. Většinou pozná když jí někdo lže protože ona
sama umí lhát vcelku bravurně.Což jí dost často pomáhá v její
práci..Je chytrá a dokáže si spojit i ty nejmenší stopy..Navíc má
známosti všude po světě, takže je docela schopná sehnat si vše potřebné
k tomu aby vás potopila..a stačí jí pár kliknutí a ví o vás první
poslední.<br />
Pro ty kdo se jí zalíbí má však mírnou slabost a tak k nim není až tak
krutá a nevyužívá je až tak moc jako se to poštěstí ostatním.<br />
Co se týče vzhledu..No nemůže si stěžovat.Vysoká tak akorát, sportovní
postava..štíhlé, dlouhé nohy, tam kde by mít měla tak tam taky
má..Prostě jak by řekli ostatní.Je to kus.Pronikavé oči, světle hnědé
vlasy a jemné rtíky..lehce bledší pleť ale ne nijak nezdravě..Jo, je
přitažlivá a ví to o sobě.A někdy toho popravdě i využívá.<br />
<br />
<img alt="" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhbJtFzSbsMnxS2bbWRFr5ZuUsJoIIhH4aGns9dfWwTTV73__NSlpZtsmMfiizDKgGDS3HXrMpPgQbrn0LJKttrKHcOWS9x60wSxbyKKWReFrdi0xZlPPdiwRsygx3Ltl8hy-NzJ5rSjpQ/s400/wolf+heather.jpg" /><br />
<br />
<b>POPIS PO PŘEMĚNĚ:</b><br />
Na to že je dívka je poměrně dobře stavěná.Silné
tělo, které se s ladností pohybuje podrostem a jejím očím neunikne ani
smítko.Jo, tak to je ona.Vlčice, které jde v očích vidět její
nevyzpytatelnost, kterou v lidské podobě tak umně skrývá za důvěryhodnou
a milou maskou.Její srst hraje tóny šedé, bílé a místy až černé.<br />
<br />
<b>HISTORIE:</b><br />
Narodila se v jednom městečku, v severní části dnešní
Francie-přesné jméno už si nepamatuje.Měla dvojče Teresu.Byla velice
naštvaná na své postavení jakožto ženy tehdejší doby a velice proti tomu
vystupovala.Tím dostala sebe i svou rodinu do velkých problémů. Avšak ona
se nebála a ať jí potrestaly jakkoli, vždy si šla za svým.Jelikož její
dvojče bylo více „uťápnuté“ bránila ji a pokaždé když se jejich
despotický otčím vrátil, jí vždy někam schovala a tresty a křik
odnášela i za ní.Jednoho dne, když jí bylo 15 jí její otčím
znásilnil.Od té doby se zatvrdila a vystupovala čím dál radikálněji.Což
se jí vymstilo.Jednoho dne, kdy se vracela z dalšího pobytu ve vězení za
protesty jí tížila neblahá předtucha.Když vešla do domu, uviděla
v tratolišti krve svou matku i své dvojče a její otčím seděl uprostřed
toho všeho.Nechápala co se dělo, rozběhla se ke své sestře..Snažila se
zastavit její krvácení, ale i přes všechnu snahu jí po chvíli umřela
v náručí.Poté jí její otec chytl za vlasy a odvlekl jí do lesa, kde jí
přivázal ke stromu a střelil jí do hrudníku a do břicha.Když už se
loučila se životem, našel jí jeden potulný vlkodlak a přeměnil ji.
Jakmile jí vysvětlil co z ní udělal, zmizel a ponechal jí osudu.Hned
další noc našla svého otčíma a chladnokrevně ho zabila.Od té doby se
potlouká světem.</div>
</div>
Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5783203387415826403.post-70434525931643703522014-03-22T15:15:00.000+01:002014-07-19T12:37:37.468+02:00Samuel Taylor<div class="replyContent" style="text-align: justify;">
<div style="text-align: justify;">
<b>Nick:</b> Green/GiGi/Islander/whatever<br />
<b>E-mail:</b> <a href="mailto:Lizii.lextrova@gmail.com">Lizii.lextrova@gmail.com</a><br />
<b>Faceclaim:</b> Jared Padalecki</div>
<div style="text-align: center;">
<img alt="" src="http://media.tumblr.com/01377c64cb9de8329f60b2c876c9cac8/tumblr_inline_mg17alqu6W1rxk170.gif" /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b><br /></b>
<b>JMÉNO:</b> Samuel Taylor<br />
<b>VĚK:</b> 382 let, ač na to nevypadá. Tipli byste mu tak 23,
maximálně 25. Víc jak 27 fakt ne.<br />
<b>RASA:</b> Vlkodlak</div>
<b>VZTAHY:</b> Starší bratr Richard Scales, o kterém neví a jeho
rodina<br />
<b>PRÁCE:</b> Student katedry egyptologie, brigádně působí jako
barman v Bunkru<br />
<a name='more'></a><br />
<div style="text-align: justify;">
<b>POPIS POSTAVY:</b><br />
Sammy. Na první pohled jen obyčejný kluk, trochu intouš, blázen do studia
dějin starověkého Egypta. Mírný rebel, co však dodržuje předpisy a nikdy
je neporušuje. Nebo aspoň ne tolik, aby za to musel pykat a seděl za katrem.
Jak je známo, lidské oči tak nějak automaticky vyhledávají vhodný
protějšek, obvykle ten na první pohled pěkný, přitažlivý, svým
způsobem jedinečný. Což je i případ našeho chlapce. Nikdo by ho nemohl
nazvat Holywoodským krasavcem, lamačem dívčích srdcí. Nevlastní ten
nadřazený postoj, jako ti týpci, kteří si jsou jistí svým vzezřením a
je jim jasné, že dostanou každou, na kterou si ukážou. Sammy je v tomhle
jiný. Ví, že přitahuje holky (a někdy i kluky, jako ostatně každej
chlap), chápe, že má jisté přednosti, díky kterým se dá brát za
atraktivního. Naštěstí toho nijak nevyužívá, ego mu nestoupá do
závratných výšin a ve vztahu je stále nejistý jako puberťák. Ostatně
tak na své okolí působí, neurčitě klukovsky, rozhodně ne dospěle. Tedy
do chvíle, než se ke slovu přihlásí jeho záliba, totiž mluvení
o egyptských dějinách, kdy využívá natolik odborné termíny, až jde
z toho druhým hlava kolem. To se před vámi zjeví naprostý intouš, který
ví, o co jde. Až na to, že vy ne. Ale to je pouze drobný detail.<br />
Přestože vážně působí jako vyspělejší puberťák, je to velmi
sečtělý kluk. Ale i ten má své chvilky, kdy se jen usmívá, nechápe,
o čem mluvíte a jen přikyvuje. Když netuší, o co se snažíte, mírně
se mračí, díky čemuž si ho většina holek dobírá. Vypadá tak dost
roztomile. Jako štěně, co se snaží pochopit, proč mu nedáváte piškotek.
Na to, jak je starý, svět ještě tak moc nechápe. Má své zásady, které
si neodpustí, má svůj pohled na okolí, ale dělá mu problémy pochopit
chamtivost lidí a jejich špatnou povahu. Proč válčí, proč si libují
v zabíjení, kvůli čemu vlastně rozpoutávají veškeré boje. Tohle je nad
jeho síly, snad to ani chápat nechce. Lidi s násilnými sklony si udržuje
dostatečně daleko od těla, nehodlá se zaplést do problémů, ze kterých by
se už nikdy nevymotal. Než siláckému chování, to radši dává přednost
diplomatickému řešení, hledání kompromisů. Ovšem když dojde
k nevyhnutelnému boji, tak jednu někomu vrazí. I když se mu to vlastně
vůbec nelíbí, ale pokud není jiného řešení? Co nadělá.<br />
Když jsme zhodnotili jeho milou mysl, můžeme se pustit do popisu vzhledu.
Rozhodně přitažlivého. Trochu štěněcího. Takový roztomilý klučina.
Svou výškou hůře zapadá do davu, přeci jenom 190 cenťáků dělá svoje.
Tím pádem lehce předčí kdejakého dlouhána. Není žádná korba, i když
svaly má, přeci jenom do posilky si zajde, když čas najde. Což vlastně
najde vždycky. Udržuje se v kondičce, každodenní ranní a večerní
běhání mu zaručuje, že uteče kdejakému vrahovi a nebo dopadne lupiče.
Kdyby se dal ovšem na stranu zákona a pořádku. Což v úmyslu zrovna nemá,
nějak ho to tam netáhne. S taháním beden problém nemá, stejně tak se
vzpíráním nebo kliky. Jednak kvůli jeho vycvičenému svalstvu, jednak díky
síle vlkodlaka. Krom výšky vás také zaujmou jeho oči. Štěněcí pohled,
kterému jde jen těžko odolat. Hluboké modrozelené oči, které sem tam
ztemní tak, až působí hnědým odstínem. Je to jen taková drobná
zvláštnost, když se naštve a nebo cítí nejistotu. Neví, proč to tak je,
možná nějaká chyba genetiky, něco po rodičích. Není si jistý. Nikdo mu
to nehodlal prozradit. Jak jinak.<br />
Pokud se pustíte do opravdu hlubokého pozorování jeho těla, povšimnete si
na jeho těle několika tetování a drobných jizev, které se nezahojily jak
by měly. Svlíkneme-li ho (pro tuto chvíli se nám to podaří. Jenom prosím
odlepte pohled od toho přepichového hrudníku, buďte tak laskaví), zaujme
vás výjev z egyptských pyramid. Totiž zobrazení Anubise a Hora,
křižující své hole nad Anchem a Horovým okem. Jakožto blázen do
egyptských dějin má všude po těle buď to výjevy z historie nebo nápisy
v hieroglyfech. Obě vnitřní zápěstí zdobí jak Horovo, tak Reovo oko. Na
krku se skví nápis znamenající „Osud“, stejně tak na pažích, tedy
jejich vnitřních částech, kde má znamení ohně, rebela, cesty a
podsvětí. Několik tetování ve starověké egyptštině má i na boku,
rameni a zezadu na krku. Přesto to však nevypadá zvláštně, naopak,
k němu to sedí. Je to opravdu sexy.</div>
<div style="text-align: center;">
<img alt="" src="http://31.media.tumblr.com/42c10f644bb9df87da463e0c0f2c0719/tumblr_mzuqy63Dm51tnq3ewo1_500.gif" /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br />
<b>POPIS PO PŘEMĚNĚ:</b><br />
Sammyho jako vlka snad ještě nikdo neviděl. Nemá svou vlčí podobu rád.
Vždy chtěl být člověkem, vždy toužil být normální. Jako vlk má jistý
problém s ukočírováním svého vnitřního já. Sice mu již několikrát
zachránil život, ale taky ho zradil. Pokaždé si vybral špatnou družku,
která ho nakonec zranila. Nebo zemřela. Přetrhl jejich spojení a zůstal
sám sebou, snažíc se tak zapadnout do běžné lidské společnosti. Beztak
se mu to nedaří. Silnější, rychlejší než ostatní lidé, jen tak se mu
nevyrovnají. Když už ho ale máme popsat, označíme ho tedy za vysokého
jedince. Stejně jako člověk, tak jeho vlk si ponechal svou neobvyklou
výšku, která vyčnívá nad ostatními. Silné končetiny zajišťují
rychlý únik nebo silný úder, záleží na tom, co právě potřebuje.
I když on nepotřebuje nic z toho. Krátká srst zbarvená do různých
odstínů bílé a kontrastní šedomodré, což je velmi výjimečná barva,
podtrhuje celou jeho zvláštnost. Nejvíc ale jeho oči, zelenkavé, jen
s lehkou příměsí nazlátlého jantaru. Na vlka neobvyklé. Ale on je celý
takový.</div>
<div style="text-align: justify;">
<b>HISTORIE:</b><br />
Jeho příběh začíná narozením. Dosti krvavým. Přeci jenom, když vaše
matka u toho umírá, není to zrovna vzpomínka, se kterou byste se běžně
chlubili v rodinném kroužku. Nebo jeho zbytku, když si to tak vemete. Tehdy
byly porody obvykle děsivé a dost rodiček při nich umíralo v bolestech a
křečích. Neznaly léky, neznaly současné postupy, které by jim v tom
zabránily a pomohly udržet matky naživu. Svého staršího bratra tak
připravil nejen o mateřskou lásku ale také o tu sourozeneckou. Netušil,
že se narodil. Všichni ho měli za mrtvého. Snad jen zázrakem přežil, snad
se bůh smiloval a andělé nad ním drželi ochranou ruku. Nalezenec, kterého
si odvedli a vychovali. Příjemní mu zůstalo po matce, snad jako památka.
Přesto se nikdo k němu nehlásil. V tehdejší době byl prostě jen jedním
z dětí, které možná přežijí a možná také ne. Povedlo se mu však
držet se života zuby, nehty a tak se protloukl obdobím, kdy byl
nejzranitelnějším.<br />
Dostal se do péče celkem normální rodiny. Žádní indiáni. Celkem běžná
bělošská famílie, která se o něj postarala, nakrmila ho a vychovala. Do
doby, než se jednou proměnil. Úplněk, který všechno změnil. Ne, nemusíte
se bát, že by začal zabíjet, že si všechno vybil na své adoptivní
rodině. Utekl. Tolik se bál toho, co se stalo, že ze strachu, aby někomu
neublížil, podnikl preventivní kroky. Nikdo mu nedokázal vysvětlit, co je
zač. Sháněl informace, hledal… až je našel. Ale dosti daleko, až
v Egyptě. Trvalo to roky, než pochopil, co je zač. Ve starých svitcích se
dočítal o vlkodlacích, které brali staří egypťané jako své bohy.
Začal tam studovat, pracovat a věnovat se dál studiu o svém druhu. Dokonce
se zamiloval…<br />
A také oženil. Jeho vlk si vybral za družku dívku z jedné bohatší
rodiny. Rodiče s jejich sňatkem neměli problém. Ale jak to tak u lidí
bývá, zemřela. Ve velmi mladém věku, když ji uštkla pouštní zmije. Byla
to jen nehoda, ale přesto si odnesla trvalé následky. Zahořknul a pustil se
do ještě hlubšího studia ohledně vlkodlaků. Chtěl vědět, zda tomu mohl
zabránit. Mohl. Mohl ji proměnit. Mohl z ní udělat to, co je on sám. Ale
na to neměl dostatek odvahy. Nedokázal by jí smrtelně ublížit. Nebyl
takový. Nenáviděl násilí. Nenáviděl sám sebe. Časem ho to přešlo,
stejně jako jeho vlka. Vyhlédnul si další kořist. Která se však ukázala
jako pěkná potvora. Podvedla ho. Rozvedla se s ním. To už je dýl. Ne tak
dávno ale dýl. To ho donutilo přestat myslet na družky. Začal si víc
užívat. Sice nestrávil nějakou tu dobu v alkoholovém opojení jako jiní
muži, ale všímal si víc věcí kolem sebe. Naučil se řídit, začlenil se
do společnosti. Stal se normálním člověkem.<br />
Přesto se však nedokázal odtrhnout od svých studií. Staly se jeho
přirozeností, kterou si vyznačil i na těle. Věřil tomu, co se ve
svitcích psalo. Posmrtný život, všechno tohle. Včetně toho, že by měl
začít někde jinde. Z Egypta se odstěhoval zpátky do Ameriky. A pak? Pak
do Faybourne. Zapsal se na vejšku, začal znovu studovat. Jen netuší, že se
tu nachází někdo důležitý. Někdo, o kom neví. Jeho bratr Richard,
o kterého přišel. O kterém nic neví. Netuší nic. Jak by mohl? Studium
je přeci přední.</div>
</div>
Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5783203387415826403.post-16556407469515217812014-03-14T11:08:00.001+01:002014-07-19T12:37:52.074+02:00Nicolas Oliver Blackmoore<div class="replyWrap" style="text-align: justify;">
<div class="replyContent" style="text-align: justify;">
<b><b>Nick:</b> </b>Green<br />
<b><b>E-mail:</b></b> <a href="mailto:Lizii.lextrova@gmail.com">Lizii.lextrova@gmail.com</a><b><br />
<b>Faceclaim:</b> </b><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/proxy/AVvXsEgh1j8ksdspwhIpRhSO_5_v18prhcTybWS4gGopHiYnTIpwdiEfpnBuLhZCyciIIz7XhB7FUfa6LF5yGZLtrhqWZtRjkVLtwo55v35Qx-dNGoUq21YsrjIEuy-U7s8kyiUG7bxmCyUuSvYgY7MhW_DbDmD71dHNH4RECnbEOBZ1nUTj17_cKCxa_Ruy=" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" src="http://fc04.deviantart.net/fs70/f/2014/071/1/d/uhm__by_liziilex-d79yack.png" height="144" width="400" /></a></div>
<br />
<b>JMÉNO:</b> Nicolas Oliver Blackmoore<br />
<b>JMÉNA RODIČŮ:</b> Nathalia Dylan Blackmoore (dříve Calise),
Elijah Darren Ariwin (biologický otec), Gabriel Blackmoore (nevlastní
otec)<br />
<b>DATUM NAROZENÍ:</b> 14.2.<br />
<b>RASA:</b> Vlkodlak<br />
<a name='more'></a><b>POPIS POSTAVY:</b><br />
Zadíváte-li se Nickovi do očí, nepřekvapí vás nádherná modř smíšená
s tyrkysovým odstínem očí jeho matky. Ani jejich čistota. Je to ten
přímý pohled plný zkušeností, které snad žádné dítě na světě
nemá. Jen ty, které si prožily něco víc. Ne zrovna příjemné dětství,
které dokáže zocelit a vyformovat podstatu jedince tak, že se v hlavě
ptáte, zda je ten před vámi opravdu ještě dítětem nebo hovoříte
s dospělým člověkem. Ten pohled má v sobě tolik síly, takové
upřímnosti. Takových zkušeností, až vám to rozechvěje srdce. V tu
chvíli se ocitáte na vážkách, zda s ním opravdu jednat jako s malým
klukem, nebo se postavit k němu čelem a brát ho dospěle. Ne zrovna
pohádkové dětství stvořilo opravdový malý zázrak. Kluka, který se
nebojí postavit se před své přátelé, před svou rodinu a bránit jí.
Člověk, který se nebojí projevit slabost a slzy. Protože ví, jak je život
těžký a nevděčný. Přesto všechno věří svým způsobem v lepší
časy, lepší a poctivější dobu, ale nedává to najevo. Zříte to však
v jeho pohledu, odhodlaném a pevném, důvěřivém a přesto trochu
odtažitém.<br />
Není typ člověka, co by důvěřoval kde komu. Ne, jeho důvěru si musíte
zasloužit, vybudovat si ji. Nechce naletět, ale když vás uvidí trápit se
nebo spadat do problému, nenabídne pomoc. Prostě vás chytí a vytáhne. Bez
zbytečných otázek. Stalo se to jeho přirozeností, neptat se a rovnou
jednat. Otázky jen zatěžují. Jen když se chce ubezpečit, tak se ptá.
Nevěří však slibům. Ty můžete porušit stejně jako důvěru. U něj
jsou činy na prvním místě. Zachráníte mu maminku? Pak si jeho důvěru
zasloužíte. Ublížíte ji? Pak si vás k tělu nepustí, ani ke své
rodině. Budete chtít ublížit jeho přátelům? Můžete si být jistí, že
v jeho očích klesnete ke dnu.<br />
Navzdory tomu všemu, dětství, ošklivým vzpomínkám na to, jak Gabriel
ubližoval jeho mamince, dokáže být veselým jedincem, umí se smát,
povídat si, být přívětivý a dokonce i trochu otevřený. Ale opravdu jen
trochu, není to fňukálek, co by se vám svěřil se vším špatným nebo
problémy, které ho trápí. Těm se staví čelem a snaží se je vyřešit ve
prospěch jeho rodiny. Nejlépe tak, aby tím nikoho nezatěžoval. Protože
všichni mají svých starostí dost a on jim nehodlá přidělávat další.
Vyspělý to človíček. Má svůj typický, trošku nesymetrický úsměv, kdy
se mu jeden koutek zvedne výš než ten druhý. Někdo tomu říká
ušklíbnutí. Ale opravdu je to jeho úsměv. Lehce nesmělý. No nedivte se,
trochu se ostýchá, zvláště před holkama. Neumí s nima jednat, nechodil
do školky a se školou byl taky dost na štíru. Jediná žena, kterou
pořádně zná, je jeho matka a k té se chová… celkem normálně. Ale
přiznejme si, na tohle holky nejsou zvyklé, takže obvykle má dost problém
je oslovit, ať je to za jakýmkoliv účelem. Taky má trochu strach, že se
jich něčím dotknul a ublížil jim. Trochu nešika, co se něžného pohlaví
týče. Ale kdo by mu to vyčítal? Holky snad ne. I když… Kdo ví.<br />
Je to docela s podivem, když se podíváte na to, jak pěknej mladej kluk to
je. Tmavě hnědé vlasy, při špatném světle chytají odstín havranních
křídel. Ty velké modré oči. Klukovský úsměv. Pohledná tvář. Se svou
výškou nemůže říct, že by patřil k těm nejvyšším, ale ani neni
žádnej mrňous. Tak akorát, to je dobrá definice. Žádný extrémní
silák, žádný namakanec, ale ani ne tintítko. Ruce věčně v kapsách
kalhot, na sobě obvykle tričko a košili. Někdy chytne i ten správný vkus,
ale ležérnost především. Kecky a může se jít ven. A taky Doktor, jeho
štěně tibetské dogy, co mu maminka koupila. Nerozlučná to dvojka. Se svou
chytrostí se z něj stane jednou skvělej dospělej muž. A on už plánuje,
čím bude. Doktorem. Stejně jako jeho jmenovec, doktor Oliver.<br />
<div style="text-align: center;">
<img alt="" src="http://24.media.tumblr.com/849bd15af5800d30171bb46c4a558877/tumblr_mj5m4bwobx1rheqhwo1_500.gif" /></div>
<br />
<b>POPIS PO PŘEMĚNĚ:</b><br />
Nevíte, který vlk je on? Nápověda je jasná. Ten, co víc připomíná
Huskiho. Štíhlé tělo, trochu nepovedné zbarvení, takže místo vlka máte
pocit, že koukáte na roztomilé štěně polárního psa. Už chybí jen
zbytek spřežení a sáně. Rozhodně si ho nespletete. Ať už tím, že je
tak jiný nebo právě oním pohledem do těch modrých kukadel. Při bližším
prozkoumání si všimnete drobné vady. Modré oko? V pořádku. Ale to levé?
Trošku tyrkysovější s modrým žíháním. Nikdo neví, proč to tak má.
Ztracené geny? Něco z otcovy strany? Nebo se jen příroda lehce zpykla a
vytvořila něco tak nevšedního? Kdo ví. Jemu to nevadí. Není na něj
slepý, takže s tím nemá problém. Ještě aby. Spíš než útočník je…
opačného původu. Ne však srab. Jeho problémem je, že se neumí postavit
k boji. V jeho přirozenosti není pro boj místo. Neumí to. Neví, jak na
to. Diplomacie je pro něj nejlepší cestou, jak vše vyřešit. Nehodlá ani
zastrašovat. Nic takového. Prostě si jen počká, až se uklidníte. A díky
štíhlým nohám včas uskočí. Na rychlost má opravdu talent, se silou je na
tom prachbídně. Avšak žádné chuďátko to není. Jen prostě neví, jak
na to.<br />
<br />
<b>HISTORIE:</b><br />
Svatý Valentýn. Den, kdy všichni podléhají nátlaku marketingu, vyznávají
si lásku, posílají přáníčka, zvou se na večeři, kterou obvykle
zakončují milostným vzplanutím v posteli. Tohle není Nickův případ. Ten
toho dne přišel na svět. Očekávám, vytoužen? Minimálně jedním
z rodičů. Ne tím druhým. Biologický otec tlel šest stop hluboko v zemi,
ten nevlastní by se ho nejraději zbavil ještě v době, kdy se vyvíjel
v matčině břiše. Přesto však ani necekl, když Nicolas přišel na svět,
vychovával ho, i když bylo jasně patrné, jak odtažitě se chová. Nick to
tenkrát nechápal. Až časem mu matka vysvětlila, že Gabriel není jeho
vlastní otec, protože ten kdysi zemřel. Jen ho vychovával. Tedy spíše jim
poskytoval jídlo, střechu nad hlavou a noční můry. Mlátil jeho maminku,
bral si ji před ním kdy se mu zachtělo, nehledíc na to, že to Nick všechno
vidí. Nick tím ale šíleně trpěl.<br />
Jeho svět se omezil na místnosti ve velkém domě, kuchyň, pokojíček,
maximálně obývací pokoj. Sotva někdy vyšel ven. Jednou… jednou se mu to
povedlo. S maminkou šli na procházku a když se vrátili? Hrůza, která
nastala, se na něm nehorázně podepsala. Vyspěl. Díky Gabrielovu jednání
vyspěl rychleji, než by si jakákoliv matka kdy přála. Dětství? Skoro
žádné. Kontatky? Omezené. Žádné jesličky, žádná školka. Žádní
přátelé. Jen maminka a Gabriel. Tím to haslo. Nechtěl žít v takovém
světě. Chtěl víc, ale kvůli mamince se ovládal, nikdy jí to neřekl.
Kvůli jejímu trápení. Kvůli Gabrielovi a jeho ubližování. Nikdy
nedovolil o nic požádat. Protože by to obnášelo křik.<br />
Nakonec však došlo k radikální změně. Jeho život se pohnul dál,
i když takhle by si to nikdy nepředstavoval. Bylo to násilné vytrhnutí ze
zavedeného stereotypu. Jedno hloupé čmárání po fotkách, dokumentech,
lejstrech v Gabrielově pracovně. Chvíle, kdy byl přistižen. Facka.
Zlomená ručka. Křik. Matka, která se prala s Gabrielem. Jeho porážka,
zhroucená knihovna. Ticho. Svoboda. Všechno bylo tak náhlé, že tomu ani
jeden z nich nechtěl uvěřit. Rychlé balení, vypadnutí z toho městečka.
Uhánění směrem do nemocnice, neustálé se ohlížení, zda za nimi není.
Zda je neodvleče zase zpátky a neublíží jim. Nezabije je. Nic takového se
naštěstí nestalo. Ve Faybourne se měli zastavit jen na okamžik, jen aby
v nemocnici ošetřili jeho ruku.<br />
Co se však nestalo? Na tom místě se seznámí s někým, kdo pro její
maminku znamenal hodně. Tak moc, že si zezačátku myslel, že tohle je jeho
otec a maminka mu to jen zatajila. Milosrdná lež, aby se netrápil. Doktor
Oliver je přijal, ošetřil a poskytnul střechu nad hlavou, i přes veškeré
prosby od maminky, že mají jet dál a neohrožovat jeho rodinu. Přesto
všechno zůstali. Nick dostal štěně, vytoužené štěně, které pojmenoval
Doktor. Hádejte po kom. Jistě, že po Oliverovi, který jim zachránil život.
Čas se pomalu vlekl, Nicolas vyrůstal. Ale štěstí netrvá dlouho, že?
Ohlížení se za zády, to vše se vyplatilo. Protože Gabriel se vrátil.
A chtěl jeho maminku. I za cenu Nicolasova života. Nebo jiného? Chvíle,
kdy šel po jeho sestřičce, nevlastní sestře Sky. To vyprovokovalo maminku,
aby kývla na prosbu alfy smečky, do které patřila. Aby zabránila dalším
střetům. A pak…<br />
Pak? Kdo ví, co bude dál. Teď se očekává soud. Obvinění z vražd. Nikdo
neví, co bude dál. Neví to maminka, neví to Nicolas. Neví, jak se ve
smečce chovají k ostatním. Ale on nepatří ke smečce. Nebo ano? Vlastně
vůbec neví. Ale konečně… konečně má pocit… že je na místě, kde má
být. Že je vše v pořádku. A bude líp.</div>
</div>
<!-- Blogger automated replacement: "https://images-blogger-opensocial.googleusercontent.com/gadgets/proxy?url=http%3A%2F%2Ffc04.deviantart.net%2Ffs70%2Ff%2F2014%2F071%2F1%2Fd%2Fuhm__by_liziilex-d79yack.png&container=blogger&gadget=a&rewriteMime=image%2F*" with "https://blogger.googleusercontent.com/img/proxy/AVvXsEgh1j8ksdspwhIpRhSO_5_v18prhcTybWS4gGopHiYnTIpwdiEfpnBuLhZCyciIIz7XhB7FUfa6LF5yGZLtrhqWZtRjkVLtwo55v35Qx-dNGoUq21YsrjIEuy-U7s8kyiUG7bxmCyUuSvYgY7MhW_DbDmD71dHNH4RECnbEOBZ1nUTj17_cKCxa_Ruy=" --><!-- Blogger automated replacement: "https://blogger.googleusercontent.com/img/proxy/AVvXsEgh1j8ksdspwhIpRhSO_5_v18prhcTybWS4gGopHiYnTIpwdiEfpnBuLhZCyciIIz7XhB7FUfa6LF5yGZLtrhqWZtRjkVLtwo55v35Qx-dNGoUq21YsrjIEuy-U7s8kyiUG7bxmCyUuSvYgY7MhW_DbDmD71dHNH4RECnbEOBZ1nUTj17_cKCxa_Ruy=" with "https://blogger.googleusercontent.com/img/proxy/AVvXsEgh1j8ksdspwhIpRhSO_5_v18prhcTybWS4gGopHiYnTIpwdiEfpnBuLhZCyciIIz7XhB7FUfa6LF5yGZLtrhqWZtRjkVLtwo55v35Qx-dNGoUq21YsrjIEuy-U7s8kyiUG7bxmCyUuSvYgY7MhW_DbDmD71dHNH4RECnbEOBZ1nUTj17_cKCxa_Ruy=" -->Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5783203387415826403.post-44532671993375749802014-03-06T17:55:00.000+01:002014-07-19T10:40:27.394+02:00John Hamish Dudley<div class="replyWrap" style="text-align: justify;">
<div class="replyContent" style="text-align: justify;">
<b>Nick:</b> Scar, Scarlett, Lettie a když už je
to fakt hardcore, tak Kukuřice<br />
<b>E-mail:</b> <a href="mailto:Strange-delirium@seznam.cz">Strange-delirium@seznam.cz</a><br />
<b>Faceclaim:</b> Martin Freeman<br />
<div style="text-align: center;">
<img alt="" src="http://i.imgur.com/nOkjp.gif" /></div>
<br />
<b>VĚK:</b> 36 let<br />
<b>RASA:</b> Člověk<br />
<b>PRÁCE:</b> Vylitý pediatr a pravidelný škemral o práci<br />
<b>VZTAHY:</b> Nejlepší přítel a komandant Gregory R. Edwards,
což je pro něj skoro něco jako manžel ve zkušební době<br />
<a name='more'></a><br />
<b>POPIS POSTAVY:</b><br />
<b> </b> Psychologicky rozebrat a rozpitvat Johna Hamishe
Dudleyho není tolik těžké, protože tenhle chlapík je čistá a bezelstná
osobnost. Vždy jedná narovinu, bez vytáček a bez zbytečného protahování.
Odmítá lež a hádky, raději proto dochází ke kompromisům. Což jsou
nakonec ale kompromisy pro všechny a jen ne pro něj, neboť ostatní se toho
už naučili zdatně využívat a obvykle z něj udělají vola. On se tomu
naučil už jen smát a neřešit to, protože v takovém případě by se
u asi zcvokl a někdo by ho musel tahat ze střechy nemocnice, když by chtěl
skočit. Takže víc než posměšky a narážkami podráždíte tohoto
perfekcionistu a puntičkáře nepořádkem. Nesnáší, když se válí na zemi
papírek, natož aby to bylo špinavé prádlo. Podle toho také obvykle vypadá
jeho bydlení, ve kterém je div, že necítíte dezinfekci… Tu obvykle dobře
maskuje osvěžovačem vzduchu. Skromnost je jeho druhé jméno. I když si
dříve nežil špatně, to jeho žena potřebovala větší a větší (po
rozvodu by se dalo zamyslet, zdali tohle taky není jeden z důvodů). Ve svém
bývalém bydlení se spokojil s křeslem, postelí, stolem, linkou, miskou a
hrnkem s příborem (aby nezapomněl svou lékařskou praxi, obvykle používal
místo nože skalpel, který kdysi ukradl na fakultě). S jídle to také není
tak složité, neboť jeho hlavní stravou (a závislostí) jsou cereálie a
kafe.<br />
Málokdo je vlastně tak v klidu, protože on si s ničím neláme hlavu.
Pokud nezemře, protože si odrovnal játra, infarkt ho také nepotká.
Největší zkouškou prošel, když bydlel se svým profesorem a nejlepším
přítelem v jednom balení, Gregorym R. Edwardsem, ale i proti jeho cynickým
poznámkám si vybudoval jakousi obrannou zeď v podobně smířlivého
povzdechu a zastání všech domácích prací. Ke sklonku jejich spolupráce se
mu dokonce dokázal i bránit.<br />
Nejčastěji se narážek dočkal na svou výšku. Jen považte, 169 cm není
nejvíce a s vysokými lidmi vypadá ještě více zakrsle. Jinak je to úplně
normální chlapík s pomalu se objevujícím roztomilým pivním bříškem.
Krátce střižené světle hnědé vlasy, podobné oči, vždy hladce oholený
(když pomineme etapu s knírkem). Zkrátka a dobře, důvěryhodně
vypadající pan doktor, který nemá sklony děsit malé děti.<br />
<b>HISTORIE:</b> </div>
<div class="replyContent" style="text-align: justify;">
John je jako každý normální člověk –
prostě se narodil a vyrůstal. Nic složitého. Měl milující rodinu
složenou za dvou rodičů a mladší sestry, která dokázala být parádně
panovačná a dívala se na Johna z patra a to zvláště poté, co ho
předrostla. Když začala hrát ženskou basketbalovou ligu, bylo jasné, kdo
vydědil všechny geny, co by mohly Johna pošoupnout do trochu vyšší
společnosti. On se ale svůj malý vzrůst snažil již od začátku
kompenzovat svou inteligencí. Už ve školce se naučil psát a počítat do
sta, na základní škole pak projevil velmi vysoký zájem o biologii
člověka a latinský jazyk. Ne, že by mu to ve výsledku nějak pomohlo,
plyšového kopacího medvídka si z něj ostatní kruté děti dělaly
i nadále. Naštěstí pro Johna i pro všechno okolo, protože po zanechání
traumatu by z něj jistě byl velmi zdatný sériový vrah, si udržel zdravý
rozum a nedémonický smích, takže mohl s klidným svědomím nastoupit na
střední školu, kde už se hrálo na trochu jiné kvality. A tehdy mohl tento
uťápnutý malý génius konečně vyplout na povrch světa. Našel si
přátele, ještě o kousek povyrostl a konečně se stal tou úžasnou milou
osobou, jakou je do teď. Tahle životní etapa patří mezi ty nejveselejší,
protože pak už to šlo z kopce. Po víc než úspěšném absolvování
střední školy si najednou musel vybrat obor, který půjde studovat dál.
Vybíral dlouho a pečlivě, až došel k závěru, že se stane praktickým
lékařem a poté se z toho ještě vyloupla pediatrie, aby se pomstil
dáváním injekcí těm, co mu tak znepříjemnili dětství. No, dobře, to
ne, v té době mu to už bylo jedno… Těžko říct, jestli tahle volba bylo to nejlepší nebo nejhorší, co mohl
v životě udělat. Na jednu stranu dělal to, co chtěl, na druhou se potkal
se svým úžasným profesorem psychologie Gregorym a vrátil se do dob, kdy
sloužil jako podmět pro narážky na hobity. Nějakou chvíli ho nesnášel a
mnohdy měl chuť se raději rozběhnout hlavou proti zdi, aby měl pořádný
důvod na jeho přednášku nejít, jenže pak se to nějak zlomilo (shodou
okolností to bylo na plese univerzity, kde si nechal psychologicky vymýt mozek
a pravděpodobně se z něj stal vnitřně úplně jiný člověk aneb tomu se
říká kouzlo neplánované manipulace). Celá tahle opilecká lapálie
zapříčinila to, že se tyhle dva úplně odlišné charaktery sestěhovaly
dohromady, aby mohly podobně jako jin a jang vytvořit rovnováhu ve vesmíru
neboli vztah silně připomínající starý manželský pár. John byl
samozřejmě žena s tou výhodou, že naštěstí nemohl otěhotnět, takže
univerzitu také absolvoval bez větších komplikací.<br />
Jenže jak nebyl Gregory ochoten pohnout se dál, John ano. V tuto chvíli se
jejich cesty rozdělili a John si uvědomil, jak je vlastně jednou pro změnu
volný, když nemusí svého spolubydlícího půl hodiny přesvědčovat, že
není tak starý, aby si mohl zvednout a jít uklidit ty špinavé ponožky, co
nechal válet v kuchyni. Dal tedy Gregorymu adios a po velmi emotivním
loučení se vydal za prací. Dařilo se mu, pak začal také navíc pracovat
v nemocnici. A oženil se. Narodila se mu dcera. Takže ať už doma nebo
v doktorském prostředí pracoval 24/7. Nutno však dodat, že čím dal tím
víc a víc se stával závislým na bílém plášti a žádné odvykací
prostředky jako dovolená, svůdný pohled nebo narozeniny jeho dítěte
nefungovaly. Což jeho ženu přestalo bavit a celá tahle rodinná pohoda
skončila rozvodem. Jeho žena byla bohužel jedna z těch, co skrývá rohy
pod vysokým účesem, a ze slušných úspor i velkého domu mu zbylo jen pár
šupů na přežití.<br />
Tato tragédie ho donutila k tomu, aby se zamyslel a pohnul dál. Naneštěstí
netušil jakým směrem a tahle zapeklitá otázka spolu s přemýšlením ho
dohnala až k nočnímu vysedávání v baru nad sklenicí skotské, vodky
nebo vlastně všeho, co mu přišlo pod ruku. A tím to nekončilo. Krom toho,
že týral svá játra, si také zvykl zaspávat, chodit pozdě nebo naopak
odcházet dříve, zanedbávat, až byl nakonec vyhozen. A kolotoč jel dál.
Víc času, víc pití. Víc pití, míň možností práce. Nikdo ho nechtěl
přijmout. Když však jednou strávil celé dopoledne nad záchodovou mísou,
uvědomil si, že stále může být spasen. Nebo si to aspoň myslel. Zbavil se
pití díky podpůrné skupině anonymních alkoholiků, stal se závislým na
kávě a začal od začátku. Kde? V té největší díře světa, ve
Faybourne. Zařídil si práci, kde je ve zkušební době. No a teď zbývá
jen najít ubytování…</div>
</div>
Unknownnoreply@blogger.com1