JMÉNO: Aurora Mendesi, ale od jisté doby si říká Abigail (starý profil)
VĚK: 23
RASA: vlkodlak (nečistokrevná)
VZTAHY: Archer Gilmore – syn; Aaron Gilmore – otec jejího dítěte; Nicolas Mendesi – bratr; Adrien Gilmore, Connor McDorman – přátelé; Alciellë Finn – deníček s nekonečnou zásobou porozumění v zásobě
PRÁCE: nyní žádná, dříve prodavačka ve zverimexu, ještě předtím učitelka hraní na kytaru
POPIS POSTAVY:
Z 19 let starého dítěte se stala matka a z matky někdo úplně jiný. Byla veselé, byla upovídaná, byla ztřeštěná. Byla nezkrotný živel, byla přidrzlá, byla usměvavá. Byla svá. Byla. Teď je z ní někdo úplně jiný. Bloudí po světě sem a tam jako duše zbavená, od jisté doby si připadá jakoby jí kus chyběl. Okolí vnímá jen minimálně a málokdy jí koutky cuknou nahoru v úsměvu. Vzdálila se společnosti, dává přednost vlčí podobě. Nechce aby ji nikdo otravoval utěšováním, nebo rýpáním se v tom co bylo. Vytratila se z ní hravost, vytratila se z ní chuť do života. Na všem začala vidět tu horší stránku, stala se svým vlastním protikladem. Pokud v ní něco zbylo je to ochota obejmout a poslouchat. Zbyl jí jen ždibec, ale zbyl. Stejně tak se nemůže zbavit lásky k vlkodlakovi, který ji znásilnil. Střelte do ni stříbrnou kulku a ona se Vám omluví, že je to její chyba, že nechtěla. Obviňování sebe sama je teď její druhé jméno. Nesnášela alkohol, teď ho popíjí po litrech. Proč? Chce zapomenout. Na všechno. Na to kdo je, kým byla. Alespoň na pár chvilek se smát a cítit fajn, alespoň na pár chvilek nemyslet na co bylo a na to co bude. Kocovina a okno co se týče včerejšího večera je žádaný účinek. S chováním se změnil i zevnějšek. Černá se z vlasů vytratila a nahradila ji rudá. Bledá je stále stejně, možná o něco víc. Postavu má hubenější, kůži celého těla pokrývají tetování. Ani ne tak proto, že to pěkně vypadá, spíš pro tu bolest, kterou to obnášelo a kterou potřebovala cítit. Co se týče oblečení na tom, že nesnáší šaty a sukně se nic nezměnilo a válka s podpatky stále trvá. Záliba v hudbě se nenápadně vytratila, nebo možná jen zapadla prachem stejně jako kytara? O to víc se ale vyžívá v motorkách a vůbec motorech a láska k běhání ta se už nevytratí nikdy, stejně jako nenadšenost z nečekaných doteků.
POPIS PO PŘEMĚNĚ:
Její vlk je stručně řečeno trdlo. Trdlo na ntou. Třeštiprdlo a duchem stále ještě to štěně, které je však víc než jednoduché vytočit. Pokud si na něčem potrpí je to pomsta. Neodpouští a nezapomíná. To je zásadní a dříve to byl jediný rozdíl mezi Rory a jejím vlkem.
HISTORIE:
Narodila se do nepříliš harmonické domácnosti – matka vlkodlak, otec člověk, tisíc a jedna hádka a starší bratr, kterého jako jediného pokládá za svou rodinu. Tak by se dalo ve zkratce shrnout její dětství. Nikdy si na svůj život nestěžovala. Brala to s úsměvem. Se stejným úsměvem přijímala rány od života. V 16 byla vyhnána ze smečky. Omegám není souzeno se prát s Alfovým synem a vysloužit si pak místo ve smečce. Prostě není. V 19 se dostala do Faybourne, ano, správně. Ona už tu byla. Ty tři roky byla mizerné. Žila ze dne na den, špinavá a na kost vyhublá, ale neubralo jí to na optimismu a chuti se smát. To se na čas povedlo až znásilnění. Procházíte se po lese ve snaze utřídit si myšlenky a v příští chvíli ležíte bez oblečení na zemi. Ten pocit potupy a strachu…dokázala na něj zapomenout, dokázala ho vytěsnit. Proč? Protože se zamilovala a je to ironií osudu? Možná. Ona se totiž zamilovala do Aarona, do toho vlkodlaka, který ji znásilnil. Nastěhovala se do sídla. Zdálo se to být fajn. Bylo by to fajn, kdyby se neobjevil její bráška se stříbrem v noze. Divte se mu, že pak neměl Aarona rád, o to víc, když se dozvěděl, co provedl jeho malé sestřičce. Ale pak se to nějak uklidnilo a následovala, pro tu chvíli radostná, událost. Čekali přírůstek. Nadšení střídal strach. Bohužel se ukázalo, že ten strach byl oprávněnější. Nicolas se chtěl dítěte zbavit, ehm zbavit je asi mírně řečeno v záchvatu vzteku, nebo možná spíš strachu chtěl Auroře ublížit. Svým způsobem se mu to povedlo. Přivedl ji do rizikovému těhotenství a malý Archer se pak narodil o kus času dřív. Aaron zmizel z města zatímco ona trávila v nemocnici den co den, hodinu co hodinu. Potřebovala oporu jako sůl. Kácela se z pocitu vinny. To maličké to jako zázrakem přežilo. Jako zázrakem? Byl to zázrak! Malý zázrak. Ale Aaron stále nikde. Objevil se až když ona balila věci, nutno dodat namol. O nějaký ten pátek později její provinilostí pochroumané svědomí a vinnou propletená mysl tohle všechno nevydrželo. Chtěla vzít Archera s sebou a utéct. Ale, když si vzpomněla na Aarona, na jeho výraz plný lásky… nemohla mu to dítě vzít. Nemohla. Se slzami v očích nechala Archera v sídle a sama se dala na útěk. Nicolasovi to samozřejmě neušlo. Ačkoli sám našel ve městě štěstí v podobě Scarlett rozhodl se jít s ní. I přesto se po čase jejich cesty rozdělily a ona se dál brouzdala světem sama. Začala si říkat Abigail, ve snaze udělat za minulostí tlustou čáru. Jméno Aurora Mendesi nepoužila od útěku z města. Většinu času trávila ve vlčí podobě. Skoro nejedla. Jako duše bez těla. Připadala si a přijde si neúplná. Začala hledat lék v alkoholu a částečně ho v něm našla, pravidelně se opíjela do němoty, ale o to víc jí chyběl domov. O to víc jí chybělo tohle město. A tak se vydala na cestu zpátky. Asi to jen dokazuje její šílenost. Kdo ví jestli ji Aaron nezabije sotva se o ní dozví. A co řekl Archerovi? Měla tolik pochybností, že kdybyste je sepsali, kilometr papíru by vám nestačil. Ale vrátila se. A chce prosit o další šanci.
Žádné komentáře:
Okomentovat