Nick: Rory/Rorien/Mrkev/Duch/Rex
E-mail: sorexik@email.cz
Faceclaim: neznámý
JMÉNA RODIČŮ: Aurora Mendesi a Aaron Gilmore
DATUM NAROZENÍ: 27.2.2014
RASA: vlkodlak (čistokrevná)
POPIS POSTAVY:
Abby je andílek s růžky až na půdu. Má energie na rozdávání a na všechno svůj názor, který Vám nastolí přímo a bez vytáček. Nedokáže být chvíli v klidu, pořád musí něco dělat a udržet ji mimo dosah něčeho co by mohla zkoumat nebo s tím mohla hrát je nad lidské i vlkodlačí síly dohromady. Je plná protikladů, o to víc, když je ve spoustě věcech pravým opakem své vlčice. Přestože je energická a živelná, je plachá, uzavřená a ve své pravé podstatě i tichá. Je tak trochu snílek, ale hodně aktivní snílek. Po obou rodičích zdědila náklonnost k běhání a vůbec k pohybu, hlavně k tanci se hlásí víc než nadšeně. Chce totiž být baletka! Taky na to vypadá. Takové roztomilé zlobidlo s nádechem dívčí něžnosti, která Vás dostane do kolen. Je ráda samostatná. Nemá ráda, když za ni maminka něco dělá a naučila se být opatrná před cizími dospělými. Věřte tomu nebo ne, přes to všechno je hodná a přátelská, ale citlivá. Na druhou stranu dost tvrdohlavá a impulzivní. Hodně času tráví ve vlčí podobě, ale v té lidské miluje princeznovské šatičky, drdoly, copy a jinak složité účesy, které maminka vykouzlí z dlouhých černých vlásků. S oblibou pokukuje po luxusních věcech, naopak nesnáší, když ji považují za křehkou květinku, jen proto, že je holka.
POPIS PO PŘEMĚNĚ:
Její vlčice je divoká a nespoutaná, dalo by se říct až agresivní. Nenávidí, ale stejně tak miluje otevřeně a odpouští stejně rychle jako se rozčílí. Tudíž rychle. Je mohutnější po tátovi, barvou srsti ale odpovídá spíš mamince a po většinu času z ní sálá nekompromisní volnost.
HISTORIE:
Někdo je no… řekněme stvořen z lásky dvou lidí, já jsem stvořena z nadrženosti dvou vlkodlaků, která dopadla jak dopadla. Nebyla jsem zrovna to chtěné dítě, minimálně z máminy strany ne. Nejdřív se mě měla chtěla zbavit pitím, ale táta pak podplatil všechny barmany, aby jí nenalévali. Pak hladověla, ale já jsem stejně byla v pořádku. O tátovi se to už říct tak úplně nedá. Ztratil totiž paměť. A poprvé mě viděl, když jsem měla tři roky. Trochu jsem se na něj kvůli tomu zlobila, ale maminka říkala, že nemám. Ale i když ztratil paměť, tak se rozhodl se o mě s maminkou postarat. A tak jsem se dozvěděla, že mám brášku. Je velkej a má hodně pejsků, ne že by mi to vadilo. A ten dům kde teď bydlíme je taky hodně velkej, ale to je mimo téma.
Žádné komentáře:
Okomentovat