RASA: vlkodlak
POSTAVENÍ VE SMEČCE:
Samotář
09. 07. 2013 - Beta ve Faybournské smečce
22. 11. 2013 Alfa - zvolen smečkou
09. 07. 2013 - Beta ve Faybournské smečce
22. 11. 2013 Alfa - zvolen smečkou
PRÁCE: masér v kadeřnictví u Dannyho, alfa smečky
VZTAHY: Vdovec po Maye McDormann se kterou má dceru Rose Aaren McDormann Gilmore, syna Geralta Adrewa, bratr Aarona Gilmore, nejlepší přítel Richarda Scalese a současný "přítel" Christine Elenya
POPIS PO PROMĚNĚ:
Jako vlk jsem trikolotního zbarvení s šedomodrýma chladnýma očima, které jsou pro mě typické v obou podobách. Srst místy rozčepýřená, velikosti jsem střední, nejsem obr ale moje tlapy nejsou malé, dokážu se bránit, a že jsem nejednou musel i proti své vůli.
VZTAHY: Vdovec po Maye McDormann se kterou má dceru Rose Aaren McDormann Gilmore, syna Geralta Adrewa, bratr Aarona Gilmore, nejlepší přítel Richarda Scalese a současný "přítel" Christine Elenya
POPIS POSTAVY:
Jsem tmavovlasý chlap nižší postavy, nikdy jsem si nepřipadal atraktivní nebo sexy, děvčata si o tom myslela něco jiného. Já byl za lidského života hudebník tělem i duší. Byl jsem hodný, shovívavý a nápomocný.Svého vzhledu jsem nikdy nevyužíval. Vše se změnilo mou proměnou. Nikomu již nedůvěřuji. jsem samotář a moje kytara je mou jedinou společnicí. Moje oči mají barvu šedavě modrou. Tělo mám vypracované protože nesnáším zahálku tak si krátké chvíle zaháním prací. Tak si i příležitostně vydělávám, na lodích, na pilách v kamenolomech. pokud mám holku, je to na jednu noc, samotného mě to štve ale prostě už nikdy se nehodlám vázat, nedovedu se nikomu otevřít a nechci, jen by mě to znovu ublížilo, dřív jsem si to připouštěl, ale teď jsem si na to, že jsem hajzl zvyknul a mám to rád. Život je o tolik snažší.
Jsem tmavovlasý chlap nižší postavy, nikdy jsem si nepřipadal atraktivní nebo sexy, děvčata si o tom myslela něco jiného. Já byl za lidského života hudebník tělem i duší. Byl jsem hodný, shovívavý a nápomocný.Svého vzhledu jsem nikdy nevyužíval. Vše se změnilo mou proměnou. Nikomu již nedůvěřuji. jsem samotář a moje kytara je mou jedinou společnicí. Moje oči mají barvu šedavě modrou. Tělo mám vypracované protože nesnáším zahálku tak si krátké chvíle zaháním prací. Tak si i příležitostně vydělávám, na lodích, na pilách v kamenolomech. pokud mám holku, je to na jednu noc, samotného mě to štve ale prostě už nikdy se nehodlám vázat, nedovedu se nikomu otevřít a nechci, jen by mě to znovu ublížilo, dřív jsem si to připouštěl, ale teď jsem si na to, že jsem hajzl zvyknul a mám to rád. Život je o tolik snažší.
POPIS PO PROMĚNĚ:
Jako vlk jsem trikolotního zbarvení s šedomodrýma chladnýma očima, které jsou pro mě typické v obou podobách. Srst místy rozčepýřená, velikosti jsem střední, nejsem obr ale moje tlapy nejsou malé, dokážu se bránit, a že jsem nejednou musel i proti své vůli.
HISTORIE:
Narodil jsem se ve Faybourne. Tu dobu už si ale nepamatuji, od proměny si vlastně nepamatuji vůbec nic. Jen paniku strach můj útěk z města a pak…šedo temno a moje bolestivé probuzení, lámající se kosti v těle a pak sběsilý úprk ve vlčí podobě, dokud jsem nepadl vyčerpáním. Probudil jsem se sám v horách, které by mě měly děsit a taky že děsily, dva dlouhé roky jsem trpěl jako vlk a netušil co se stalo. Živil se zdechlinami a bránil svůj holý život výpadům ostatních novozplozených vlků, medvědů a lidí, kteří mě chtěli zabít jen proto, že jsem škemral o trochu jídla. Naučil jsem se je nenávidět, všechny do jednoho. Lidé , moje původní rasa mě zavrhli a vlci nepřijali. Zatvrdilo mě to a jsem za to vděčný jen tak jsem našel sílu se proměnit zpět, byl to nezvyk po dvou letech, ale zvládl jsem to, oblečení jsem převzal od poutníka co jsem roztrhal a hledal nejbližší útočistě, nalezl jsem blízké město, kde jsem se ve stokách našel bandu vlků, překupníků s drogami. Přidal jsem se k nim a stal se jejich messengerem, na ulici jsem si vydělával hrou na kytaru a předával zásilky. Jednoho dne jsem dostal zakázku do dalšího města, Faybourne, matně si vzpomínám, že jsem tu žil a chtě nechtě jsem nucen se tu usídlit a pokusit se navázat obchod.
Narodil jsem se ve Faybourne. Tu dobu už si ale nepamatuji, od proměny si vlastně nepamatuji vůbec nic. Jen paniku strach můj útěk z města a pak…šedo temno a moje bolestivé probuzení, lámající se kosti v těle a pak sběsilý úprk ve vlčí podobě, dokud jsem nepadl vyčerpáním. Probudil jsem se sám v horách, které by mě měly děsit a taky že děsily, dva dlouhé roky jsem trpěl jako vlk a netušil co se stalo. Živil se zdechlinami a bránil svůj holý život výpadům ostatních novozplozených vlků, medvědů a lidí, kteří mě chtěli zabít jen proto, že jsem škemral o trochu jídla. Naučil jsem se je nenávidět, všechny do jednoho. Lidé , moje původní rasa mě zavrhli a vlci nepřijali. Zatvrdilo mě to a jsem za to vděčný jen tak jsem našel sílu se proměnit zpět, byl to nezvyk po dvou letech, ale zvládl jsem to, oblečení jsem převzal od poutníka co jsem roztrhal a hledal nejbližší útočistě, nalezl jsem blízké město, kde jsem se ve stokách našel bandu vlků, překupníků s drogami. Přidal jsem se k nim a stal se jejich messengerem, na ulici jsem si vydělával hrou na kytaru a předával zásilky. Jednoho dne jsem dostal zakázku do dalšího města, Faybourne, matně si vzpomínám, že jsem tu žil a chtě nechtě jsem nucen se tu usídlit a pokusit se navázat obchod.
Po příchodu do Fay se mi život hnul neznámým směrem. Poznal jsem že
existuje i přátelství a pomoc. Seznámil jsem se se spoustou vlků, ale
nejvíc mě ovlivnily dvě vlčice. Má přítelkyně Whisper a moje současná
družka Maya. Byl jsem ztracená existence když přišlo zamilování, kurnik
jak já nechtěl, jenže Maya moje Dračice mě obmotala aniž by to sama
chtěla, naše vlčí já se spojili a my nevěděli co s tím. Whisper mi
pomohla abych se našel ačkoliv jsme později zjistil jak moc jsem jí
ublížil neboť její lidské já se do mě zamilovalo. To už jsem ale měl
May a naší dcerku Rose. Nikdy bych je neopustil, ale výčitky svědomí, že
jsem ublížil kamarádce, kterou mám rád mě pronásledují doteď. Maya, co
k ní napsat? Naučila mě jak milovat i moje vlčí já a já ji naučil jak
milovat to její, hlavně díky našemu smyslu života, naší dceři Rose. May
je komplikovaná a o to víc ji miluju, jsem pískle proti tomu co si zažila,
ale doufám, že alespoň doháním ty hrozné roky jejího života svou péčí
a starostí, která je někdy až chorobná. Našel jsem také bratra a po mnoha
peripetiích zahrnujících ošklivá zranění a krvavé lázně jsme k sobě
našli cestu, miluje Rose a svou dceru, mou neteř Lily. Díky nim mám rodinu,
kterou hodlám za každou cenu chránit do posledního dechu. Našel jsem také
otce ano, ale ten se zdá nenávidí jen myšlenku že má další bastardy,
takže o něm se rozpovídávat nebudu. Další kapitolou je moje teta Cora,
mám ji rád, jenže její dlouhé trápení během života nám nedovolilo se
zatím více sblížit.
Žádné komentáře:
Okomentovat