Raymond Goldstain

Nick: Scar, Scarlett, Lettie a když už je to fakt hardcore, tak Kukuřice
E-mail: Strange-delirium@seznam.cz
Faceclaim: Michael Fassbender

VĚK: 144 let
RASA: vlkodlak

POSTAVENÍ VE SMEČCE:
Delta
30. 12. 2013 - Omega, smečka Faybourne
PRÁCE: Zaměstnanec NASA, dvojitý agent CIA a GRU (Ruská tajná služba) a ředitel dobrovolné charitativní organizace Svět za duhou a kdo ví, co všechno ještě
VZTAHY: Žádné, a pokud sem nějaké přibydou, asi taky velmi rychle zmizí

POPIS POSTAVY:
    Ray je prostě šťastlivec. Celý výčet začíná tím, že mu příroda nadělila ksichtík, se kterým si může hrát na playboye a vymetat bary. S výškou kolem sto osmdesáti centimetrů se sice řadí do toho zlatého středu a postavu má víc šlachovitou, než namakanou, ale to je asi tak jediné, co se na něm dá označit za průměrné. Tmavě hnědé vlasy má krátce střižené a málokdy ho najdete rozcuchaného. Tedy, ono to může vypadat jako rozcuch, ale přitom je to velmi těžce vytvořený ležérní účes, na který padlo slušné množství gelu. K nim ladí pár světlezelených očí s bystrým a téměř vždy lehce pobaveným pohledem. Emoce v nich nenajdete, kdyby ano, nedohrabal by se tam, kde teď je. Tváře většinou pokrývá dvoudenní, třídenní strniště, které je ale také hrou na „nedbalost“ – ve skutečnosti se strojkem holí každý den. A oblečení? Silně ležérní obleky, černé dvouřadové kabáty, roztrhané rifle. Zkrátka ta klasická nedbalá elegance, která se vyžívá ve značkách jako je Gucci nebo D&G. Nic levnějšího by na sebe nevzal. Na tom, jak vypadá, si docela zakládá – vždyť vzhled je základ prvního dojmu a první dojem je půl úspěchu, tak se pak nedivte, že to dotáhne tak daleko.
   Když k tomu všemu navíc připočítáte i charizma a bystrou inteligenci, vznikne vám zabijácká kombinace. Je opravdu hodně chytrý, dokáže si šikovně asociovat, dedukovat, ale i vymýšlet. Jeho fantazie sahá sem tam do dalekých končin. Umí skvěle jednat s lidmi, přesvědčovat, ale hlavně nenásilně. Je dost silná osobnost, nenechá se jen tak zviklat a sebejistota mu rozhodně nechybí.
Ale shrnutí teď slovy, kterými by se nepopsal sám Ray – je to egoistický vypočítavý bastard, co vás zmanipuluje, odrbe do posledního centu a pak se vás ještě zeptá, jak jste s jeho službami spokojení.
(Jo a asi se ptáte, jak může tedy pracovat pro charitu… je zajímavé, že nikdo nějak nezjistil, kam ty peníze vlastně jdou).

POPIS POSTAVY PO PŘEMĚNĚ:
   Je velmi podobný člověčí podobě – oči jsou stejně zelenkavé, víc než mohutný je šlachovitý a průměrně vysoký. Aspoň to z něj dělá vážně dobrého běžce, on se stejně nerve. Přijde mu to barbarské a ubohé a jeho názor je prostě svatý. V srsti můžete najít záblesky všemožných barev, ale hnědá, šedá a černá, ty jsou nejběžnější.

HISTORIE: 
  Píše se rok 1769 a jen před pár hodinami na svět přišel malý človíček, co však jednou bude hýbat dějinami. Co si předsevze, že jednou dobude celý svět. Že jednou na něj historici budou vzpomínat s romantickým dojetím jako na hrdinného génia a dobyvatele, co si podmanil lidstvo. Nikoliv však bičem, ale svou bystrostí a nebývalou inteligencí. Mnozí z vás jistě poznali, že mluvíme o Napoleonovi. Ale na tom vlastně nezáleží, tohle je úplně jiný příběh.
   Ray se narodil přesně o sto let později přistěhovalecké rodině. Kdo ví, jestli je to prokletí toho data nebo jen zkrátka shoda náhod, ale již od začátku měl pro svůj život zhruba stejnou představu. Chtěl mít moc, chtěl být důležitý, nepřehlížený a nepostradatelný. Asi to bude nevyřešený komplex z dětství, kdy rodiče prakticky nezajímal. Stejně jako Napoleon, i on se narodil do nepříliš zámožné rodiny a oba rodiče pracovali jak mourovatí, aby uživili své děti. Jak na to reagoval Ray? Viděl vše hrozně jednoduše a vyčítal jim, že pokud mají málo, proč se tedy více nesnaží. Rodina to s ní neměla jednoduché, nikdy nebyl ten milující syn, spíš nevděčný parchant. Pokud jste od něj slyšeli slova díků, bylo to kvůli tomu, protože věděl, že ještě něco bude potřebovat. Nikdy jimi neplýtval, spíš naopak. Nakonec ho to přestalo bavit do takové míry, že prostě… odešel. Sbalil se a zmizel v západu slunce. Akorát tedy neměl koně, toho si nekoupil. A světe div se, dohrabal se vysoko. Není mu proti srsti dělat cokoliv, když to má účel. Ze začátku musel být vlezdoprdelka… Tak byl, stejně to nikdo neví. Netřeba se tím zabývat. A stejně to skončilo tak, že pak museli oni poslouchat jeho, protože on se nakonec vyšvihl výš a výš, i nad ty, co s ním dřív vymetali police. Tak to vlastně chodí celý jeho život, nebo alespoň jeho začátky. Někdy v polovině si nahrabal tolik peněz, že si mohl dovolit přeskakovat podřadné funkce a cpát se rovnou do těch důležitých. Vyzkoušel všechno – architekta, profesora, bankéře, žoldáka… A skončil jako vesmírný inženýr v NASA. Myslíte si, že ovládá fyziku a podobně? Nesmysl. On se tak jen tváří a svou práci chytře přeposílá jiným, takže to nikdo nepozná. S NASA se také dostal do Faybourne. Tedy, byl to vlastně jeho nápad, postavit zde novou observatoř. Jeho, jako bývalého architekta, sem přirozeně poslali jako odborný dozor. Přitom… on má v plánu udělat si z města takové malé osobní ekonomické království, které začne tím, že skoupí… no, třeba Bunkr. To se ještě uvidí, financí má dost. Každopádně v tom vidí netušené možnosti. A ta jeho malou špionáž a záležitost s dvojitým agentem v Rusku a USA? To je jen z prdele… Aspoň vidíte, jaký že je vlastenec.